Během jednoho roku jsem se dvakrát stěhovala, a tak začala moje cesta za životním minimalismem. Ne že bych si do té doby pěstovala domácí vetešnictví, obklopovala se zaprášenými relikviemi a křečkovala hromadu věcí. Výstrahou mi je moje máma, která nikdy nic nevyhodila – naše domácnost připomínala něco mezi muzeem a skladištěm zásob na období jaderné katastrofy. Chápu to, poválečná generace věřila, že všechno „se ještě může hodit“. Výsledkem je, že má dodnes doma kosmetiku ještě z NDR, která je starší než já.
Hned jak jsem začala bydlet sama, bylo mi jasné, že nikdy nechci skončit stejně. Přesto se během let moje věci nějak rozmnožily – hlavně oblečení, do kterého „určitě jednou zhubnu“. S příchodem dítěte se ale situace vymkla kontrole. Hračky, oblečení, výtvory z ruličky od toaletního papíru. Moje dcera je přesvědčená, že všechno musí být archivováno pro budoucí generace. Takže jsem se naučila vyhazovat věci potají.
Nakonec jsem se zbavila skoro poloviny všeho harampádí, včetně robotického vysavače, který měl být vrcholem domácí inteligence, ale ukázal se jako naprostý tupoun. Toho rozhodnutí teď trochu lituji. Jinak ale minimalismus držím, a dokonce jsme se s dcerou naučily jezdit na dovolenou jen s malým batůžkem. Tím si pravidelně vysloužíme obdivné pohledy mužů, protože kdo kdy viděl dvě ženské, co netáhnou půlku baráku?
Moderní kultura uvěřila lži
Náš svět pádí horečným tempem. Jsme příliš uspěchaní a vystresovaní. Chvátáme od jedné činnosti ke druhé, chlubíme se multitaskingem. To když slyší terapeuti, chytají se za hlavu. Zůstáváme v neustálém spojení s ostatními prostřednictvím mobilních telefonů, ale skutečné vztahy nám unikají. Není čas, není energie, není chuť. Vnitřně chátráme a hledáme ten správný „lék“, aby bylo lépe.
„Moderní kultura uvěřila lži, že dobrý život spočívá v hromadění věcí – ve vlastnění co největšího množství. Věří, že více znamená lépe, a nechtěně se upsala myšlence, že štěstí lze koupit v obchodním domě. Ale mýlí se, vysvětluje japonská guru životního minimalismu Marie Kondo. Dokonce existují i studie, které potvrzují, že konzumní životní styl vede k většímu stresu.
Marie Kondo. (foto: Profimedia)
„Přijetí minimalismu přináší osvobození od všepohlcující vášně vlastnit. Člověk vystupuje z běžícího pásu konzumu a odvažuje se hledat štěstí jinde. Oceňuje vztahy, zážitky a péči o duši. Umožňuje nám to vidět vše, co už máme, a připomíná nám, že máme být vděční. Díky tomu najdeme život v hojnosti,“ dodává Marie.
Marie Kondo se proslavila osmidílnou reality show (v originále Tidying Up with Marie Kondo), která měla premiéru na Netflixu v roce 2019. Marie navštěvovala americké domácnosti a pomáhala lidem, aby se zbavili přebytečných věcí. Po uvedení pořadu došlo k výraznému nárůstu darů do charitativních obchodů, například v oblasti Washingtonu D.C. vzrostl jejich počet o 66 %.
Popularita Marie Kondo a minimalismu ukazuje, že lidé něco hledají. Chybí jim hluboké spojení s ostatními a mylně se snaží prázdno zaplnit věcmi z obchodních center. Žádný div, že ve výsledku zde žádné trvalé štěstí nenacházejí.
Méně je více
Ve světě, který je často definován konzumem a neúnavnou honbou za větším množstvím, existuje tiše spodní proud, který našeptává: „Méně je více.“ Minimalismus je životní filozofie založená na tom, že člověk vlastní jen věci, které mu skutečně prakticky slouží nebo které „sparks joy“, jak by řekla Marie Kondo. Tedy to, co nám skutečně přináší radost a čeho si vážíme. Minimalisté pečlivě zvažují nákupy nových věcí a upřednostňují kvalitu před kvantitou.
Trend minimalismu se postupně dostal i do Česka. Ze známých jmen je jeho vyznavačem Ivo Lukačovič, zakladatel a vlastník firmy Seznam.cz. „Trend, ze kterého teď nejvíce emocionálně profituji, je materiální minimalismus. Mít minimum věcí. To, co nepoužívám, rozdat. Mé okolí pak profituje i materiálně,“ svěřuje se jeden z nejbohatší Čechů na síti X. V komentářích se objevila řada příspěvků, kdy by se diskutující rádi stali „okolím“ podnikatele, kdyby se náhodou chtěl zbavit svého vozu Tesla Model X. Ale materiálním minimalistou můžete být, i když vlastníte letadlo nebo zmíněnou Teslu.
Jde o to, abychom se zbavili nepotřebného – ať už jde o fyzické věci, digitální rozptýlení, nebo dokonce toxické vztahy.
„Méně“ může znamenat, že stále nosíte své oblíbené náramkové hodinky, které mají větší hodnotu než malé auto, ale ‚více‘ je to, co pocítíte, když si uvědomíte, že jich ke štěstí nepotřebujete deset. Minimalismus znamená vážit si hezkých věcí ve svém životě a zároveň se jimi nenechat definovat. A nemusí to být luxusní hodinky ale třeba tričko z výprodeje, které má člověk rád.
Zbavit se nepotřebných věcí i toxických vztahů
Minimalismus začíná odklízením věcí. Jde o to, abychom se zbavili nepotřebného – ať už jde o fyzické věci, digitální rozptýlení, nebo dokonce toxické vztahy. Když se zbavíme toho, co nám neslouží, vytvoříme prostor pro to, co nám slouží.
Když budete mít kolem sebe méně fyzických věcí, budete se méně stresovat. Zamyslete se nad tím. Pokud se například zbavíte poloviny oblečení ve svém šatníku, nebudete mít každodenní dilema, co si vzít na sebe, ani se trápit tím, že jste ani pátým rokem nedokázali zhubnout do kalhot nebo sukně, kteréžto jsou výsledkem impulsivního nákupu. Méně věcí doma znamená snadnější úklid, nehledě na to, že každá věc má své místo, a člověk ví, kde co má.
Jak působí minimalismus na naši duši, hezky popisuje web Seasoned Journeys. Pozorujte, jak si hraje dítě, a brzy zjistíte, že se s míčem na zahradě dokáže bavit celé hodiny. Děti jsou spokojené jen s tím, že jsou v daném okamžiku. Dospělí oproti tomu mohou sedět v první třídě mezinárodního letu na vysněnou dovolenou – a stejně si najdou něco, na co si budou stěžovat. Když odstraníme nadbytek a extravaganci, naučíme se vážit si toho, co máme přímo před sebou.
