Každý, kdo prožil záchvat paniky, ví, jak nepříjemný je to pocit. Postižený obvykle soudí, že prodělává infarkt nebo atak jiné život ohrožující nemoci. Podle průzkumů Harvardské lékařské školy panický záchvat přepadá i lidi, kteří netrpí panickou poruchou – alespoň jednou za život postihne 23 % populace.
Profesor psychiatrie na Univerzitě v Michiganu Ricks Warren pro web Draxe.com upozorňuje, že záchvaty paniky je nejprve nutné odlišit od úzkostného ataku. Zatímco úzkostný záchvat bývá vyvolán chronickou obavou z budoucnosti, smrti nebo nemoci, panický záchvat se často objevuje bez zjevného důvodu, a to dokonce i v situacích, kdy jedinec relaxuje či spí.
Nejčastější příčinou komplikací bývá panická porucha, ale i bez ní vás záchvaty paniky mohou pořádně potrápit.
Záchvat paniky, který obvykle trvá méně než půl hodiny, lze definovat jako krátký výbuch intenzivního strachu, který zahrnuje příznaky, jako je zrychlená srdeční frekvence, bolest na hrudi a dýchací potíže. Nejčastější příčinou těchto komplikací bývá panická porucha, ale i bez ní vás záchvaty paniky mohou pořádně potrápit.
1. Nízká hladina krevního cukru
Hypoglykémie neboli nízká hladina cukru v krvi může mít za následek takzvané funkční selhání mozku, které se projevuje řadou neurologických a kognitivních příznaků. Mezi ně nejčastěji patří podrážděnost, zmatenost, poruchy vědomí, iracionální a nekontrolovatelné chování i navýšení míry úzkosti.
Hypoglykémie tak pro tělo i psychiku představuje značný nápor, který u některých jedinců může skončit i záchvaty paniky. Řešení této situace je nasnadě: spasí vás pravidelný a vyvážený jídelníček obsahující zdravé tuky, které najdete například v avokádu, ořeších, olivách či rybách.
2. Chudá střevní mikroflóra
Nepopiratelným důkazem skutečnosti, že zdraví našich střev úzce souvisí s naší duševní pohodou, jsou pacienti trpící zánětem střev, syndromem dráždivého střeva, syndromem zvýšené propustnosti střev či celiakií. Ti zakoušejí nejen nepříjemné zdravotní komplikace související s vyprazdňováním, ale je u nich i několikanásobně vyšší riziko rozvoje duševních poruch, obvykle deprese a úzkosti.
Porucha funkčnosti střev tak představuje důležitou neurobiologickou predispozici panických ataků. Jelikož spojení mezi mozkem a střevy funguje oboustranně, můžete se vhodnou léčbou střevních onemocnění zbavit i vleklých psychických problémů.
3. Lymská borelióza
Výzkum publikovaný v časopise Journal of Psychiatric Practicesournal of Psychiatric Practice odhalil spojitost mezi panickými záchvaty a infekčními onemocněními přenosnými klíšťaty. Studie se účastnila skupina žen, které vykazovaly výrazné kognitivní změny, zejména záchvaty paniky, zmatenost a ztrátu paměti.
Jelikož se u nich neprokázala panická porucha, hledali vědci jinou příčinu. U více než poloviny z nich odhalili boreliózu. Po jejím vyléčení u pacientek odezněly také přidružené problémy.
4. Zvýšená činnost štítné žlázy
Narušení funkce štítné žlázy významně zvyšuje pravděpodobnost výskytu nejrůznějších psychických poruch. Korelaci mezi hypertyreózou, při které je funkce štítné žlázy nadměrná, a panickými záchvaty odhalili japonští vědci. Ti se ve svém výzkumu zaměřili na 66 pacientů s panickou poruchou, u kterých mimo jiné změřili hladinu hormonů štítné žlázy.
Pacienti, kteří vykazovali nejvážnější záchvaty paniky, měli také nejvyšší hladiny těchto hormonů. Hyperaktivní štítná žláza se navíc projevuje obdobnými příznaky jako úzkost, a to obvykle zvýšenou tepovou frekvencí, pocením a nervozitou.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: Dr. Axe
