Ticho je v současnosti poměrně nedostupný artikl. Ze všech stran na nás útočí rozličné zvuky a my jsme vyčerpaní, roztržití a máme problémy se soustředěním. Nové studie však ukazují, že právě ticho je nezbytné pro zdravé fungování mozku, bystrý úsudek a rozvoj kreativity. Není tedy žádný div, že si jeho důležitost uvědomovalo i mnoho známých tvůrců včetně J. K. Rowlingové.
Kdy naposledy jste se ocitli v naprostém tichu? Možná i teď, když čtete tenhle článek, vedle vás štěbetají děti, mlaská kolega nebo k vám doléhají zvuky aut z ulice. Jestli máte to štěstí, že si můžete alespoň jednou za den dopřát chvilku naprostého ticha, pak gratulujeme, neboť patříte mezi velké šťastlivce.
Spisovatelka J. K. Rowlingová, životopisec Walter Isaacson i psychiatr Carl Jung, ti všichni kultivovali chvíle hlubokého ticha, neboť je považovali za důležité faktory jejich úspěchu a jistě věděli proč. V lékařském světě už se totiž dávno ví, že právě ticho pomáhá rozvíjet nové mozkové buňky v hippokamu, ulevuje od napětí a stresu, ale má i další zajímavé benefity, jako je například rozvoj kreativity. Předběžné výsledky nových studií navíc naznačují, že ticho by mohlo být terapeutickým nástrojem pro pacienty s depresemi či Alzheimerovou chorobou.
Úleva od napětí a stresu
Zvuky aktivují amygdalu, což je část mozku spojená s emocemi a pamětí, která posléze začne vylučovat stresové hormony. Jestliže tedy žijete v hlučném prostředí, existuje vyšší pravděpodobnost, že budete mít nebo už máte problémy s úzkostmi. Na druhé straně má ticho na náš mozek opačné účinky. Na to poukázala například studie publikovaná v Heart Journal, která prokázala, že i pouhé 2 minuty, které strávíme v prostředí bez hluku, nás mohou uklidnit víc než jakákoli relaxační hudba.
Jenže ticho má i jiné výhody než jen to, že nám pomáhá se uklidnit a odpočívat. Je vskutku zlatým grálem, protože regeneruje náš mozek. Vědci ze zdravotní školy Duke například v roce 2013 zjistili, že když byly myším dopřány alespoň 2 hodiny ticha denně, v hippokampu (oblasti mozku spojené s emocemi, učením a pamětí) se jim vytvořily nové buňky.
Hluk má naopak negativní vliv na naše kognitivní funkce, jako je paměť, pozornost a schopnost řešit problémy. Mnoho studií prokázalo, že děti, které bydlely či chodily do školy v blízkosti dálnic nebo železnic, měly horší výsledky ve schopnosti čtení a pomaleji rozvíjely své jazykové a kognitivní schopnosti. Naštěstí podle psychologů z Michiganské univerzity můžeme v tichém prostředí své kognitivní zdroje obnovovat.
Tichá mysl
Kultivace ticha však neznamená jen oddechnout si od hluku vnějšího. Opravdu kvalitní ticho, takové, které umožňuje jasné a kreativní myšlení, musí vytěsnit nejen vnější „mluvky“, ale i ty vnitřní. Musíme si tedy zkrátka dát na chvíli pohov od jedné z našich největších potřeb: přemýšlení nad tím, co se stalo či má stát. Právě ono „vnitřní ticho“ zvyšuje podle specialisty na leadership Hala Gregersena naše šance na objevení nových myšlenek a informací. Jedním ze způsobů, jak ho udržovat, může být například meditace či sport.
Když náš mozek není zapojený do externích stimulů, můžeme se ponořit hlouběji do našeho vnitřního světa a díky tomu více odpočívat, regenerovat, být kreativnější a přicházet s novinkami. Proto hledejme tichá místa ve vnějším i vnitřním světě a využívejme jejich blahodárných účinků.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: Autorský článek
