Psychologie
Milada Kadeřábková
To, co jiní považují za trapné ticho, je ve Finsku projevem respektu
Elena Severka
Stačí gesto, tón hlasu, oblečení nebo příslušnost k určité skupině a mysl si doplní zbytek. Člověka často posoudíme dřív, než ho poznáme. Rychlé soudy nám pomáhají orientovat se v neznámých situacích – zároveň ale mohou být začátkem předsudku.
Zdeněk Strnad
Sendvič a kafe kupujeme za pár desítek korun na každém rohu, ale na letišti dáme klidně dvě stovky a nehneme brvou. Proč nám to přijde normální?
Simona Kožuchová
Pracuje s rituály, rostlinami i spiritualitou a svůj přístup ráda propojuje s tím, co označuje za vědecké poznatky. Peruánská šamanka Orfa Pinedo alias Mama Killa v rozhovoru mluví o vděčnosti, technologiích, odpuštění, ženské energii i o tom, proč podle ní moderní člověk často ztrácí kontakt sám se sebou.
Nina Kalinová
Zrak, sluch, čich, chuť a hmat. Tuhle pětici známe ze školy tak dobře, že o ní téměř nepochybujeme. Jenže náš mozek dostává informace i způsoby, pro které běžně nemáme jméno. Díky nim víme, kde máme ruku, i když ji nevidíme, poznáme, co se děje uvnitř těla, a někdy dokonce přijmeme cizí předmět za jeho součást. Kolik smyslů tedy člověk skutečně má?
Elena Severka
Někdy se nám nechce začít. Jindy už zkrátka nemáme z čeho brát. Rozlišit odpor od skutečné únavy není snadné, zvlášť když jsme zvyklí považovat vytrvalost za ctnost. Existuje ale docela prostý ukazatel: podívat se, jestli za poslední půlhodinu vůbec vzniklo něco užitečného.
Elena Severka
Některým tvrzením uvěříme podezřele rychle. Ne proto, že bychom si je ověřili, ale protože nám konečně vysvětlí vnitřní neklid. Pojmenují strach, ukážou viníka a na chvíli srovnají svět do pořádku. Jenže pocit úlevy ještě není důkaz.
Elena Severka
Domov o nás vždy něco vypráví. Nábytkem, knihami i pořádkem ukazujeme, kým jsme, nebo kým bychom chtěli být. Co se ale stane, když pečlivě vytvořený obraz začne určovat, jak smíme doma skutečně žít? Hranice mezi příjemným řádem a domácností, které její obyvatel začne sloužit, totiž není vidět na fotografii interiéru.
Kristýna Nedobitá
Naše vnitřní já prostě odmítá zestárnout spolu s tkáněmi. Co s člověkem udělá, když se z aktivního aktéra stane pouhý nedobrovolný divák?
