Říká se jí „tichý zabiják“. Když o sobě dá vědět, bývá už v pokročilém stádiu. Velké riziko tohoto typu karcinomu mají nositelky mutace genu BRCA 1 a BRCA 2.
Jaké jsou možnosti prevence, které příznaky jsou spojeny s rakovinou vaječníků a jaké jsou prognózy v případě nemoci dál? Oslovili jsme lékaře z Kliniky gynekologie, porodnictví a neonatologie 1. LF UK a VFN v Praze, MUDr. Romana Kociána.
Pane doktore, kolik žen onemocní ročně v Česku rakovinou vaječníků a kolik se jich vyléčí?
V případě zhoubného nádoru vaječníku se jedná o závažné chronické onemocnění. Nejběžnějším typem je karcinom ovaria, jedná se ale o celou skupinu rozdílných typů nádorů s různým biologickým chováním, léčebným přístupem a prognózou. V České republice onemocní každoročně 900 žen. Vyléčení závisí na stádiu onemocnění, o úplném vyléčení lze hovořit v časných stádiích, o dlouhém, mnohaletém přežívání u pokročilých stádií, pro která jsou typické recidivy (znovuvzplanutí nemoci). Díky moderní účinné léčbě žijí pacientky kvalitní život. Část nádorů se chová agresivně a na onkologickou léčbu dobře nereaguje.
Rakovina vaječníku je velmi špatně odhalitelná. Jaká je podle vás tedy nejlepší prevence? Lze zjistit nějaký „problém“ už při ultrazvuku na pravidelné gynekologické prohlídce?
Onemocnění není v běžné populaci žen preventabilní. Zatím neexistuje efektivní metoda, která by dokázala zachytit onemocnění v časném stádiu. Gynekolog při vyšetření vnitřním (vaginálním) ultrazvukem nemusí onemocnění vždy rozpoznat. Vaječníky mohou být nezvětšené, přesto nádorem zcela prostoupené a v takovém případě se často již jedná o pokročilé onemocnění.
Mnohaleté užívání hormonální antikoncepce je považováno za protektivní (ochranný) faktor.
Je důležité být vnímavá k obtížím a vyhledat gynekologa, který ženu v případě podezřelého nálezu odešle na expertní ultrazvukové vyšetření. Specialista dokáže nejlépe ultrazvukem rozlišit nálezy normální, nezhoubné a vysoce podezřelé z rakoviny. Krevní odběry nádorových markerů jsou nepřesné, jsou zvýšené v nezhoubných stavech (děložní myomy, endometrióza, menzes, těhotenství, záněty) a před expertním ultrazvukovým vyšetřením jejich odběr není žádoucí.
Můžete popsat, které vyšetření případnou rakovinu vaječníků bezpečně odhalí?
Hlavní metodou pro vyšetření vaječníků je ultrazvuk. Každý gynekolog má k dispozici jednoduchá ultrazvuková pravidla, podle kterých dokáže rozlišit nálezy nezhoubné (benigní) a podezřelé ze zhoubného onemocnění (maligní). Pacientky s nálezy, které podle jednoduchých pravidel nedokáže rozklíčovat, odesílá na expertní ultrazvuk onkogynekologovi specialistovi.
Rakovina vaječníků může být náhodně zachycena při operaci pro jinou diagnózu (odebrání dělohy pro krvácení, operace cysty vaječníku, žlučníku pro kameny, slepého střeva, břišní kýly). V tomto případě je vždy odebrán adekvátní vzorek tkáně k histologickému vyšetření, definitivnímu potvrzení diagnózy a pacientka je s výsledkem referována do onkogynekologického centra.
V pozdějším stádiu se ale již příznaky objevují. Které to jsou?
Žena s rakovinou vaječníků příznaky často nemá, nebo jsou mírné, přetrvávající a velmi nespecifické. Obtíže jsou spojeny s pokročilým onemocněním.
Mikrograf nádoru vaječníku.
Pacientky se k správné diagnóze mohou dostat po různě dlouhé době, kdy jsou vyšetřovány v jiných, například interních nebo chirurgických odděleních nemocnic pro zažívací obtíže, chudokrevnost.
Příznaky zahrnují:
- pocit plnosti a nadýmání
- ztráta apetitu
- nevolnost a zvracení
- nechtěný úbytek hmotnosti
- obtížné dýchání, pocit krátkého dechu
- celková únava a nevýkonnost
- přetrvávající různě intenzivní bolesti břicha a podbřišku
- bolesti zad
- průjmy, zácpa
- pocit tlaku na močový měchýř, časté močení
- zvětšování břicha („syndrom malé sukně“, kdy má žena problém dopnout sukni či kalhoty)
Které ženy by se měly mít více „na pozoru“, protože je u nich riziko tohoto typu karcinomu vyšší?
Především ty s častějším výskytem zhoubných nádorů v rodině (rakovina prsu, vaječníků, tlustého střeva a konečníku), a to pokud u nich bylo onemocnění diagnostikováno relativně v mladším věku. Pokud má žena příbuznou s rakovinou vaječníků, je důležité pátrat, zda byla geneticky testována na přítomnost vrozené dispozice k tomuto onemocnění (až 15 % případů). Nemocná v případě prokázané genetické mutace mohla tento chybný gen předat svým potomkům. O ženy v riziku pečují ambulance preventivní onkologie.
