Představte si jeden den v životě dítěte – šest až osm hodin ve škole, následují mimoškolní aktivity, domácí úkoly a možná i péče o mladšího sourozence nebo brigáda. Tolik aktivit může dětem zabrat spoustu času, a tak jim ho pak zbývá už jen málo na to, aby jen tak byly s přáteli či rodinou nebo si prostě jen užívaly toho, že jsou dětmi. Neúprosný rozvrh navíc neprospívá studijním výsledkům ani duševnímu zdraví dítěte, varuje v textu pro web Lifehacker autor Jason Keil.
Klinická psycholožka a profesorka na kalifornské Westmont College Andrea Gurneyová v rozhovoru pro The Santa Barbara Independent souhlasí s tím, že v dnešní době klademe příliš velký důraz na výkon dětí. „V důsledku toho jsme svědky většího počtu problémů s duševním zdravím.“ Pro děti je nezbytné, aby během dne měly i dostatek volného času samy pro sebe. Koneckonců – vzpomeňte si na své dětství. Možná jste lezli po stromech, běhali po zahradě, trávili odpoledne zabraní do knihy nebo jste se sourozencem stavěli pevnost z dek a polštářů. „Dětství by mělo být o hře, zkoumání a objevování vlastních vášní,“ připomíná Gurneyová.
Všechny tyto aktivity jsou zářnými příklady takzvaných prostojů – chvil bez povinností a struktury, jen klidné období, kdy si můžete odpočinout a uvolnit mysl i tělo. „V době, kdy děti odcházejí na vysokou školu, jsou už příliš přetížené a nevědí, co si s těmito prostoji počít. Přitom jsou tyto časové úseky nezbytné pro dětský rozvoj,“ říká Gurneyová. Tyto moderní problémy však naštěstí mají moderní řešení.
Řešení? Rámec PDF
Expertka na vzdělávání a vedoucí lektorka na Graduate School of Education na Stanfordově univerzitě Denise Popeová a její kolegové ze vzdělávací neziskové organizace Challenge Success identifikovali tři různé typy prostojů pro úspěšné děti: čas na hraní (playtime), čas na odpočinek (downtime) a čas pro rodinu (familytime). Popeová tento rámec pojmenovala PDF a úspěšně ho začlenila do své vlastní rodiny. „Myslím si, že dospělí musí v denním režimu vytvořit prostor, kdy se děti mohou rozhodnout, co chtějí dělat,“ říká pro Lifehacker odbornice. „Víme, že děti často tuto možnost volby nemají a mají vše nalinkované,“ dodává.
Jako rodiče musíme vnímat náznaky našich dětí a nevnucovat jim své vlastní plány. Musíme se sami sebe ptát, zda naše touha po jejich účasti na určitých aktivitách vychází z jejich zájmů, nebo z našich očekávání.
Hraní Popeová popisuje jako nestrukturovanou a dětmi řízenou aktivitu – nikoliv jako mimoškolní činnost vedenou dospělými. Může jít například o posezení s kamarády nebo hraní si se stavebnicí. „Hra je opravdu zásadní. Děti se potřebují hýbat, chodit ven, běhat a být v přírodě. To může být opravdu regenerační,“ zdůrazňuje Popeová. Stejně tak nestrukturovaný má být i čas na odpočinek. Jsou to chvíle během dne, kdy si děti čtou, relaxují a přemýšlejí, nejdůležitější je nicméně spánek. „Víme, jak důležitý je spánek pro mozek. Souvisí s učením a duševním zdravím,“ připomíná expertka.
Poněkud náročnější může být čas strávený s rodinou, a to vzhledem k tomu, že dospělí zkrátka mají mnohé povinnosti. Tento čas nicméně může spočívat ve společném posezení u večeře, procházce nebo drobných rituálech na konci dne. „Může to být doslova cokoli, co vám pomůže odreagovat se – ať už je to hraní videohry nebo sledování televize,“ nastiňuje Popeová.
