Jeden hezký citát říká: „Dobrovolníci nejsou placeni proto, že jsou bezcenní, ale proto, že jsou k nezaplacení.“ Dobrovolnictví je svým způsobem životní styl, který obohacuje nejen toho, komu pomáháme, ale i ty, kteří zdarma poskytují pomoc. Dobrovolnictví vám dá nejen dobrý pocit, přátele a nové zkušenosti, ale můžete se díky němu za „pár kaček“ dostat na místa, o kterých by se vám jinak mohlo jen zdát.
Markéta Ryšavá procestovala okolo třiceti zemí světa. Deset let studovala, pracovala, cestovala a dobrovolničila v zahraničí, aby se před pěti lety vrátila domů, kde nyní své zkušenosti předává dál jako PR manažerka v neziskové organizaci INEX-SDA.
„Před mnoha lety jsme s kamarádem přemýšleli, kam o prázdninách vycestujeme, a on mi řekl o možnostech dobrovolnictví skrze workcampy. Poté, co jsem zjistila, o co jde, nebylo cesty zpět. Dobrovolnictví se stalo nedílnou součástí mého života,“ vzpomíná na počátky.
Její první cesta vedla na Sardinii. „Byl to naprosto úžasný zážitek, během kterého jsem spolu s dalšími dvanácti lidmi malovala murales (velkoplošná malba) na zdi baráků v malé horské vesničce Bessude, kde bylo všeho všudy 400 obyvatel. Bydleli jsme v kulturním centru, spali jsme ve spacáku na matracích. Nejenže jsem si našla skvělé kamarády z celého světa, ale měla jsem jedinečnou příležitost setkávat se s místními a poznat Sardinii i její kulturu tak, jak by se mi jinak nikdy nepodařilo,“ pochvaluje si.
Dobrovolnictví vám dá nejen dobrý pocit, přátele a nové zkušenosti, ale můžete se díky němu za „pár kaček“ dostat na místa, o kterých by se vám jinak mohlo jen zdát.
Následovaly další cesty. Podívala se do Anglie, Dánska, na Island nebo do Ugandy. Angažovala se v životním prostředí nebo v organizaci, která se soustřeďovala na práva žen. Pomáhala s přípravou festivalů, vypomáhala v hudebním klubu. Ale aktivní byla i u nás. Před třemi lety fungovala na workcampu, který se konal ve spolupráci s KRNAPem, pak také v organizaci RespON, která se soustředí na poradenství a vzdělávání v rámci ochrany životního prostředí. Také se několik let angažovala při organizaci kulturního festivalu.
Pro teenagery i rodiny
Zahraniční dobrovolnické cesty míváme většinou spojené se studenty. Vydat se na ně ale může kdokoliv, a to bez ohledu na věk nebo vzdělání. „Většina workcampů je od 18 let, ale každý rok se organizují i tzv. ,teenage‘ workcampy, kam se mohou hlásit mladí lidé už od čtrnácti let. Zároveň existují i rodinné workcampy. Možnost má tedy opravdu každý,“ vysvětluje Markéta.
Dobrovolníci v Ugandě
Dobrovolníci s nadsázkou tvrdí, že je to tak trochu sobecká činnost. Například budete spát na místech, o kterých by se vám ani nesnilo. Třeba v hodovní síni německého zámku nebo v protiatomovém krytu. Ochutnáte jídla, která na jedné dovolené nemáte šanci pozřít. „Na workcampech se většinou dělají rozpisy a dobrovolníci si navzájem vaří. Nejenže ochutnáte místní lahůdky, ale také můžete okusit pokrmy ze zemí ostatních dobrovolníků,“ říká Markéta. A jaké pochoutky servírovala ona? „Z Česka měla největší úspěch česnečka a pak bramboráky,“ směje se.
Skoro zadarmo
I dobrovolníka čekají nějaké výdaje. Drobný registrační poplatek, který neziskové organizaci pokryje část provozních nákladů. Uhradí si také dopravu na místo, pojištění, případně očkování či víza. „V některých případech se platí poplatky i přijímací organizaci, které slouží k pokrytí nákladů na realizaci workcampu. Zároveň existují projekty, které jsou organizované v rámci Evropského sboru solidarity, kde platí jiné finanční podmínky,“ uvádí Markéta. Zajištěno je ale ubytování, strava, vzdělávací a částečně i volnočasový program.
Na své si přijde každý. Pomáhat lze v širokém spektru oborů (kultura, zdravotnictví, děti, senioři, zvířata, zahradničení apod.) i délce trvání – obvykle jeden až tři týdny, ale existují i víkendové akce. „V INEX-SDA se primárně zabýváme mezinárodním dobrovolnictvím skrze workcampy. Každého se účastní průměrně 10 dobrovolníků a jeden až tři vedoucí.“
Zaujalo vás dobrovolničení? Zapojte se. Není to nic složitého. V databázi na webu INEX-SDA si vyberte workcamp a pošlete přihlášku. Navíc tam najdete jak víkendovky v Česku, tak i dlouhodobé projekty v zahraničí.
Sicílie byla naprosto úžasný zážitek, během kterého jsem spolu s dalšími dvanácti lidmi malovala murales (velkoplošná malba) na zdi baráků v malé horské vesničce Bessude, kde bylo všeho všudy 400 obyvatel.
Můžete najít i dobrovolníky pro svůj vlastní projekt. „Workcamp v Česku s organizací INEX-SDA může zorganizovat obec nebo místní nezisková, příspěvková či podobná organizace. Teoreticky může mít nápad i jednotlivec, ale musí se pak domluvit s jednou z výše jmenovaných institucí, aby to šlo přes ně. Vždy se musí jednat o veřejně prospěšný projekt. Není tedy možné, aby si někdo zažádal o opravu svého domu. Příprava workcampu pak trvá několik měsíců. Na podzim organizujeme školení Zrealizuj workcamp, kde zájemci získají všechny potřebné informace tak, aby se jejich nápad mohl proměnit ve skutečnost.“
Malování murales na Sicílii
Na závěr Markétina příběhu je třeba dodat, že se potýká se závažným metabolickým onemocněním, fenylketonurií, a musí dodržovat přísnou dietu. Rozhodně ale nechce, aby ji čtenáři litovali. „Chci tím jen ukázat, že dobrovolnictví je opravdu pro všechny, i pro lidi s různými druhy znevýhodnění,“ usmívá se s tím, že v dobrovolnictví stále pokračuje. Už má prakticky sbaleno, aby se za pár týdnů vypravila na Sicílii, kde bude na úpatí Etny mimo jiné pomáhat značit cesty.
Zajímavá data podle INEX-SDA (2023)
- Top 5 evropských destinací pro dobrovolníky: Francie, Německo, Španělsko, Itálie, Island
- Top 5 mimoevropských destinací: Indie, Kambodža, Keňa, Arménie, Kolumbie
- Nejčastější věková skupina: mladí lidé 16–20 let, druhá nejčastější 21–25 let.
- Nejširší nabídka je v oblasti environmentálních projektů, dále renovačních a manuálních činností (např. opravy hradů, značení cest, práce v národním parku, obnova budov a veřejných prostor atd.).
foto: Shutterstock, zdroj: Autorský článek