Je pravda, že některé typy antikoncepčních pilulek snižují riziko rakoviny vaječníků?
Ano, dlouhodobé, mnohaleté, užívání hormonální antikoncepce je považováno za protektivní (ochranný) faktor.
Jaká je podle vás nejlepší prevence obecně?
Žít podle zásad zdravého životního stylu s pestrou stravou, dostatkem pohybu na čerstvém vzduchu, odpočinku a spánku.
Celoživotní riziko onemocnění u nosiček mutací genu BRCA 1 dosahuje 40–60 %, u nosiček mutací genu BRCA 2 10–30 %.
Udržovat normální hmotnost, vyhýbat se prokázaným karcinogenům, jako je kouření, abstinovat od alkoholu. Aktivně docházet na doporučená preventivní vyšetření. Informace o probíhajících populačních screeningových programech jsou k dispozici na webových stránkách Národního screeningového centra.
Pokud je ženě diagnostikována rakovina vaječníků, jaká léčba následuje?
Léčba zahrnuje kombinaci chemoterapie, radikální chirurgické léčby a cílenou léčbu PARP inhibitory. Správnou kombinaci vybírá tzv. multidisciplinární tým odborníků. Každá žena s karcinomem vaječníku by měla být indikována ke genetickému vyšetření. Centralizace pacientek do onkogynekologických center, kde je tento zkušený tým k dispozici, je pro úspěšnou léčbu zásadní. U pokročilého onemocnění se vždy zvažuje zařazení do onkologických studií s experimentální potencionálně účinnou léčbou.
Ženy, které jsou nositelky mutace BRCA, by si měly nechat vaječníky a vejcovody odebrat preventivně, je to tak? A kdy je ten nejvhodnější čas?
Riziko vzniku rakoviny vaječníků je v běžné populaci nízké, v rozmezí mezi 1 až 2 %. To znamená, že z každých 100 žen se u jedné nebo dvou během jejich života vyvine rakovina vaječníků. Odlišnou kategorii představuje riziková skupina žen se známou dědičnou dispozicí k nádorovému onemocnění vaječníků a prsu, s velmi vysokým celoživotním rizikem onemocnění u nosiček mutací v některých známých genech (nejčastěji v genu BRCA 1 a BRCA 2). Celoživotní riziko onemocnění u nosiček mutací genu BRCA 1 dosahuje 40–60 %, u nosiček mutací genu BRCA 2 je nižší, dosahuje 10–30 %. Relativní riziko onemocnění u nosiček dědičné dispozice dosahuje deseti až třicetinásobku rizika populačního.
Jiné nádory jsou zachytitelné již v předrakovinových stádiích (karcinom děložního hrdla), nebo rozpoznatelná v prvním stádiu (rakovina děložní sliznice). Zdravotní obtíže by ženu měly přimět k návštěvě svého ošetřujícího lékaře.
Nebezpečí vzniku ovariálního karcinomu začíná u nosiček mutací genu BRCA 1 stoupat mezi 35. a 40. rokem života, u BRCA 2 mezi 45. a 50. rokem života. Preventivní (profylaktické) chirurgické odstranění vaječníků a vejcovodů po ukončení reprodukčních plánů a nejdříve okolo 35 let dokáže před rozvojem onemocnění ženy zatížené genetickou predispozicí významně ochránit.
Co by měla udělat žena, které je přes čtyřicet a dbá na své zdraví. Pravidelně chodí na všechny prohlídky, které jsou možné. Jak tedy předejít i rakovině vaječníků, případně zajistit, aby byla odhalena včas?
Pečovat o své zdraví, zde platí v onkologii obecná účinná doporučení zmíněná výše. Preventivní prohlídka zatím nedokáže rakovinu vaječníků odhalit v časném stádiu.
Přesto je důležité gynekologa pravidelně navštěvovat, jiné nádory jsou zachytitelné již v předrakovinových stádiích (karcinom děložního hrdla), nebo rozpoznatelné v prvním stádiu (rakovina děložní sliznice). Zdravotní obtíže by ženu měly přimět k návštěvě svého ošetřujícího lékaře.
Pokud se na rakovinu vaječníků přijde včas, je velká šance na uzdravení?
Až 20 % případů je rozpoznáno v časných stádiích (I a II), kdy je zhoubný nádor omezený na vaječník, nebo nejbližší okolní orgány v pánvi. Diagnóza rakoviny v raných stádiích je spojená s lepší prognózou. Většina případů rakoviny vaječníků je rozpoznána v pokročilých stádiích (III a IV) a globálně neexistuje vyšetření, které pozdnímu záchytu dokáže předejít. Díky moderní léčbě pokročilých stádií s přidáním PARP inhibitorů nyní hovoříme o dlouhodobém uzdravení mnohem častěji.
Související…
Reklama
foto: se svolením Romana Kociána, zdroj: Autorský článek
