Je to něco jako tajemná zbraň, kterou máme všichni, ale málokdo ji používá naplno. Funguje jako neustálá aktualizace softwaru v počítači – jen místo nových funkcí přidává mozku schopnosti, které si ani neuvědomujeme. Jakmile však pochopíme, jak tuto schopnost využít, můžeme doslova přeprogramovat náš mozek k tomu, aby nás vedl k úspěchu, štěstí, nebo třeba k lepšímu zapamatování si jmen na rodinné oslavě – protože kdo by se chtěl ptát už potřetí, jak se jmenuje ten bratranec z pátého kolene, že?
Každý nový zážitek, každá nová dovednost, kterou se naučíte, je jako otisk do plastelíny. Takže ať už se rozhodnete naučit se novou řeč, hru na kytaru, nebo začít den s méně šálky kávy (což je ovšem hrdinský čin), váš mozek se bude přetvářet a měnit. Každým krokem, kterým dáte mozku zabrat, se stáváte silnějším a připravenějším na další výzvu.
Mozek je nekonečně přizpůsobivý. Čím víc si uvědomíte, že není fixní, tím rychleji pochopíte, že váš potenciál je stejně tak neomezený. Kdo ví, třeba z vás za pár let bude polyglot, expert na kvantovou fyziku, nebo vítěz taneční soutěže.
Učení s jasným účelem
Pamatujete si všechny ty nudné hodiny ve škole, kdy vám učitel něco vysvětloval a vy jste se ptali sami sebe: „A k čemu mi to bude?“ Správně! Učení bez motivace je jako jízda autem bez cíle – sice jedete, ale nevíte kam a proč. A co dělá mozek, když nevidí žádný smysl? Vypne se! Psychologické výzkumy potvrzují, že učení je mnohem efektivnější, pokud v něm najdeme osobní význam a propojení s našimi cíli.
Takže až příště budete přemýšlet, proč se učit něco nového, zkuste si to propojit s tím, co je pro vás skutečně důležité. Chcete povýšení v práci? Naučte se novou dovednost. Vždy, když dáte učení smysl, mozek se začne radostně podílet na vaší snaze. Vzniká tak skvělá spolupráce mezi vašimi cíli a jeho schopnostmi.
Od teorie k praxi
Ani ty nejdůkladnější studie a popisy vám nepomohou, pokud to nezkusíte na vlastní kůži. A stejně tak je to s učením. Kognitivní vědci zjistili, že skutečné učení se děje tehdy, když aplikujeme nově nabyté informace v reálném světě. Když se rozhodnete, že se naučíte hrát na kytaru, nestačí jen číst o akordech – musíte vzít kytaru do ruky, zahrát první falešný tón a pokračovat, dokud to nebude znít, jako byste byli druhý Hendrix.
Reklama
Učení prostřednictvím praxe je něco jako cestování. Můžete se dívat na mapu, ale když se vydáte do terénu, objevíte spoustu věcí, které byste nikdy na papíře neviděli. Stejně tak vaše cesta k novým znalostem a dovednostem nebude jen o čtení učebnic.
Síla vizualizace
Vizualizace je jedním z nejsilnějších nástrojů, které máte k dispozici. Mozek miluje obrazy – mentální mapy, grafy, diagramy, to všechno jsou věci, které aktivují více částí mozku než pouhé textové informace. Když se učíte něco složitého, zkuste si to představit. Pokud se snažíte pochopit složitý koncept, nakreslete si ho. Tento přístup zapojuje obě hemisféry mozku a zvyšuje pravděpodobnost, že si informace uchováte na dlouhou dobu.
Vizualizace je mostem mezi abstraktními pojmy a konkrétními představami. Vytváří pevné paměťové stopy, které je mnohem těžší vymazat než pouhé suše popsané věty. Pokud chcete zefektivnit své učení, zkuste si každý nový poznatek nějak vizuálně propojit – váš mozek vám poděkuje a vy budete mít více času na jiné aktivity.
Opakování matka moudrosti
I když se vám podaří něco perfektně zapamatovat na poprvé, bez opakování to časem zmizí z vaší paměti, jako když zapomenete heslo na svůj starý e-mailový účet. Neurověda nám však vzkazuje, že opakování v pravidelných intervalech pomáhá informace upevňovat. Je to něco jako zalévání květin – čím pravidelněji to děláte, tím silnější a zdravější květina bude.
„Úspěch je schopnost jít od jednoho neúspěchu k druhému bez ztráty nadšení.“ – Winston Churchill
Existují nástroje jako flashcards nebo aplikace pro řízené opakování, které vám mohou pomoci zjistit, kdy je ten nejlepší čas vrátit se k informacím, než je zapomenete úplně. To, co vás dnes nadchlo, může být zítra zapomenuto, pokud si to nezopáknete. Věda o zapomínání, kterou představil Hermann Ebbinghaus, ukazuje, že pravidelné vracení se k naučenému materiálu dramaticky zvyšuje šanci, že si ho zapamatujete dlouhodobě. Takže až příště uslyšíte „opakování je matka moudrosti“, můžete si být jisti, že to není jen klišé, ale ověřený fakt.
Chyby jsou vítány
Strach z neúspěchu je jedním z největších nepřátel pokroku. Ale co kdybychom chyby nevnímali jako neúspěch, ale jako součást učení? Psychologie nám ukazuje, že lidé, kteří přijímají chyby jako příležitost k růstu, mají mnohem lepší výsledky než ti, kteří se jim snaží za každou cenu vyhnout. Je to jednoduché – když děláte chyby, získáváte zpětnou vazbu. Každý neúspěch vás učí, co příště udělat jinak. Je to jako hrát hru – pokud nikdy neprohrajete, nikdy se nenaučíte, jak být lepší.
Carol Dweck, autorka teorie růstového myšlení (growth mindset), ukazuje, že lidé, kteří věří, že jejich schopnosti se mohou zlepšovat, dosahují lepších výsledků. Takže až příště uděláte chybu, nesmutněte – je to jen další krok k tomu stát se lepší verzí sebe sama.
Učení je cesta, ne cíl
Osvojování nových dovedností a znalostí je fascinující proces, který nám umožňuje neustále růst. Učení by nemělo být vnímáno jen jako prostředek k dosažení cíle, ale jako cesta, kterou bychom si měli užívat. Každý krok, každá nová dovednost nás posouvá blíže k našemu plnému potenciálu. Ať už se učíme pro svou kariéru, pro osobní rozvoj, nebo prostě jen pro zábavu, věřme, že každá nová informace otevírá dveře k novým možnostem.
Učení je celoživotní dobrodružství, které nás obohacuje. Takže se nebojme zkoušet nové věci, chybovat, zlepšovat se a především užívat si každý okamžik na této cestě. Koneckonců, jak říkal Karel Čapek: „Vzdělání je to, co nám zůstane, když zapomeneme na všechno, co jsme se naučili ve škole.“
foto: Shutterstock , zdroj: Autorský článek
