fbpx

Muži a rozchod: Že se netrápí? Naopak, často trpí víc, než si myslíte 1 fotografie
Zdroj: Shutterstock

Skončilo to a vy máte pocit, že váš ex není z rozchodu zdaleka tak zdrcený jako vy. Muži přitom prožívají přinejmenším stejnou emocionální bolest jako ženy, možná dokonce větší. Proč tedy přetrvává stereotyp, že je smrt vztahu až tak netrápí?

Zveřejněno: 8. 10. 2024

Pokud nepatříte mezi šťastlivce, kteří našli toho pravého hned na první pokus, pak víte, že zlomené srdce dokáže pekelně bolet. Ať už byly okolnosti rozchodu jakékoli, příjemné to nikdy není. Často se nám zdá, že svět, ve kterém jste žili, najednou končí, a my jste nuceni vytvořit si svět nový – zároveň máme pocit, že osoba, která pro vás byla domovem, je nenávratně pryč.

Co ženy obvykle dělají, když vztah skončí? Zavoláme kamarádkám, ať přijdou na pochmurnou dámskou jízdu s čokoládou a kapesníčky a vyslechnou si naše lítostivé řeči. Také vyrážíme ven a snažíme se vyplnit svůj čas aktivitami, novými lidmi a koníčky, jen abychom alespoň na chvíli zapomněly. Mezitím se často vnitřně užíráme a ptáme se, co jsme udělaly špatně. Celou dobu se přitom opíráme o své nejbližší přátele, kteří nám pomáhají znovu najít radost ze života.

Pokud zrovna teď plavete ve vodách konce vztahu, který pro vás opravdu něco znamenal, možná se sama sebe ptáte, co se děje s tím druhým. Jak on váš rozchod zvládá? Vymetá večírky a flirtuje s každou, která se na něj podívá? Stýská se mu vůbec? Má taky zlomené srdce, nebo jsou pro něj tyhle dny jako každé jiné? Zkrátka a dobře: Prožívají muži rozchody jinak než ženy? Odpověď zní ano, prožívají. 

Trápí se více, než myslíte

Většina z nás si myslí, že ženy jsou ve vztazích mnohem více ponořené než muži a že je tedy rozchod také mnohem více zasáhne. Že právě my jsme ty, které truchlí, zatímco náš bývalý si v klidu žije dál svůj život, jako by nás nikdy nepoznal. Ve skutečnosti to tak ale vůbec není.

Muži při zpracovávání emocí upřednostňují přístup „předstírej, dokud můžeš“. A co se týká toho, kdy se dokážou s rozchodem skutečně vyrovnat, „některým mužům to může trvat roky, nebo dokonce desetiletí, pokud danou ženu skutečně milovali. 

Tým výzkumníků z univerzity v Lancasteru analyzoval chování více než 184 000 uživatelů Redditu, kteří na tomto internetovém fóru hledali rady ohledně vztahů, aby zjistil, co lidé řeší raději s neznámými lidmi než se svými přáteli či terapeuty.

Ryan Boyd, vedoucí výzkumník projektu, chtěl zjistit, zda je předpoklad, že muži jsou rozchodem zasaženi méně než ženy, pravdivý či nikoli. „Uvědomili jsme si, že tahle studie představuje skvělou příležitost, jak otestovat klasické představy o rozdílech mezi pohlavími. Například, zda jsou muži skutečně méně citově zainteresováni než ženy, nebo zda se zkrátka jen o své pocity nedělí,“ řekl magazínu Evie.

Bezpečí anonymity

Výzkumníci zjistili poměrně překvapivou věc, a to fakt, že muži na těchto fórech častěji vyjadřovali citové strádání než ženy. Dále pak pomocí metod zpracování jazyka zjistili, že v jejich příspěvcích se poměrně často objevil výraz „zlomené srdce“ – překvapivě častěji než v příspěvcích žen. Nakonec výzkumníci dospěli k závěru, že muži častěji než ženy vyhledávají pomoc ve vztahu prostřednictvím online prostředí.

Charlotte Entwistleová, docentka na Lancasterské univerzitě, se domnívá, že anonymita Redditu pomáhá mužům k větší otevřenosti: „Když odstraníte všechna společenská stigmata, muži se před rozchodem zdají být přinejmenším stejně emocionálně angažovaní.“ Tato teorie platí zejména s ohledem na to, že muži si s větší pravděpodobností přizvou na pomoc při rozchodu odborníka, než aby se obrátili na své přátele.

Ignorace bolesti

Nyní víme, že muži prožívají během rozchodu přinejmenším stejnou emocionální bolest jako ženy, možná dokonce větší. Proč tedy přetrvává stereotyp, že je smrt vztahu až tak netrápí? Proč máte stále pocit, že váš bývalý není z rozchodu zdaleka tak zdrcený jako vy?

