Když jsem přišla ke gynekologovi na první těhotenskou prohlídku, jedna z prvních otázek, které jsem si vyslechla, zněla: „Vám už je 35? A proč máte dítě tak pozdě?“ Inu, děkuji za gratulaci. Člověk by čekal, že se lékař nejdřív zeptá, jak se cítím, ale zjevně bylo naléhavější zjistit, proč jsem si dovolila otěhotnět v tak pokročilém věku.
Nejde přitom jen o osobní zkušenost. Těhotenství po pětatřicítce se v medicíně dříve označovalo termínem geriatric pregnancy, tedy doslova geriatrické těhotenství. Dnes se používá spíše neutrálnější označení pokročilý mateřský věk. Zní to sice o něco lépe, ale představa, že žena překročením pětatřicítky vstupuje do jakéhosi reprodukčního důchodu, je pořád poněkud absurdní.
Vyšší věk matky samozřejmě přináší určitá zdravotní rizika. Jenže věda nabízí i druhou, podstatně méně známou stránku příběhu. Ženy, které dokážou přirozeně otěhotnět a porodit později, tak totiž mohou získat jednu zajímavou biologickou výhodu: předpoklady k delšímu životu.
Pozdější porod, delší život?
Vědci z Bostonské univerzity zkoumali 462 žen v rámci projektu Long Life Family Study. A došli k překvapivému závěru: ženy, které porodily své poslední dítě po 33. narozeninách, měly přibližně dvojnásobnou šanci dožít se mimořádně vysokého věku oproti těm, které rodily naposledy do 29 let. Za mimořádnou dlouhověkost přitom vědci považovali přežití alespoň 95 procent lidí stejného ročníku narození.
Další výzkum přinesl možné vysvětlení. Ženy, které porodily poslední dítě po třiatřicítce, měly častěji delší telomery – ochranné konce chromozomů, jejichž délka souvisí s buněčným stárnutím.
Vaječníky jako biologické hodiny?
Věk v občance nemusí vždy odpovídat biologickému stáří. Zatímco některé ženy přicházejí o plodnost poměrně brzy, jiné mohou přirozeně otěhotnět ještě dlouho po čtyřicítce. A právě tento rozdíl vědce zajímá.
Reprodukční systém totiž patří k těm částem ženského těla, které začínají stárnout nejdříve. Pokud si tedy žena zachovává plodnost nezvykle dlouho, může to naznačovat, že některé procesy stárnutí v jejím organismu probíhají pomaleji.
Podobnou souvislost vědci objevili také u menopauzy. Rozsáhlá americká studie Women's Health Initiative sledovala více než 16 tisíc žen a zkoumala, které z nich se dožijí devadesátky. Ukázalo se, že ženy, u nichž menopauza nastala mezi 50. a 54. rokem, měly přibližně o 19 procent vyšší šanci dožít se 90 let než ženy, které menopauzou prošly před čtyřicítkou.
Znamená to tedy, že pokud chcete žít déle, můžete místo drahých doplňků stravy investovat raději do dalšího potomka? Tak jednoduché to bohužel není. Pozdější porod sám o sobě život neprodlužuje. Schopnost přirozeně otěhotnět ve vyšším věku ale může být známkou toho, že vaše tělo stárne pomaleji. A to už je docela dobrá zpráva.
