Poté, co Buddha dosáhl osvícení, pronesl své první kázání v jelení zahradě v Sarnathu na předměstí Kaši (dnešní Váránasí). Hlásal Střední cestu mezi přepychem a střídmostí, Čtyři ušlechtilé pravdy a Osmidílnou stezku. Toto učení vysvětlil ve svém článku pro Psychology Today psychiatr a filozof Neel Burton.
Střední cesta a závislé vznikání
Dva hlavní poznatky, které Buddhu přivedly k osvícení, jsou takzvaná Střední cesta a Závislé vznikání. Podle učení o Střední cestě máme větší šanci dosáhnout moudrosti, když se vyhneme jakýmkoli extrémům v přístupu k sobě – takže žádné přílišné sebeuspokojování ani sebemrskačství.
Podle učení o Závislém vznikání je pak život nepřetržitý proces plný změn, přičemž každá změna má rozmanité příčiny a následky. To znamená, že vše, co se děje, je něčím podmíněno, tedy vše je se vším propojeno.
Když touha chybí, proč lhát, krást, být závistivý nebo chamtivý? Nebo proč být úzkostný, rozzlobený či v depresi?
Utrpení podle Buddhy vzniká z touhy po stálosti, jistotách. Jenže veškerá stálost je iluze, která časem může vést jen k bolesti a zklamání. Nic totiž neexistuje trvale.
Čtyři ušlechtilé pravdy
Jestliže jsou všechny věci podmíněné a podléhají změnám, pak i utrpení je podmíněné.
Říká se, že Buddha po osvícení pochopil Čtyři ušlechtilé pravdy, konkrétně:
1. pravda – Utrpení (dukkha) je vlastní každému životu.
2. pravda – Příčinou všeho utrpení je touha.
3. pravda – Existuje přirozený způsob, jak veškeré utrpení odstranit.
4. pravda – Touto cestou je ušlechtilá osmidílná stezka.
Opakem hněvu není jen absence hněvu, ale soucit. Opakem úzkosti není jen absence úzkosti, ale klid. Opakem deprese není jen absence deprese, ale moudrost.
První pravda, dukka, uznává, že povaha naší existence je značně neuspokojivá. Druhá pravda připisuje tomuto utrpení příčinu. Třetí pravda popisuje stav srovnatelný s řeckou ataraxií (klidem), který je utrpení zbaven. A čtvrtá pravda pak popisuje způsob, jak tohoto stavu klidu dosáhnout.
Ačkoli se dukka překládá jako „utrpení“, odkazuje šířeji na přirozeně nestálou a neuspokojivou povahu všech věcí, včetně těch příjemných – neboť právě kvůli nim a jejich nestálosti trpíme podle Buddhy nejvíce.
Osmidílná stezka
Moudrosti je bohužel těžké dosáhnout, protože je v rozporu se vším, co jsme se naučili, a se vším, co máme rádi. Navíc se potýká se vším, čeho se bojíme, v neposlední řadě se smrtí a pomíjivostí. Z těchto a dalších důvodů je třeba dlouhé praxe a tréninku, abychom moudrosti a klidu dosáhli, a ještě delší praxe a tréninku, abychom si je udrželi tváří v tvář pokušení a nepřízni osudu.
Ale i když nás pravděpodobně v tomto životě osvícení nepotká, stále se můžeme vydat na ušlechtilou osmidílnou stezku, která nám prý život minimálně vylepší:
1. Správný pohled (zachovat si pohled na realitu z vyšší perspektivy).
2. Správný úmysl nebo předsevzetí (upřednostňovat život v moudrosti spíš než světský život).
3. Správná řeč (např. žádné lži, pomluvy nebo plané řeči).
4. Správné jednání nebo chování (např. nezabíjet, nekrást, nelhat).
5. Správné živobytí (živit se povoláním, které nepoškozuje ostatní).
6. Správné úsilí (předcházet nedobrým duševním stavům a podporovat zdravé, produktivní stavy).
7. Správná všímavost (věnovat náležitou pozornost myšlenkám, pocitům, vjemům, být bdělý).
8. Správné soustředění nebo meditace (pěstovat nejvyšší stavy mysli).
Těchto osm kategorií se vzájemně překrývá a posiluje a je třeba na nich pracovat současně, nikoli postupně. Ušlechtilá osmidílná stezka je skutečně často znázorňována jako kolo dharmy neboli dharmačakra s osmi paprsky, z nichž žádný není ani první, ani poslední.
Související…
Reklama
S touhou pod kontrolou je vše mnohem lepší a snazší. Když touha chybí, proč lhát, krást, být závistivý nebo chamtivý? Nebo proč být úzkostný, rozzlobený či v depresi? Opakem závisti není jen absence závisti, ale sdílená radost a obdiv. Opakem chamtivosti není jen absence chamtivosti, ale slušnost a velkorysost. Opakem hněvu není jen absence hněvu, ale soucit. Opakem úzkosti není jen absence úzkosti, ale klid. Opakem deprese není jen absence deprese, ale moudrost.
foto: Shutterstock, zdroj: Psychology Today
