fbpx

Kde se bere bolest? Třeba z neschopnosti odpustit, tvrdí známý fyzioterapeut 2 fotografie
Zdroj: Se svolením Tomáše Rychnovského

Tomáš Rychnovský patří mezi české špičky v oboru fyzioterapie. Na svém „kontě“ má stovky pacientů, u kterých se podařilo eliminovat či zcela odstranit vleklé a zdánlivě neřešitelné problémy

Zveřejněno: 16. 1. 2024

Tomáš sám tvrdí, že má úspěchy díky nejnovějším poznatkům z fyzioterapie, komplexnímu přístupu a cílené pomoci v rámci pohybového aparátu. Já jsem ale přesvědčená, že léčivou moc má hlavně jeho jedinečný přístup k pacientovi.  

Tomáši, vaše ordinace je vyhlášená zejména tím, že léčíte lidi komplexně, takřka bez léků a s velmi dobrými výsledky. Spousta pacientů tvrdí, že je to naprosto ojedinělý způsob péče, se kterým se ještě nesetkali. Často také zjišťujete, že příčina bolesti není v jejím místě. A tak mne napadá: co všechno se podílí na bolesti zad?

Do bolestí zad a pohybového aparátu obecně se promítá celá řada faktorů. Jedná se nejen o procesy mechanické, ale i hormonální a psychické. Řekl bych, že klíčovou roli zde často hraje právě stav mysli a jeho provázanost na svalové napětí. Je velmi časté, že za mnou přijde pacient s omezující bolestí zad, ale tělesný nález těmto problémům vůbec neodpovídá, a tak hledáme příčinu jinde.

Stává se vám někdy, že tušíte problém pacienta takřka už ode dveří, tedy než ještě promluví?

Často. Je možné ledacos vytušit už z toho, jak k vám ten člověk přichází. Všímám si způsobu jeho pohybů, chůze, a když potom přijde blíže, jde číst i z jeho výrazu obličeje nebo třeba stavu kůže a samozřejmě páteře a svalů. Právě proto je pro mne důležité znát psychosomatické procesy. Proto se  svého pacienta dost často ptám a poslouchám jej, co a jak mi říká. Každý problém v těle se projevuje určitými externími znaky.

Takže taková konzultace ve vaší ordinaci vlastně začíná nějakou psychickou analýzou?

To úplně ne, vždy začínáme tělesnými bolestmi. Ale je nutné znát souvislosti a psychický stav člověka – jestli je ve stresu, jaké pocity zažívá doma, v práci, jak často odpočívá – kde je vlastně ta „zátěž“. Když vám dám příklad: Měl jsem pacientku, která přišla s bolestí v rameni, která ji trápí už několik týdnů. Léky od ortopeda nechtěla, tak přišla za mnou. Paní jsem vyšetřil, ale nenašel jsem žádnou výraznou mechanickou překážku.

shutterstock 624793865

Důvodem tělesné bolesti jsou poměrně často svalové spasmy. Zdroj: Shutterstock

Postupně jsme se dostali k tomu, že její bolesti pramení z neschopnosti odpustit. Řekla mi totiž: „Víte, já jsem měla milence a byla jsem strašně šťastná. Po pár měsících mi ale sdělil, že už chce být jen s jednou ženou, a vykašlal se na mě.“ Nastavili jsme tudíž všechno proto, aby se zlepšil stav její mysli a zmizela ta psychická zátěž, tedy pocit k člověku. A je pravda, že poté, co pacientka onomu muži odpustila, že odešel, došlo k celkové nápravě problému. Tak i tohle se v životě stává a má to vliv na vznik bolesti.

S čím nejčastěji za vámi pacienti chodí?

Jsou to veškeré tělesné bolesti. Jejich důvodem jsou poměrně často svalové spasmy, svalová nerovnováha. Ta je způsobena tělesným přetěžováním a tím, že člověk neposlouchá důležitý vnitřní hlas. Ten nám říká, kdy máme odpočívat, kdy máme jít spát, jak máme správně dýchat, co je opravdové štěstí apod... Je to hlas duše neboli životní podstaty lidí. Duše říká mysli, jakým způsobem má řídit tělo a naše chování.