Muži častěji vnímali svou ex partnerku v pozitivním světle než ženy. Výzkumníci se domnívají, že by to mohlo být způsobeno citovou podporou, které se jim od jejich bývalé dostalo.

Mnozí teoretici tvrdí, že muži se se svou emocionální bolestí z rozchodu nevyrovnávají na jeho začátku tak často jako ženy. Zatímco u nás je běžné, že bolest začínáme okamžitě zpracovávat pomocí utápění se v sobě, pláče a volání přátelům, muži své emoce bezprostředně po rozchodu spíše ignorují a místo truchlení se soustředí na svou kariéru, projekt nebo společenský život.

Roky smutnění

Na začátku rozchodu můžete mít pocit, že se z této bolestivé emocionální smršti nikdy nedostanete. Každá hodina vám připadá jako utrpení. Zdá se, že dny trvají věčně. Týdny se vlečou. Čas se zpomalí, když máte čerstvě zlomené srdce, ale nakonec zjistíte, že se vše postupně vrací do normálu. Jeden internetový průzkum mezi muži i ženami zjistil, že průměrně se člověk po rozchodu cítí lépe asi za tři a půl měsíce.

Zajímavé však je, že mužům trvá déle než ženám, než se z rozchodu plně zotaví. Podle doktora Scotta Carola, který je odborníkem na vztahy a psychiatrem na Univerzitě v Novém Mexiku, muži při zpracovávání emocí upřednostňují přístup „předstírej, dokud můžeš“. A co se týká toho, kdy se dokážou s rozchodem skutečně vyrovnat, „některým mužům to může trvat roky, nebo dokonce desetiletí, pokud danou ženu skutečně milovali. Prostě svůj zármutek nedávají najevo ostatním, nebo dokonce ani sami sobě.“ Jedna studie dokonce naznačuje, že někteří muži se z rozchodu nikdy úplně nevzpamatují, prostě nenajdou způsob, jak jít dál.

Hněv a sebedestrukce

Náročný rozchod může člověka zavést na velmi temná místa. Ženy mají všeobecně dvakrát vyšší pravděpodobnost, že jim bude diagnostikována deprese, než muži. A snad není nic příhodnějšího, co vás může zavést na sestupnou spirálu, než právě rozchod. A zatímco ženy prožívající rozchod mají tendenci cítit hluboký smutek a žal, který může vést až k několikaměsíční depresi, muži se často vydávají jiným směrem.

Muži mají po rozchodu tendenci cítit více hněvu. Ti rozvedení pak mají osmkrát vyšší pravděpodobnost, že svůj život ukončí sebevraždou, než rozvedené ženy.

Studie z roku 2011, kterou provedli vědci z Binghamtonské univerzity, zjistila, že „muži mají po rozchodu větší tendenci k sebedestrukci, hlásí například zneužívání drog a alkoholu a nezodpovědné sexuální chování,“ uvádí Craig Morris, autor studie. Kromě toho Morris zjistil, že muži mají po rozchodu tendenci cítit více hněvu. Jiná studie zjistila, že rozvedení muži mají osmkrát vyšší pravděpodobnost, že svůj život ukončí sebevraždou, než rozvedené ženy.

Láskyplné vzpomínky

Možná se na svůj vztah s bývalým partnerem díváte neutrálně. Možná se vám po něm částečně stýská, ale zároveň už cítíte jakési smíření. Anebo si vybavujete jen to nejhorší. Není neobvyklé, že ženy chovají vůči svému bývalému negativní pocity a děsí se toho, že ho ještě někdy uvidí. Nicméně se ukazuje, že muži mají i tohle trochu jinak.

Ve třech samostatných studiích, kterých se zúčastnilo celkem přes 800 lidí, vědci zjistili, že muži častěji vnímali svou ex partnerku v pozitivním světle než ženy. Výzkumníci se domnívají, že by to mohlo být způsobeno citovou podporou, které se jim od jejich bývalé dostalo. Z tohoto důvodu bývají muži méně ochotní zcela přerušit vztahy se svou ex partnerkou, nebo dokonce pociťují větší touhu se k ní vrátit.

Až se vám tedy příště bude zdát, že vašemu bývalému (nebo i současnému) partnerovi je tak nějak všechno jedno, vzpomeňte si na tenhle článek. Muži jsou stejně ne-li více citliví než ženy. Jen svou bolest umí lépe maskovat.

Související…

Jsou muži vyloučeni ze společnosti častěji než ženy? Jsou, protože nevyjadřují své emoce
Kateřina Hájková

foto: Shutterstock, zdroj: Eviemagazine.com

Tipy redakce

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...