Tipy, jak najít rovnováhu
Samozřejmě, každá rodina je jiná a mimoškolní aktivity dětem jistě přinášejí cenné životní dovednosti. Nikdy by ale neměly nahradit kouzlo klasické hry a volného času. Pokud tedy děti daná aktivita baví a důraz je kladen spíše na zábavu než na výkon, je vše v pořádku. Problém nastává, když dětství začnou dominovat měřítka výkonu, vysvětluje Gurneyová. Jak ale najít tu správnou rovnováhu?
Pokud se při společném setkání bavíte pouze o známkách a domácích úkolech, vysíláte určitý signál o tom, co je v životě vašich dětí nejdůležitější.
1) Řiďte se instinktem
Podle Gurneyové rada číslo jedna zní: Důvěřujte svým instinktům. „Jako rodiče musíme vnímat náznaky našich dětí a nevnucovat jim své vlastní plány. Musíme se sami sebe ptát, zda naše touha po jejich účasti na určitých aktivitách vychází z jejich zájmů, nebo z našich očekávání,“ nastiňuje. Vyhodnocení toho, kolik aktivit už je příliš, může v různých fázích vývoje dítěte vypadat různě. Zatímco s dospívajícími o věci můžete diskutovat, ty menší, které ještě neumějí vyjádřit své pocity, mohou při nadměrné zátěži vykazovat známky nadměrné stimulace. To se může projevovat například záchvaty vzteku, bolestmi hlavy nebo žaludku. „V našem hektickém životě je zásadní vyhodnotit, zda je každý závazek v souladu s blahem a hodnotami naší rodiny,“ zdůrazňuje Gurneyová.
2) Stanovte si priority
Lekce francouzštiny, fotbalové tréninky, hra na housle i taneční kroužek zní sice skvěle, ale to ještě neznamená, že by to všechno mělo dítě nutně navštěvovat – ostatně takový rozvrh by byl neudržitelný jak pro vás, tak i pro dítě. Strážci rozvrhu svých dětí jsou nicméně rodiče, a tak je potřeba se na něj podívat komplexně a zvážit, co je podstatné. Popeová doporučuje sepsat seznam mimoškolních aktivit, vyhodnotit, které považujete za nepominutelné, a požádat dítě, aby na stupnici od jedné do deseti ohodnotilo, jak moc má rádo ty ostatní.
Nezapomínejte, že prioritou číslo jedna je, aby vaše rodina trávila čas společně a aby vaše děti věděly, že jsou bezpodmínečně milovány. „Pokud se při společném setkání bavíte pouze o známkách a domácích úkolech, vysíláte určitý signál o tom, co je v životě vašich dětí nejdůležitější,“ upozorňuje Popeová.
3) Udělejte si čas sami na sebe
Ačkoliv jsou vaše děti už dávno v posteli, vy pravděpodobně stále ještě pracujete – myjete nádobí, nebo vyřizujete pracovní e-maily. A tak zatímco se obáváte o přílišné vytížení svých dětí, děláte pravděpodobně totéž sami sobě. „Vím, že mnoho lidí nemá na výběr. Pracují ve více zaměstnáních, jsou rodiči samoživiteli. Ale pokud si dokážete najít chvilku na to, abyste se párkrát zhluboka nadechli nebo ocenili pět minut západu slunce, ten rozdíl je obrovský,“ říká Popeová. Právě proto, že jsou rodiče tolik přetíženi, je pro ně důležité udělat si čas na péči o sebe sama. Může to být i tak jednoduchá činnost, jako je procházka v lese nebo káva s přáteli. „Někdy jako rodiče nejsme dobrým vzorem prostojů. Musíme o ně pečovat i my sami a vědět, že jsou v pořádku – to je to, co naše mozky a těla potřebují,“ připomíná Gurneyová.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: Autorský článek
