Angličtina ji vždycky bavila. Do Ameriky vyrazila hned po škole a po 11 letech se odtud vrátila s manželem a miminkem, kterému se za rok narodil sourozenec. Obě děti se manželé rozhodli vychovávat bilingválně. Výsledkem je, že dcery dnes umí česky i anglicky a školu zvládají v obou jazycích. Michaela je každý den svědkem toho, jak jejím dětem angličtina pomáhá v rozhledu, a chtěla by, aby takovou možnost dostalo každé dítě.
Své děti vychováváte bilingválně. Co to vlastně znamená?
Mám dvě dcery a obě umí česky a anglicky tak, že oba jazyky dokážou plnohodnotně využívat ve všech situacích. S manželem jsme se rozhodli je vychovávat bilingválně především proto, že jsme jim chtěli umožnit zvládnout oba jazyky plnohodnotně a bez námahy, což je možné jen v raném dětství.
Jak byste jednoduše vysvětlila, co je bilingválnost?
Bilingválnost je dovednost funkčně používat dva jazyky. Některé zdroje uvádějí různé druhy bilingválnosti. Vesměs se rozdělují podle toho, do jaké míry jedinec zvládá druhý jazyk a také kdy se druhý jazyk naučil. Nám se s manželem u našich dcer podařilo dosáhnout poměrně řídké formy rovnoměrné bilingválnosti.
Jak taková forma vypadá?
Oba jazyky jsou v podstatě primární a neexistuje vyhraněná preference. Přesněji řečeno, takhle to má mladší dcera. Starší dcera, která se narodila v USA, a prvních 9 měsíců jsme na ni mluvili jen anglicky, stále preferuje angličtinu, i když se v češtině bez problémů domluví a dokáže v ní i studovat. Je u ní vidět to, co výzkumy potvrzují, a to je, jak zásadní roli hrají první měsíce po narození, a to přesto, že v té době dítě ještě nemluví.
V Česku vzbuzuje bilingválnost poměrně rozporuplné pocity, je opředena různými mýty ohledně nevhodnosti. Proč myslíte, že tomu tak je?
U nás v Čechách je bilingválnost stále ještě relativně řídký jev, takže se o tom moc neví a to otevírá dveře všelijakým mýtům, které se neustále opakují. Když ze svého okolí neznáte řadu bilingválních dětí, abyste si mohli udělat vlastní obrázek, tak se těm mýtům snadno věří.
Nebaví mě ty věčně omílané mýty o tom, jak by máma měla na své děti mluvit jen svou mateřštinou a jak dítěti může uškodit, když má přízvuk nebo udělá chybu.
Myslím ale, že se to v posledních letech začíná hodně měnit, a hlavním důvodem je to, že generace dnešních maminek už vyrostla s lepší jazykovou vybaveností. Měly i možnost pobýt nějaký čas v zahraničí. Takže přibývá rodičů, kteří ze své vlastní zkušenosti výhody bilingválnosti znají, a tak neřeší mýty a učí své děti další jazyk.
Věnovala jste se studiu bilingválnosti a zjistila, že dříve se věřilo, že simultánní učení několika jazyků může dítě přetížit a zpomalit jeho rozvoj. Dnes se naopak tvrdí, že když se dítě učí dva a více jazyků zároveň, mozek to trénuje a lépe rozvíjí. Jak to tedy je?
Studie, které došly k těmto mylným závěrům, pocházejí ze 60. let minulého století. Pozdější výzkumy došly k závěrům zcela odlišným. Hlavním důvodem chybných závěrů bylo to, že skupiny dětí, které byly do původních studií zahrnuty, pocházely z prostředí značně ovlivněného jinými faktory, než je bilingválnost. Moderní výzkumy ukazují, že učení se další řeči má řadu výhod.
Můžete některé z těch výhod jmenovat?
Nejznámější jsou vlastně dvě. Zaprvé lepší kognitivní rozvoj. Přepínání z jednoho jazyka do druhého poskytuje dítěti větší kognitivní trénink a to vede k tomu, že jsou v myšlení flexibilnější, snadněji řeší problémy, a dokonce mají i lepší paměť. To je užitečné po celý život, neboť bilingvální jedinci mají nižší míru a pozdější výskyt například také kognitivních poruch, jako je demence ve stáří.
