Možná vás v dětství moc bavilo zpívat, tančit nebo vymýšlet příběhy. A pak vám někdo „chytrý“ (většinou dospělák) řekl, že nemáte talent, nedá se na to dívat (poslouchat to) a podobně. Od té doby jste se dané činnosti přestali věnovat, a když jste náhodou měli chuť se k ní znovu vrátit, strach a paralýza vás zastavily.
Podobně jsem to měla i já sama ve škole s kreslením. I když mě moc bavilo, bála jsem se, že mé výtvory nebudou dost dobré. Pamatuji si, jak jsem tedy prosila spolužačku, aby mi s výkresy pomáhala. Každá hodina výtvarky pro mě byla neuvěřitelný stres. Až o mnoho let později mě začalo malování a kreslení znovu lákat a došlo mi, že jsem konečně připravena vystoupit z kruhu pochyb a předsudků vůči sobě, uvolnit se a nechat ruku vést čistou hlavou.
Když se odblokujeme, získáme nadhled nad svým životem a tím, co nás drželo ve vězení – nezdravé návyky, workoholismus, toxické vztahy, závislosti. Zjistíme, že jsme schopni vymezit si své vlastní hranice a touhy a stáváme se tak méně poddajnými vůči rozmarům ostatních.
Tehdy jsem si uvědomila, že potřebuji „odblokovat svého vnitřního umělce“, a to nejen ve vztahu k malování, ale celkově v kreativitě. Samozřejmě to chce trénink, ale pokud člověk vydrží, po určité době objeví pestrý svět, o kterém neměl ani tušení. Jak říká autorka knihy Umělcova cesta Julie Cameronová: „Jsem přesvědčena o tom, že jsme všichni kreativní. Nikdy jsem se nesetkala s nekreativním člověkem.“
Začátek umělcovy cesty
Podle Julie každý z nás v sobě nosí kousek umělce, který touží po vyjádření. Často je ale tento umělec zablokován strachy, pochybnostmi nebo vnějšími tlaky. A právě o tom, jak ho odblokovat, Julie ve své knize píše.
Kniha je průvodcem na cestě k odblokování našeho tvořivého já a nalezení cesty k autentickému sebevyjádření. A může se jednat o jakoukoliv tvůrčí činnost, ať už je to psaní, malování, skládání hudby apod. Pracuje právě s vnitřními pochybnostmi, které nám brání v tom se uvolnit a být autentičtí v našem kreativním projevu. Autorka zde velmi zdůrazňuje význam času, který trávíme nerušeně sami se sebou: „Sebepéče je klíčová. Pro zotavení potřebujeme samotu, péči o sebe a intimitu se sebou samým.“
Neexistuje špatný způsob, jak psát ranní stránky – není to umělecké dílo. Jsou o všem a o ničem, co vám přijde na mysl. Pokud nevíte, co psát, pište: Nevím, co psát. Tyto stránky jsou pouze pro vaše oči.
Celkově se jedná o dvanáctitýdenní proces, během něhož se každý týden věnuje člověk jinému tématu. Na konci, pokud vydrží, zažívá skvělou odměnu, a to nejen v oblasti rozpučené kreativity: „Když se odblokujeme, získáme nadhled nad svým životem a tím, co nás drželo ve vězení – nezdravé návyky, workoholismus, toxické vztahy, závislosti. Zjistíme, že jsme schopni vymezit si své vlastní hranice a touhy, a stáváme se tak méně poddajnými vůči rozmarům ostatních.“
A jak tedy můžete svého vnitřního umělce podle Julie probudit?
Ranní stránky
Jedním z nejznámějších nástrojů, které Julie Cameronová doporučuje, jsou „ranní stránky“. Jde o každodenní psaní tří stran volného textu hned po probuzení. Toto psaní by mělo být spontánní a nezatížené žádnou strukturou nebo pravidly. Ranní stránky pomáhají pročistit mysl od negativních myšlenek a obav, čímž uvolňují prostor pro kreativitu.