A proč myslíte, že neumíme tento hlas poslouchat?

Protože okolnosti života jsou jiné a nejsou lidem vždy nakloněné. Rodiče se často nezastaví, orientují se na výkon, aby uživili rodinu nebo aby si mohli koupit některé věci. Pak mají méně času na věnování se dětem. Myslíme často jen na sebe, nemáme čas a chuť a nejsme zvyklí analyzovat sebe a své problémy, aby se nám psychicky ulehčilo. Nemáme možnost rozebrat svůj život, jeho (ne)smysl a úprk. Ani sociální kontakty nejsou takové, aby každý mohl bezpečně sdělit druhému člověku, co jej trápí. Proto mají lidé trápení uskladněné hluboko v sobě. Lidské ego je tak mocné, že žene člověka k čím dál větším výkonům i za cenu vlastní záhuby či poškození. Myslíme si, že úspěch života je v úspěchu v práci či sociální pozici. Místo laskavosti jsme pouze starostliví. Pak jsme ustaraní. Také jsme přestali vnímat roli ženy a roli muže ve společnosti apod. To všechno jsou některé z důvodů, proč lidské tělo může bolet. Protože může nevědomky bolet i duše.

Tělo je chytrý systém, který má schopnost se léčit samostatně bez léků, které beztak nikdy nevyléčí příčinu. Jenže tato schopnost se může díky rozličným vlivům velmi lehce ztrácet. Proto je i v této době třeba věnovat pozornost opravdovým důvodům bolesti. Těm se věnujeme a vysvětlujeme.

Spousta lidí je zvyklá, že si od lékaře odnese léky, které právě v nápravě těch problémů pomohou, což je přístup, který vůbec nepodporujete – co si tedy odnesou od vás?

Od nás recepty neočekávají. Naše péče je postavená na tom, že se člověku komplexně věnujeme. Používáme osvědčené techniky ve fyzioterapii, kterými jsme pomohli mnohým vrátit se k aktivnímu a radostnému životu. Pacientovi také řekneme, jak se na léčbě bude podílet sám. Netlumíme bolest léky. Komplexní úlevu zajistíme lidem systémem úkolů, které se liší podle jejich stavu.  Velmi důležitá tělesná cvičení, zapojení správných svalů. Zmíněná práce s myslí, pokud je třeba. Doplnění sil organismu – k tomu využíváme principy východní medicíny.

Jak pacienti reagují po sezení?

Cítí úlevu, jsou spokojení. Stále a všem vysvětluji, že tělo je chytrý systém, který má schopnost se léčit samostatně bez léků, které beztak nikdy nevyléčí příčinu. Jenže tato schopnost se může díky rozličným vlivům velmi lehce ztrácet. Proto je i v této době třeba věnovat pozornost opravdovým důvodům bolesti. Těm se věnujeme a vysvětlujeme.

Je také třeba si umět vysvětlit příčiny a důsledky. To je další úkol – aby pacient uměl svoje tělo lépe číst a lépe si vysvětlil bolest. To přináší individuální úlevu.

A co se vlastně děje poté?

Mnohdy řešíme potíže už po jednom sezení. Záleží na tíži bolestí, zda mají následovat další sezení. Mnoho pacientů chce, abychom je sem tam srovnali, zkontrolovali. Vždy si stanovíme úkoly a poté, co se vidíme znova, hodnotíme, do jaké míry došlo k progresu v úlevě, jak se páteř a bolest chová v čase. Mezitím mají pacienti možnost volat nebo napsat mi, pokud je třeba.

Související…

Tomáš Rychnovský: Na bolest léky nepotřebujeme
Jana Hemelíková
 

foto: se svolením Tomáše Rychnovského, Shutterstock, zdroj: Autorský článek

Tipy redakce

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...