A zadruhé?
Zlepšení sociálních a komunikačních dovedností. Bilingvální děti se často stávají citlivějšími vůči jemným nuancím v komunikaci a mohou lépe pochopit sociální signály. Toto je zvláště užitečné v multikulturních prostředích. Z této výhody pak plynou další, jako jsou větší kulturní povědomí a tolerance, lepší akademické výsledky i lepší příležitosti v budoucí kariéře.
Řekněme tedy, že chci miminko naučit česky a anglicky zároveň. Jak na to? Začít na něj mluvit oběma jazyky zároveň?
Tato otázka je hodně rozsáhlá – jde o to, zda mluvit zároveň, ale nejdříve je potřeba pořešit, co to vůbec obnáší na dítě mluvit anglicky. Tady bude záležet na několika faktorech. Jednak je to vaše úroveň angličtiny, a hlavně, kdy jste se angličtinu naučila. Druhý jazyk, který se člověk naučí až v pozdějším věku – ať školním nebo v dospělosti – se totiž v mozku ukládá jinam než primární jazyk, a tak se stane, že není tak dobře napojený na pocity.
Pokud se děti začínají učit angličtinu předtím, než začnou mluvit, mají rodiče šanci ji u dítěte rozvinout bez toho, aby se jí dítě bránilo.
Nemusí to nutně být důvod, proč angličtinu ve výchově nepoužívat. Určitě znáte přísloví – „Kolik řečí znáš, tolikrát jsi člověkem.“ Mně význam této věty došel až tehdy, když jsem začala bilingválnost studovat z pohledu rozvoje mozku. Až tehdy mi totiž došlo, že v každém jazyce mám v podstatě jinou povahu. V mateřštině má člověk tendenci být více emotivní, v druhém jazyce naopak více racionální. Proto se mnohé maminky rozhodnou mluvit na své dítě v mateřštině – mají pocit, že v angličtině nedokážou dostatečně vyjádřit svou lásku a něhu.
Mluvit na dítě anglicky, i když je to naše druhá řeč, může mít ale i nečekané výhody. Díky tomu, že v angličtině nejsme tak moc v područí emocí, můžeme být vyrovnanější a laskavější, protože nás jen tak něco nevytočí.
Na jakých dalších faktorech záleží?
Dalším faktorem je, jak dobře umíme anglicky sami. Abychom mohli anglicky mluvit na dítě, potřebujeme mít dobrou slovní zásobu a být schopné pohotově reagovat. Pokud maminka tohle má, nic jí nebrání začít.
A co když nemluvím anglicky úplně dobře, nepřevezme po mně dítě třeba špatný přízvuk, špatnou výslovnost?
Přízvuk se mění, jak dítě roste. Jeho přízvuk ovlivní řada faktorů – od dalších lidí, se kterými bude anglicky mluvit, přes filmy, které bude sledovat, až po místa, která později třeba dlouhodoběji navštíví. V každém případě je lepší mluvit s přízvukem než vůbec. Pokud by maminka například ráčkovala, také jí nezakážeme, aby na dítě mluvila v obavě, že od ní ráčkování „chytí“. Stejně tak když budete na dítě doma mluvit hovorově, tak se také později naučí správnou výslovnost i gramatiku.
Mluvit tedy dvěma jazyky zároveň, nebo ne?
V každém případě bychom měli mluvit buď česky, nebo anglicky, nikdy ne oběma jazyky zároveň, nepřekládáme se.
Jedna věc je na dítě mluvit druhým jazykem, řekněme anglicky, doma, druhá věc je přihlásit ho na jazykový kurz. Vy radíte zapsat dítě na kurz už mezi šestým a dvanáctým měsícem života. Není to moc brzo?
Čím dříve rodič s angličtinou začne, tím větší šanci má na úspěch. Pokud začínají před tím, než dítě začne mluvit, mají šanci u dítěte rozvinout angličtinu bez toho, aby se jí dítě bránilo.
Michaela Tilton s rodinou.
Jakmile začínáte v době, kdy už dítě rozumí mateřštině, vytvořilo si už preferenci na jeden jazyk a touží si rozvíjet jen jeden jazyk. Není to ještě ztracené, ale v pozdějším věku už bude učení angličtiny složitější.
Jak takové kurzy probíhají?