Autorka píše: „Neexistuje špatný způsob, jak psát ranní stránky – není to umělecké dílo. Jsou o všem a o ničem, co vám přijde na mysl. Pokud nevíte, co psát, pište: Nevím, co psát. Tyto stránky jsou pouze pro vaše oči. Upřesňují, uklidňují, lichotí, prioritizují a synchronizují daný den. Prostě dejte na tři stránky cokoliv... a pak zítra napište další tři stránky.“ Psát se musí na papír, ne na počítači.
Všichni máme své starosti, podráždění, obavy a frustrace. Když je nikam neuložíme, zůstávají s námi po celý den. Psaním se jich člověk zbaví a pocítí větší klid.
Rande se svým vnitřním umělcem
Dalším důležitým nástrojem jsou „umělcova rande“. Jedná se o čas, který si vyhrazujete jen pro sebe a aktivity, které nás těší a inspirují. Může to být cokoli od procházky v přírodě přes návštěvu galerie či vetešnictví až po obyčejné lepení samolepek do notesu. Důležité je, aby tento čas byl věnován pouze vám a vašemu vnitřnímu umělci. Věnujte mu alespoň hodinu jednou za týden.
Důležitým krokem je uvědomit si přítomnost vnitřního kritika a pak mu přiřadit konkrétní jméno či osobnost (například protivný učitel z našeho dětství). To podle ní může pomoci vytvořit odstup mezi námi a našimi kritickými myšlenkami.
Odvaha k nedokonalosti
Julia zdůrazňuje, že klíčem k tvůrčímu vyjádření je přijmout nedokonalost. Strach z neúspěchu často paralyzuje naši kreativitu. Je důležité si uvědomit, že chyby jsou součástí procesu a že každé dílo, i to nedokonalé, má svou hodnotu.
„Perfekcionismus není hledání toho nejlepšího, ale pronásledování toho nejhoršího v nás samých.“
Odpoutání se od vnitřního kritika
Autorka v knize také popisuje, jak přistupovat ke svému vnitřnímu kritikovi. Prvním krokem je uvědomit si jeho přítomnost a pak mu přiřadit konkrétní jméno či osobnost (například protivný učitel z našeho dětství). To podle ní může pomoci vytvořit odstup mezi námi a našimi kritickými myšlenkami. Negativní myšlenky lze taky vyhánět tzv. afirmacemi, což jsou pozitivní prohlášení o tvůrčí činnosti. Kromě eliminace negativity slouží k posilování sebevědomí. Autorka je navrhuje zakomponovat do ranních stránek.
Reklama
Například:
- Podporuji svou uměleckou stránku.
- Jsem ochoten(a) tvořit.
- Jsem ochoten(a) prožít svou tvůrčí energii.
- Mé kreativní sny jsou důležité.
- Věřím v sebe a své schopnosti.
Smlouva o kreativitě
V knize se objevuje i takzvaná smlouva o kreativitě. Po bližším přezkoumání mi to přijde jako skvělý nápad. Je to smlouva, kterou se zavazujeme sami sobě, že se plně oddáváme cestě na odblokování našeho vnitřního umělce a že se budeme věnovat sami sobě a pečovat o sebe. Jak po fyzické, tak po psychické stránce. Autorka v knize přikládá svůj mustr na smlouvu, ale mnoho lidí si ji vytváří po svém. Nastaví si v ní nějaké nenáročné denní, týdenní, měsíční cíle inspirované právě touto knihou – psaní ranních stránek, rande se sebou, udělat si čas na péči o svůj vzhled, jít na procházku, do sauny apod.
Kniha poskytuje uchopitelný návod k tomu, jak si nastavit režim, abychom se cítili lépe, a tím pádem pro sebe připravili živnou půdu k probuzení svého vnitřního umělce. Výsledkem je bohatší život a větší sebevědomí v činnostech, které nás naplňují.
foto: Shutterstock, zdroj: Autorský článek