Vadí vám klauni? Tito velikonoční zajíci se vám zaslouží o ještě větší fobie.

Velikonoce jsou opět tady. Na stole voní čerstvě pečený beránek, barevné kraslice zdobí každý kout a ve váze kvetou kočičky. Domov se najednou mění v dokonalou idylku. Za okny probíhá pomlázka a z venku se ozývá výskot rozjitřených koledníků. Vlastně spíš křik. Možná dokonce řev. A vůbec není radostný. Je to spíš zvuk čiré hrůzy. Vaše děti právě narazily na ty nejděsivější zajíce v historii.

Všude běhají koťátka, kuřátka a zajíčci a my se cpeme čokoládovými figurkami a nádivkou. Proč jsou Velikonoce všeobecně považovány za radostný svátek? Vždyť jde přeci jen o ukřižování Ježíše Krista a jeho následné zmrtvýchvstání. Romantika? Ani ne… Jenže třeba takový roztomilý zajíček. Nebyl vždy tak úplně k sežrání, spíš jste se v jeho přítomnosti báli o holý život. Nevěříte? Přesvědčíme vás.

Proč velikonoční zajíc a ne třeba veverka?

Velikonoční zajíc se stal ztělesněním jarních svátků. Jeho kariéra se započala v Německu, ale poté migroval i do Ameriky. Toto zvíře přitom nebylo vybráno náhodou. Od pradávna je považováno za symbol plodnosti. Můžeme ho spojovat s kultem pohanské anglosaské bohyně Ostary, která měla ve své pravomoci právě reprodukci. Tato mýtická postava se starala o příchod jara a nových mláďat. Jednoho roku ovšem zaspala a při své návštěvě země narazila na ptáčka, kterému její vinou umrzla křídla. Zželelo se jí ho, a proto ho přeměnila v rychlého zajíce, aby mohl utéci všem nástrahám, a udělala z něj svého společníka, snad i milence. Aby však nezapomněl na svůj původ, ponechala mu schopnost snášet vejce, a to dokonce v barvách duhy.

Jenže ne nadarmo se říká „dupat jako králíci“. I náš přítel z legendy byl záletník a rozmnožování bylo jeho oblíbenou aktivitou. To ovšem bohyni rozezlilo, a tak ho vykázala mezi hvězdy jako souhvězdí Zajíce. Od té doby mohl na zem jen jednou do roka, aby dětem snesl barevná vejce. Zdá se vám tato pohanská legenda povědomá? To bude asi proto, že křesťanská církev, tak jako mnoho jiných pohanských tradic, tento příběh upravila a převzala za svůj.

Králičí inkvizice

Zajíc ale nebyl vždy jen symbolem plodnosti, naopak jeho bílá barva byla spojována i s naprostým protikladem, jako je čistota a panenství. Někdy jsou mu ale přisuzovány i vlastnosti, jako je žádostivost a zkaženost. Za dob inkvizice ho dokonce křesťané považovali za zlé znamení a podezřívali čarodějnice, že se do podoby králíka dokáží ukrýt. Středověké marginálie často zobrazovaly tyto malé tvory jako bezcitné vrahy lidí i zvířat.

Možná, že tohle je opravdu pravá tvář těchto chlupáčů, a děti z našeho videa to moc dobře tuší.

Zajíc, hvězda filmového plátna

Nejen klauni si zaslouží hlavní roli v hororových snímcích, tito chlupatí hlodavci by jim ji z fleku mohli vyfouknout. Husí kůži vám nažene například ušák z filmu Něco z Alenky od českého režiséra Jana Švankmajera. V jeho adaptaci na známou pohádku stáhne špatně vycpaný zajíc Alenku s ne úplně čestnými úmysly do nory. Jestliže jste viděli toto dílo v raném věku, stoprocentně máte noční můry ještě dnes.

Dalším adeptem na mrkvového Oskara může být věhlasně proslulý králík Frank z filmu Donnie Darko. Jeho ikonický obličej, připomínající lebku objevující se v zrcadle, způsobil paranoiu nejednomu fanouškovi hororů, když si před spaním čistil zuby v koupelně.

První příčku pomyslného žebříčku děsivých zajíců však obsadili zabijáčtí králíci z dílny Monty Pythonů. Tato ošklivá zvířata s dlouhými tesáky nemilosrdně rozsápala armádu krále Artuše na jejím tažení za Svatým grálem. Tento kultovní snímek můžete sledovat jen v případě, že máte opravdu silný žaludek.