Uvědomte si, jakou roli hrají jazykové kurzy v rozvoji bilingválnosti. Odpověď vás možná překvapí, protože to není o tom, že se tam dítě naučí anglicky. Kurzy obvykle probíhají jednu hodinu týdně a to není dostatečný čas na to, aby se u dítěte jazyk rozvinul. Kvalitní kurzy angličtiny fungují jako podpora pro rodiče a další příležitost pro dítě, aby zažilo angličtinu od dalšího člověka. Rodič, který chce své dítě učit anglicky v kurzech, získá spoustu inspirace a podpůrných materiálů, jako jsou knížky, písničky, rýmovačky, edukační videa, aby mohl angličtinu se svým dítětem doma dál trénovat. Navíc má v lektorce svého spojence a kouče, na kterého se může obrátit, pokud si s něčím neví rady. Kvalitní lektorky angličtiny jsou totiž vyškoleny nejen na to, jak učit děti, ale také, jak v učení svých dětí podpořit rodiče.
Vy sama jste kurzy angličtiny pro miminka a batolata založila. A spojujete je s dětským znakováním. Proč?
Kurzy GoKids English pro miminka a batolata jsou spojené s programem znakování Baby Signs. Znakování dětem vytvoří jakýsi most mezi oběma jazyky. Znak je totiž vždy stejný, jen se k němu váží dvě různá slova. Pro rodiče to má výhodu v tom, že jakmile dítě začne znakovat, dokáže mamince ukázat, že rozumí nejen češtině, ale i angličtině. A protože děti znakují někdy až o rok dříve, než se rozvinou slova, tak maminka mnohem dříve vidí výsledky a je tak pravděpodobnější, že u svého záměru učit dítě angličtinu zůstane, což vede k úspěchu.
Váš manžel je Američan, takže bilingválnost je u vás doma denním chlebem. Jak u vás probíhala výuka? A mluví manžel česky?
No, u nás je spíš angličtina denním chlebem (smích). Já jsem žila v Americe a tam jsem se setkala s českými imigranty, kteří tam vychovali děti. Ve většině rodin to bylo tak, že rodiče mluvili doma jen česky a děti se angličtinu učily ve škole a od kamarádů ze sousedství.
Michaela Tilton
Máma dvou báječných bilingválních holek. Založila program GoKids English pro děti už od miminek, přivezla do Česka program SciLearn English pro školní děti i dospělé studenty. Založila projekt Šance pro angličtinu, ve kterém se chce podělit o zkušenosti maminek bilingválních dětí i zkušenosti z vlastní lektorské praxe. Spoluautorka knihy o výchově S láskou i rozumem, věčná studentka života. Propagátorka inovativních přístupů ve vzdělávání a učení angličtiny.
Jejich angličtina v dospělosti byla perfektní, jejich čeština nikoliv. Proto jsme se rozhodli, že když žijeme v Čechách, budeme na děti mluvit pouze anglicky, aby se jejich angličtina co nejlépe rozvinula. O češtinu jsem se nebála, protože s tou se děti setkávají naprosto všude. Když děti začaly chodit do školy, podpořili jsme jejich rozvoj akademické angličtiny ještě tím, že pracovaly v programu SciLearn English, kde si rozvinuly slovní zásobu, čtení a psaní natolik, že jim nedělalo problémy tři měsíce v roce chodit do školy v Americe. Jedinou nevýhodou, kterou tohle všechno má, je, že se manžel neměl příležitost naučit dobře česky.
Jak výuku druhého jazyka zavést do rodinného harmonogramu nenásilně, tak aby to dítě bavilo?
Záleží na věku dítěte. Pokud začneme s miminkem, dítě to bude vždycky bavit, bude to prostě jeho další jazyk a nebude to ani jako výuku chápat. Pokud začínáme později, bude potřeba být kreativní a dělat věci, které dítě baví. Pro ty, co nechtějí prostě přepnout do angličtiny na celý den, tak najít nějaké aktivity, které celé probíhají v angličtině. Například můžete mluvit anglicky u jídla, nebo při koupání, nebo při kreativních činnostech. Čím více aktivit děláte v angličtině, tím rychleji se bude angličtina u dítěte rozvíjet.
Reklama
foto: se svolením Michaely Tilton, zdroj: Autorský článek
