„Běž se projít. Čerstvý vzduch ti udělá dobře.“ Tuto radu jste už někdy určitě dostali, nebo ji dokonce sami dali. S přírodou jsme spjati od svého vzniku a strávili jsme v ní takřka celý svůj vývoj.
Až posledních pár stovek let se ze zelené džungle přesouváme do džungle betonové. Příroda se stává něčím okrajovým a určitá část populace ji vidí pouze jako zdroj zisku, např. z těžby nerostných surovin.
Jenže když se snažíte odstřihnout od něčeho, co bylo až donedávna přirozené, musí se to někde projevit. Narůstající počet psychických potíží může mít mimo jiné původ v absenci kontaktu s přírodou. Současně s technologickým pokrokem tak sílí hlasy zdůrazňující nutnost chránit životní prostředí, a to nejen kvůli milionům rostlinných a živočišných druhů, ale i kvůli nám samotným.
Příroda a mezilidské vztahy
Přestože provázanost člověka s přírodou je známá již po tisíciletí (viz ájurvéda nebo tradiční čínská medicína), vědci se začali jejím vlivem na lidské prožívání a zdraví zabývat až v 70. letech 20. století. Tehdejší studie ukázaly, že pobyt v přírodě vyvolává pozitivní pocity, jako je přátelskost, sounáležitost a radost, uvádí přehled publikovaný v magazínu Frontiers in Psychology. Že nás příroda činí více přátelskými, potvrdily i další studie.
Reklama
Nejde jen o to, že při procházce venku potkáme více lidí než doma. Pobyt v přírodě v nás také zanechává pocit, že jsme součástí většího celku, který přesahuje nejen nás samotné, ale i lidstvo jako takové. Tato sounáležitost s ostatními živými tvory se pak podepisuje i na našem chování k sobě navzájem.
Příroda a schopnost soustředění
Zatímco technologický svět se zaměřuje na neustálé upoutávání naší pozornosti, čímž trochu paradoxně zhoršuje naši schopnost soustředit se, u přírodních scenérií je tomu naopak. Studie Bermana a kol. zjistila, že interakce s přírodou, procházky v přírodě, nebo dokonce prohlížení obrázků přírody, může na naše soustředění pozitivně působit.
Podle Bermana působí ozdravně i zvuky přírody. Účastníci studie, kteří poslouchali zvuky, jako je cvrkot cvrčků a šplouchání vln, dosahovali lepších výsledků v náročných kognitivních testech než ti, kteří poslouchali městské zvuky, jako je doprava a rachot rušné kavárny.
Příroda a psychické zdraví
Stresu se v dnešní době nevyhne nikdo. Mezilidské vztahy, práce, peníze, škola a řada dalších stresorů nás nechají málokdy vydechnout. Taková procházka v přírodě však dokáže divy.
Pokud každý den vyrazíte na alespoň jednu 20minutovou procházku, nejlépe někam, kde je „zeleno“, budete se cítit lépe na duši i na těle.
Studie z Michiganské univerzity pod vedením Dr. Mary Carol Hunterové odhalila, že už pouhých 20 minut strávených v přírodním prostředí dokáže výrazně snížit hladinu kortizolu, hormonu spojeného se stresem. Podobný výzkum ve Finsku mezi 527 zaměstnanci potvrdil, že aktivity ve venkovním prostředí patří mezi nejúčinnější způsoby, jak se vyrovnat s pracovním stresem.
Kromě snížení stresu příroda pomáhá také lidem trpícím depresí. Výzkum z roku 2012 zjistil spojitost mezi procházkami přírodou a výrazným zlepšením nálady u osob s mírnými až těžkými depresivními poruchami.
Léčebná síla ekoterapie
Léčebné účinky pobytu v přírodě na lidské zdraví jsou natolik evidentní, že na nich staví i zvláštní forma terapie, tzv. ekoterapie. Základem ekopsychologie a z ní vycházející ekoterapie je myšlenka, že člověk a příroda jsou neodmyslitelně spjati. My ovlivňujeme své prostředí a naše prostředí ovlivňuje nás.
Když nejde Mohamed k hoře, musí jít hora k Mohamedovi. Přírodu si můžete přinést i domů.
Ekoterapie může probíhat ve venkovském i městském prostředí, včetně parků, zahrad nebo lesů. Jednotlivá sezení mohou zahrnovat meditaci, zahradnictví nebo aktivity spojené s ochranou přírody. Ekoterapie prokázala svůj potenciál snižovat stres, krevní tlak a srdeční frekvenci, a to díky schopnosti redukovat hladinu kortizolu. Může být účinnou pomocí při léčbě posttraumatické stresové poruchy (PTSD), deprese a úzkosti.
Jak čerpat přírodní energii
Ne každý může nebo chce docházet na ekoterapii a slunné pláže v našich končinách také k dispozici nemáme, to však neznamená, že nemůžete čerpat přírodní sílu. Pokud každý den vyrazíte na alespoň jednu 20minutovou procházku, nejlépe někam, kde je „zeleno“, budete se cítit lépe na duši i na těle.
Jestli vám však čas procházku nedovolí, zkuste si práci přemístit ven. Máte home office? Vezměte si notebook na zahradu. Musíte na pracovní oběd? Naplánujte ho někde v blízkosti parku. Nějaká příležitost na pobyt blízko zeleně se najde vždy.
V nejhorším případě se řiďte heslem, „když nejde Mohamed k hoře, musí jít hora k Mohamedovi“, a doneste si přírodu k sobě domů. Nemusíte mít celoročně vystavený vánoční stromeček ani přenášet kyblíčkem hlínu z parku. Pořízením pokojové rostliny prospějete svému duševnímu zdraví i pracovnímu výkonu. Studie Orwella prokázala, že pokojové rostliny pomáhají zlepšovat kvalitu vzduchu a tím pozitivně ovlivňovat naše smyslové vnímání, kognitivní funkce a soustředění.
A máte-li možnost, zkuste zahradničení. Péče o rostliny, případně i pěstování vlastních potravin, posiluje pocit propojení s přírodou a má blahodárný vliv na duševní zdraví. O svých zážitcích pak můžete psát deník, který je mimochodem také skvělou terapeutickou pomůckou.
foto: Shutterstock , zdroj: Autorský článek
