Když vás provází temná strana. Kolik zla v sobě nosíte?

Co je vlastně zlo? Existují zlí lidé? Naše odpověď na tyto otázky určitě nebude jednoznačná, protože závisí na naší minulosti i na tom, jak „zlo“ vlastně chápeme. Ať už se nám to ale líbí nebo ne, nějaké stinné stránky, tedy takzvané „temné jádro“ osobnosti, má každý z nás. A toto jádro se dá podle vědců měřit podobně jako třeba inteligence. Ukazatelem je podle magazínu Scientific American tzv. faktor D, který dokáže určit, jak moc narcističtí či zlomyslní vlastně jsme.

Podle týmu vědců z Německa a Dánska je D-faktor „tendence maximalizovat vlastní užitek na úkor druhých, kterou doprovází víra, že toto chování je v pořádku“. Jedinci, kteří se v této oblasti „pyšní“ nejvyšším skóre, se snaží svých cílů dosáhnout za každou cenu a s tím, jaké následky to bude mít pro ostatní, si hlavu nelámou. Málokdy se u nich setkáte s nezištným chováním a druhým pomáhají většinou jen v případě, že v tom vidí vlastní prospěch. Také upřímná radost z cizího úspěchu je pro ně většinou španělská vesnice.

Devět temných složek

Psychologové prokázali, že D-faktor slouží nejen jako sjednocující činitel mezi temnými rysy osobnosti, ale také pro něj platí takzvaná zásada indiference. Vysvětlit se to dá na příkladu jiného ukazatele, takzvaného g-faktoru, který ukazuje všeobecnou inteligenci.

Temné složky osobnosti jsou stejně jako druhy inteligence vzájemně provázané.

Psycholog Charles Spearman jej objevil už v roce 1904 a zjistil, že pokud si člověk dobře vede například v testu verbální inteligence, s vyšší pravděpodobností uspěje i v testech zaměřených na její ostatní typy, tedy například vizuální. To samé platí pro 9 osobnostních rysů D-faktoru. Lidé, kteří dosáhli vysokého skóre alespoň u jednoho z nich, měli podle vědců pravděpodobněji vyšší výsledky i u několika dalších, což naznačuje, že temné složky osobnosti jsou stejně jako druhy inteligence vzájemně provázané.

Test „temného jádra“

Morten Moshagen z univerzity v Ulmu spolu se svými kolegy předpokládal už na začátku výzkumu, že zlovolnost je možné měřit podobně jako inteligenci. Vědci následně identifikovali D-faktor tím, že provedli čtyři studie o devíti různých testech. Testy byly zaměřeny na negativní osobnostní rysy, které byly už dříve psychology odborně zkoumány. 

Na konci studie bylo zjištěno, že ve faktoru D je každý z 9 rysů zastoupen v jiné míře, a podle toho je také psychologové vzestupně seřadili:

1. Vlastní zájem – honba za ziskem ve společensky důležitých oblastech, např. hmotné statky, společenské postavení, uznání, akademický nebo profesní úspěch a štěstí

2. Narcismus – přehnaný obdiv k vlastní osobě, arogantní vystupování, posílení ega jako všeobjímající motiv

3. Psychologický nárok – neustálý pocit, že člověk má právo žádat víc než ostatní

4. Sadismus – dlouhodobý vzorec krutého či ponižujícího chování vůči ostatním, záměrné působení fyzické, sexuální nebo psychické bolesti či utrpení za účelem uplatnění vlastní moci a nadvlády nebo čistě pro potěšení

5. Morální uvolněnost – přesvědčení, že všeobecné etické zásady se na daného jedince nevztahují

6. Egoismus – přílišné zaměření na vlastní prospěch na úkor ostatních

7. Zlomyslnost – záliba v poškozování druhých, a to i v případě, že může znamenat škodu pro samotného jedince. Může se týkat oblasti společenské, finanční, fyzické a podobně

8. Machiavellismus – cynické a bezohledné jednání, vypočítavost

9. Psychopatie – nedostatek empatie (necitelnost) a sebekontroly (impulzivnost)

Jak jste temní?

Pokud chcete zjistit, jak zlomyslní jste vy sami, psycholog Scott Barry Kaufman vypracoval ve svém článku pro Scientific American zkrácenou verzi testu na D-faktor. Čím více souhlasíte s položkami v tomto seznamu, tím větší vaše „temné jádro“ je.

1. Snažím se zajistit, aby se druzí dozvěděli o mých úspěších
2. Vím, že jsem jedinečný. Každý mi to říká
3. Upřímně – myslím, že si zasloužím víc než ostatní
4. Lidské utrpení může být vzrušující
5. Lidé, s nimiž okolí špatně zachází, si za to často mohou sami
6. Dosáhnout úspěchu legální cestou je těžké
7. Někdy snesu trochu nepříjemností, jen abych se ujistil, že ostatní dostanou trest, který si zaslouží
8. Rád využívám chytrou manipulaci k tomu, abych získal to, co chci
9. Klidně řeknu cokoli, abych dosáhl svého

To, jestli se nakonec postavíme na dobrou či špatnou stranu, samozřejmě nezávisí jen na výši našeho D-faktoru, ale i na mnoha dalších okolnostech, jako je třeba vliv prostředí či chování ostatních lidí. Zmiňovaný výzkum každopádně přináší nová fakta do oblasti psychologie, kriminologie i behaviorální ekonomiky. A nám připomíná, že „zlo“ je těžko definovatelné, protože není jen černé, ale má mnoho stupňů a podob.

Reklama

foto: Shutterstock, zdroj: Scientific American