Alexithymie je psychologický jev, kdy má člověk obtíže s rozpoznáváním a vyjadřováním svých emocí. V posledních letech se dostává do popředí zájmu odborníků i veřejnosti. Proč tomu tak je? Podle profesora lékařské psychologie Radka Ptáčka se začíná přicházet na to, jak moc tento specifický osobnostní rys ovlivňuje lidi, kteří ho mají, i jejich okolí.
Navíc se odborníci shodují, že právě Alexithymie může poodkrýt souvislosti mezi mentálním a fyzickým zdravím. Psychiatr Peter Sifneos, který poprvé popsal alexithymii v roce 1972, uvádí: „Pochopení alexithymie nám může pomoci lépe porozumět, jak psychické procesy ovlivňují tělesné zdraví. Je to klíčový prvek v oblasti psychosomatické medicíny.“
Typické projevy
Alexithymie je charakterizována čtyřmi hlavními rysy:
Obtíže s identifikací emocí: Lidé s alexithymií mají potíže rozpoznat a odlišit různé emoce.
Obtíže s popisem emocí: I když dokážou rozpoznat své emoce, nedokážou je adekvátně vyjádřit slovy.
Omezená představivost: Často mají sníženou schopnost představivosti a fantazie.
Vnější orientace: Mají tendenci se soustředit spíše na vnější události než na své vnitřní prožitky.
A je tu ještě jeden háček. Podle Radka Ptáčka je téměř nemožné, aby si člověk, který alexithymií trpí, sám tento stav uvědomoval.
Lidé s touto poruchou často nedokážou adekvátně reagovat na emocionální potřeby svých partnerů, což může vést k nedorozuměním a konfliktům. V partnerských vztazích může alexithymie vést k pocitu emocionálního odcizení. Partner osoby s alexithymií může mít pocit, že je ignorován nebo nepochopen, což může vést k frustraci a rozpadu vztahu.
Popis emocí skrze tělo
Radek Ptáček dále vysvětluje: „Alexithymie není diagnóza sama o sobě, ale spíše symptom, který se vyskytuje u různých duševních poruch, včetně depresí, úzkostí a posttraumatické stresové poruchy.“
Podle něj je důležité, aby terapeuti rozpoznali přítomnost alexithymie, protože může výrazně ovlivnit průběh a úspěšnost psychoterapie. „Lidé s alexithymií často popisují své emoce spíše tělesnými pocity než emočními stavy. Například mohou říci, že mají tlak na hrudi, místo aby řekli, že jsou smutní nebo že cítí úzkost.“
Souvislost s chronickým stresem
Profesor psychiatrie a jeden z předních světových expertů na alexithymii Graeme Taylor, zdůrazňuje: „Alexithymie je silně spojena s psychosomatickými onemocněními, jako jsou srdeční choroby a syndrom dráždivého tračníku. Nedostatek schopnosti zpracovat emoce může vést k chronickému stresu, který se projevuje fyzickými symptomy.“
Profesorka psychologie Lisa Feldman Barrett zase nabízí další perspektivu: „Alexithymie může být důsledkem nedostatečného emocionálního vzdělání v dětství. Pokud děti nejsou vedeny k rozpoznávání a vyjadřování svých emocí, mohou si tyto obtíže nést do dospělosti.“
Reklama
Alexithymie může mít závažný dopad na mezilidské vztahy. Lidé s touto poruchou často nedokážou adekvátně reagovat na emocionální potřeby svých partnerů, což může vést k nedorozuměním a konfliktům. V partnerských vztazích může alexithymie vést k pocitu emocionálního odcizení. Partner osoby s alexithymií může mít pocit, že je ignorován nebo nepochopen, což může vést k frustraci a rozpadu vztahu.
Diagnostika a léčba
Diagnostika alexithymie je často složitá, protože lidé s touto poruchou mohou mít potíže se sebepoznáním a sebevyjádřením. Léčba může zahrnovat psychoterapii, zejména kognitivně-behaviorální terapii (KBT), která pomáhá pacientům rozvíjet lepší povědomí o svých emocích a naučit se je vyjadřovat.
Psycholožka Radka Gottwaldová podotýká, že pokud cítíme, že máme s pojmenováváním emocí nebo se zvládáním emocí problém (to nemusí nutně znamenat, že se jedná o alexithymii), tak nic není ztraceno.
„Zastavte se každý den na pár minut a řekněte si, jak se zrovna cítíte, co ve vás dnes vyvolalo určitou emoční reakci. Nesuďte emoce jako dobré nebo špatné. Soustřeďte se na danou emoci a chvíli ji u sebe nechte.“ Také vyvrací mylný názor, že pokud cítíme negativní emoce, tak se jich máme hned zbavit. Podle ní jsou i tyto emoce důležité k pochopení, zda a proč je pro nás daná situace či člověk tak důležitý.
foto: Shutterstock, zdroj: Autorský článek