Americký lékař Herbert Benson, který napsal knihu Moc a biologie víry v uzdravení, v ní uvádí, že pozitivní víra, zejména víra ve vyšší moc, zásadním způsobem přispívá k našemu zdraví. Podle něj každý člověk, pacient, lékař či léčitel může čerpat z „pamatované pohody“, což je stav hlubokého klidu, který dokáže snížit srdeční frekvenci, krevní tlak, svalové napětí nebo zpomalit dech. Tento stav dokonce ovlivňuje i metabolismus, produkci inzulínu či imunitní funkci.
Víra má svou sílu
Ježíš, jehož slova „Víra tvá tě uzdraví“, je v evangeliích představovaný jako ten, který pomáhá nemocným, a často právě na základě víry. Jak se k tomu tedy staví představitel církve? „Víra jako taková je velmi silný aspekt našeho života, bez kterého se neobejdeme, i když ji třeba nemáme uchopenou nějak nábožensky. Pomáhá nám dát rámec našemu životu. Díky víře nám dává náš život smysl. A může mi pomoci také v setkání se smrtí, tedy se skutečností, že ne vše jde vyřešit, že můj život je ohraničený, ale že to nemusí znamenat úplný konec, resp. že mu to neubírá na důležitosti a smyslu,“ říká čakovický farář František Čech.
Studie potvrzují, že očekávání a psychika mají značný vliv na léčebný proces. Je evidentní, že když člověk věří v pozitivní vliv terapie, může se cítit lépe i bez farmakologického zásahu.
To mi připomíná příběh mé kamarádky. Je to čtvrtstoletí zpátky, když jí v sedmnácti letech diagnostikovali rakovinu. Statečně bojovala a věřila, že to zvládne. „Drží mě láska,“ tvrdila tehdy. Přítel jí byl oporou, ale postupně mu síly ubývaly. Místo zábavy trávil dny v nemocnici. Nakonec se rozešli. To ale znamenalo nejen konec lásky, ale i života. „Nemám pro co žít,“ byla její poslední slova, která si pamatuji. Za týden zemřela.
Za pravdu dává i psycholog Jan Kulhánek: „Víra v uzdravení je při léčbě nemocí velmi důležitá, a to nejen při léčbě duševních poruch, ale i somatických onemocnění. Když věříme, že to dobře dopadne, že to zvládneme, mnohem více se snažíme, bojujeme, pečujeme o sebe,“ podotýká.
Funkce víry v terapii
Člověk potřebuje věřit v lepší budoucnost, v uzdravení, ale i ve své schopnosti. Terapeut nebo lékař povzbuzuje reálnou naději, ale neslibuje nesplnitelné. „My psychoterapeuti věříme tomu, že rozhovorem, případně nějakými technikami dokážeme lidem, kteří za námi přijdou v krizi nebo s duševní poruchou, pomoci. Věříme, že se klient naučí lepším způsobem zvládat své těžkosti, že rozhovorem získá odstup a náhled na svou situaci, že začne lépe rozumět sobě a svým vztahům. Hodně věříme v psychoterapeutický vztah – otevřenou, bezpečnou a akceptující spolupráci mezi terapeutem a klientem, která léčí. A pro to všechno se snažíme získat i naše klienty,“ poodhaluje způsob práce Jan Kulhánek.
Oba pánové shodně dodávají, že víra nebo důvěra sice pomáhá, ale není všemocná. Naopak. Pokud se stane dogmatem, může ublížit. Na tom jsou postavena různá konfirmační zkreslení, kdy si přicházející informace vsuneme do vlastních mantinelů, představ a očekávání. Slyšíme a vidíme to, co nechceme. Naopak s čím nesouhlasíme, to si k sobě nepouštíme. Vyhledáváme si pouze ty informace, které potvrzují náš názor a přesvědčení.
Je třeba zkoumat, kam mě moje víra vede. Jestli k tomu, abych se stával v životě klidnějším, vyrovnanějším, jestli mi pomáhá budovat kvalitnější vztahy, nebo mě od těchto věcí odvádí.
Placebo efekt
Na tom je svým způsobem založeno placebo. Jeho účinky zkoumají vědci po celém světě. Nové poznatky uvádí na svém webu neuroterapeutka a facilitátorka světově a vědecky uznávané metody PSYCH-K® Petra Julia Vogelová. „Zjistilo se, že víra v účinek inertních látek či postupů může vést k fyziologickým změnám v našem organismu, jako je aktivace uvolňování endorfinů. Tímto způsobem může placebo poskytnout úlevu od bolesti podobným způsobem jako skutečně účinná léčiva. Studie potvrzují, že očekávání a psychika mají značný vliv na léčebný proces. Je evidentní, že když člověk věří v pozitivní vliv terapie, může se cítit lépe i bez farmakologického zásahu. V každé z těchto teorií lze nalézt něco, co pomůže lékařům a terapeutům zlepšit průběh a výsledky léčby. Pro pacienty to znamená možnost dostat se ke zdraví šetrnější a přirozenější cestou. Zjednodušeně řečeno: Jak velká je víra, taková je síla.“
Naše přesvědčení má velkou sílu, proto je potřeba používat také rozum, který nám může pomoci rozlišit, komu nebo čemu věřím. Rozum klade víře nepříjemné otázky. „Jako katoličtí křesťané vnímáme ve světě víry nejen pozitivní síly, ale i negativní, které se snaží vypadat jako možná cesta k uzdravení, úspěchu, ale ve svém důsledku vedou spíše k prohloubení našich problémů. Ať už mají podobu nejrůznějších chytráků, kteří se nás snaží využít, nebo jde o vysloveně duchovní síly. Je třeba zkoumat, kam mě moje víra vede. Jestli k tomu, abych se stával v životě klidnějším, vyrovnanějším, jestli mi pomáhá budovat kvalitnější vztahy, nebo mě od těchto věcí odvádí,“ vysvětluje František Čech.
Začali jsme pořekadlem a pořekadlem skončíme. Platí totiž „důvěřuj, ale prověřuj“. Tak tedy věřme, ale nebuďme dogmatičtí. A věřme hlavně ve vlastní sílu.
foto: Shutterstock, zdroj: Autorský článek
