Přibližně od dvou do čtyř let děti svým rodičům neustále pokládají zvídavé otázky typu „A proč?“ Kromě toho, že je tím chvílemi dohánějí k šílenství, jde především o jejich touhu porozumět světu kolem nich. Tato fáze je pro děti důležitá. Přirozená zvídavost totiž podporuje jejich intelektuální růst, ale i schopnost kritického myšlení. Stovky knih a studií ukazují, že zvědavost je něco, čemu bychom měli věnovat značnou pozornost i v dospělosti. Zajímá vás proč?
Touha po poznání totiž může výrazně zlepšit kvalitu života. Lidé, kteří jsou zvídavější, mají tendenci se více učit a být otevřenější novým zkušenostem. Což má pozitivní vliv hned na několik aspektů v jejich životě. Osobnostně takzvaně rostou, mají lepší sociální vazby a jsou v životě spokojenější. Zvědavost je také skvělým pomocníkem při tréninku mozku, což má pozitivní vliv na duševní pohodu.
Zvědavost, která mění svět
Hlad po odpovědích na nejrůznější otázky a problémy je hnacím motorem lidstva. Mnoho důležitých historických objevů a inovací, které změnily svět, bylo objeveno právě díky velké zvídavosti. Kdyby si Isaac Newton nevšimnul padajícího jablka a nezačal zkoumat síly, které ho ovlivňují, nejspíš by nikdy neformuloval zákony gravitace.
„Nemám žádný zvláštní talent. Jsem pouze vášnivě zvědavý.“ Albert Einstein
Albert Einstein, který je považován za jednoho z nejinteligentnějších lidí na světě, byl také mimořádně zvídavý člověk. Kniha s názvem Einstein and the Poet: In Search of the Cosmic Man z roku 1979 je sbírkou rozhovorů mezi autorem Williamem Hermannsem a Einsteinem. Během několika desetiletí mu významný vědec jednou prozradil: „Nemám žádný zvláštní talent. Jsem pouze vášnivě zvědavý.“
Proč jsou někteří lidé více zvídaví než druzí, má několik vysvětlení. Jedním z nich je genetika, která může úroveň zvědavosti ovlivňovat. Roli ale hrají i osobnostní rysy. Tato vnitřní touha je totiž jedním z pěti hlavních faktorů osobnosti podle modelu BigFive, který vytvořil americký psycholog Lewis Goldberg.
Dalším důvodem, který může ovlivňovat, nakolik jste zvídaví, je samozřejmě i výchova a prostředí, ve kterém jste vyrůstali. Pokud rodiče povzbuzují své dítě ke zkoumání a kladení otázek, mohou u nich tuto vlastnost podpořit.
Stále aktivní mysl
Touha po poznání a objevování je stejně důležitá jak v dětství, tak i dospělosti. Studie totiž naznačují, že na věku nezáleží. Jde o vnitřní impulz, který nás vede k tomu, že si pokládáme nejrůznějších otázky, učíme se novým věcem a zkoumáme neznámé. Některé výzkumy dokonce naznačují, že se zvídavostí může souviset také dlouhověkost. Aktivní mysl se totiž neustále něco učí, což je pro ni dobré. Pokud tedy této vlastnosti věnujete ve svém životě dostatek prostoru, můžete být v životě o něco spokojenější, a tím pádem se dožít vyššího věku. Podle vědců je však nutné toto tvrzení podrobit dalším výzkumům.
Ne výlučně lidská vlastnost
Mnoho druhů zvířat projevuje tuto přirozenost každý den v přírodě. Orangutani používají klacky k měření hloubky vody před tím, než do ní vkročí nebo si během deště vytvářejí z velkých listů deštníky. Objevování a porozuměni jsou pro zvířata klíčové kvůli přežití. Díky zvědavosti mohou nacházet nové zdroje potravy, úkryty nebo vynalézat nové způsoby řešení problémů. Hezkým příkladem jsou také delfíni, kteří vytvářejí a hýbají s kruhy, které tvoří z bublin pod vodou. Jde o formu hry, ale i projev zvědavosti, co vlastně taková voda dělá.
Obecně je lidská zvědavost od té zvířecí komplexnější a hlubší, protože zahrnuje abstraktní myšlení, filozofické úvahy i vědecká bádaní. Souvisí i s další velmi důležitou dovedností a tou je kritické myšlení. Díky němu totiž lidé dokážou nové informace objektivně analyzovat, hodnotit argumenty, odhalit logické chyby a na základě toho tvořit informované závěry, které se nebudou zakládat pouze na emocích.
Důležitý trénink
Dobrou zprávou je, že zvědavost můžete posilovat podobně jako svaly v posilovně. Jednoduchými kroky můžete začít už dnes:
- Klaďte zvídavé otázky. Aktivně se ptejte na věci kolem sebe, jak a proč fungují. Podpoříte tak hlubší porozumění a objevování nových perspektiv.
- Zkoušejte nové věci. Zajímat se můžete o různá místa, aktivity, ale i lidi. Jen opuštěním své komfortní zóny můžete lépe stimulovat zájem a touhu po poznání.
- Pravidelně se vzdělávejte. Neustálé učení je to nejlepší, co můžete pro svůj mozek udělat. Čtěte knihy, sledujte dokumenty nebo se přihlaste na kurzy, které by vás mohly bavit.
- Posilujte schopnost všímavosti. Schopnost být přítomen tady a teď a věnovat pozornost detailům vám mohou pomoct posílit mindfulness techniky.
- Zabývejte se kreativními činnostmi. Pište, skládejte hudbu nebo si zajděte na výstavu. Kreativita totiž přispívá k větší touze po vědění a nacházení neotřelých řešení.
- Buďte s inspirativními lidmi. Setkávání s přirozeně zvídavými lidmi může podpořit i vaši chuť zajímat se o svět a mít větší motivaci.
- Přijměte nejistotu. Připusťte si, že nevíte všechno. Právě to ve vás může podnítit touhu hledat nové informace a odpovědi.
K větší zvídavosti ale může vést i „obyčejná“ nuda, která má v životě své důležité místo. Když se totiž nudíme, hledáme rozptýlení. Jedno je ale jisté – bez vnitřní touhy po vědění by lidstvo nebylo tam, kde je. Možná bychom neměli elektřinu a neexistoval by penicilin. Kdyby lidé nebyli fascinováni ptáky a nehledali odpovědi na to, proč mohou létat, nejspíš by neexistovala letadla. Ptejte se proč, možná budete překvapeni, na co všechno přijdete. Co vy víte, třeba to budete právě vy, kdo díky své zvědavosti objeví pro svět něco zcela nepostradatelného.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: Autorský článek
