Intenzivní pocit zodpovědnosti, nadměrná cílevědomost i problém se stanovováním a dodržováním hranic jsou podle licencované manželské a rodinné terapeutky Kati Mortonové jen některými z osmi příznaků takzvaného „syndromu nejstarší dcery“. Zároveň upozorňuje, že není oficiální diagnózou v oblasti duševního zdraví, ale definuje jej jako „jedinečný tlak a odpovědnost, kladenou na nejstarší dceru v rodině“.
Kromě už zmíněných znaků mohou nejstarší dcery podle Mortonové trpět úzkostmi nebo se snažit za každou cenu lidem zavděčit, přibližuje Mortonová v rozhovoru pro magazín Health. Mohou také cítit odpor ke svým sourozencům a rodině, zažívat pocity zodpovědnosti za více domácích prací a vnímat, že jsou na ně kladeny vyšší nároky než na jejich sourozence. „Nejstarší dcery také sdílejí, že se cítí jako třetí rodič, a často jsou zodpovědné za emocionální péči o celou rodinu,“ dodává Mortonová. To pak často vede k potížím v jejich dospělých vztazích.
Je to pocit viny
A nejstarší dcery se s definicí Mortonové ztotožňují – své zkušenosti s těžkým údělem prvorozené sdílejí v komentářích, a dokonce mají i podpůrné skupiny, jako je ta, kterou vede licencovaná manželská a rodinná terapeutka Sara Stanizaiová, upozorňuje server Today. Často diskutovaným tématem je tam pocit, že fungují jako „bonusoví rodiče“, kteří jsou mostem mezi rodinou a okolním světem. Nesou hlavní tíhu finančního a společenského tlaku na rodiče a přebírají duševní a emocionální práci v domácnosti.
Podobné pocity zná i dvaačtyřicetiletá Beth Filippová, která vyrůstala s mladším bratrem, a vždy za svou rodinu cítila tíživou odpovědnost. „Je to mnohem víc než jen potřeba něco udělat, protože vám na vaší rodině záleží. Je to pocit viny a vědomí, že jakákoliv spolehlivost bude pocházet pouze ode mě,“ svěřuje se.
Zejména dívky a ženy pak často čelí dalším tlakům a práci navíc, protože dělba práce je stále často genderově podmíněná.
Meghan Klasicová vyrůstala jako jediná dívka v sedmičlenné rodině. „Moji bratři mě ‚láskyplně‘ nazývali maminkou juniorkou, hlavně když jsem je peskovala nebo opakovala, co řekla máma, pokud jsem měla pocit, že něco nedělají správně,“ říká. „Hlavně k mladším bratrům jsem se chovala mateřsky – pomáhala jsem při výměně plenek, byla jsem jim vždy nápomocná nebo jsem si s nimi hrála,“ dodává.
Příliš mnoho proměnných
Jak se zdá, „syndrom nejstarší dcery“ životním zkušenostem některých žen skutečně odpovídá. Existují ale empirické důkazy kromě těch neoficiálních, že být prvorozenou dcerou může osobnost ženy skutečně ovlivnit?
Některé studie naznačují souvislost mezi postavením dítěte v rodině a různými výsledky – včetně dosaženého vzdělání nebo IQ. Mnoho studií se však zaměřuje na jeden časový okamžik, upozorňuje pro The New York Times psycholožka z Houstonské univerzity Rodica Damianová. Starší sourozenci by se tak mohli jevit jako zodpovědnější, nebo dokonce inteligentnější zkrátka jen proto, že byli v daný okamžik vyspělejší než jejich sourozenci, dodává. Upozorňuje také, že velikost vzorků ve většině studií týkajících se pořadí narození, byla relativně malá. Sama Damianová pracovala na jiné studii, která zahrnovala více než 370 tisíc středoškoláků z USA. Výzkum poukázal na mírné rozdíly v osobnosti a inteligenci, rozdíly však podle ní byly tak malé, že byly v podstatě bezvýznamné.
Navzdory ohlasu, který „syndrom nejstarší dcery“ vyvolává na internetu, jsou tedy vědci skeptičtí. Výzkum, který publikovala psycholožka z univerzity v Lipsku Julia Rohrerová, ukázal, že pořadí narození zřejmě nemá zásadní vliv na osobnostní rysy, jako je emoční stabilita, extraverze, souhlasnost nebo neuroticismus. Vzhledem k těmto zjištěním Rohrerová pro Health uvedla, že je „poměrně skeptická k ‚syndromu nejstarší dcery‘ jako k vysvětlení toho, proč se lidé projevují tak, jak se projevují, se specifickými problémy, které mají.“
Nejstarší dcery si mohou osvojit silné vůdčí a organizační schopnosti, stejně jako dobrou organizaci úkolů a priorit.
Také Mortonová souhlasí, že existuje mnohem více proměnných, které mohou ovlivnit osobnost člověka, než jen pořadí narození. I tak ale toto téma považuje za významné. Domnívá se, že skutečnost, že se s myšlenkou „syndromu nejstarší dcery“ identifikuje tolik lidí, znamená, že je důležitá a stojí za to se jí zabývat. „Všichni máme rádi, když najdeme způsob jak popsat, co cítíme. Myslím, že pro mnoho nejstarších dcer platí, že si prostě myslely, že je s nimi něco v nepořádku, nebo že se zbláznily. Schopnost identifikovat jejich emocionální prožitek jim připomíná, že v tom nejsou samy,“ říká.
Věk i „ženský úděl“
A ačkoli pořadí narození podle Rohrerové neurčuje osobnost člověka, některé „příznaky“ by podle ní mohla částečně vysvětlit společenská očekávání. Podotýká, že starší sourozenci často přebírají další zodpovědnosti jednoduše kvůli svému věku. „Mohou být dříve pověřeni určitými úkoly, pomáhat, hlídat své sourozence a tak dále,“ nastiňuje.
Upozorňuje, že zejména dívky a ženy pak často čelí dalším tlakům a práci navíc, protože dělba práce je stále často genderově podmíněná. „V mnoha rodinách nakonec ženy vykonávají více domácích prací a více se starají. Pokud tyto dvě věci zkombinujete, existuje velká šance, že přinejmenším v některých případech bude mít nakonec nejstarší dcera více povinností než všechny ostatní děti,“ shrnuje. Některé prvorozené dcery také podle ní mohou mít „sklon ochotně přebírat zodpovědnost a dělat si hodně starostí, takže se přirozeně snáze vtěsnají do role superstarší dcery, která se stará o všechno a o všechny,“ říká. „To samozřejmě může v pozdějším životě vést k nelibosti, i když to ve skutečnosti nemá vliv na jejich osobnost,“ dodává.
Dalším vysvětlením pro „syndrom nejstarší dcery“ by podle Rohrerové mohlo být jednoduše to, že zmiňované příznaky jsou zkrátka zkušenostmi většiny lidí – je například běžné, že lidé mají potíže v dospělých vztazích, protože tyto vztahy jednoduše často obtížné jsou. Mnoho lidí také cítí tlak na dosažení úspěchu a myslí si, že mají více stresu, než by měli.
Rozené vůdkyně?
Portál Parents nicméně poznamenává, že „syndrom nejstarší dcery“ s sebou přináší i některá pozitiva – například to, že nejstarší dcery si mohou osvojit silné vůdčí a organizační schopnosti, stejně jako dobrou organizaci úkolů a priorit. Mohou také disponovat silnou vůlí, což s sebou podle výzkumů přináší řadu pozitiv.
Reklama
foto: Shutterstock , zdroj: Autorský článek