Ledviny plní v lidském těle celou řadu zásadních funkcí. Čistí krev od odpadních látek, ovlivňují množství vody v organismu, koncentraci minerálů a iontů. Dále se podílejí na regulaci krevního tlaku, řídí krvetvorbu, aktivují vitamín D nezbytný mimo jiné pro správnou stavbu a pevnost kostí, pro imunitu a sílu svalů.
Chronická onemocnění ledvin jsou velmi zákeřná, neboť může být náročné je rozpoznat. Navíc jsou obvykle doprovázena hypertenzí, anémií a zvýšeným rizikem nemocí srdce a cév. Z toho důvodu se bohužel mnozí pacienti s chronickým onemocněním ledvin dialýzy, tedy umělé ledviny, ani nedožijí a předčasně umírají na kardiovaskulární onemocnění. Jak těmto problémům předcházet a jak o ledviny správně pečovat, nám prozradil profesor Karel Krejčí, vedoucího nefrologického oddělení ve FN Olomouc.
Pane profesore, základem zdravých ledvin je prevence, jak často bychom měli chodit na prohlídky? A co by mělo být jejich součástí?
Od 18. roku věku máme každý, zdravý člověk i člověk trpící jiným než ledvinným onemocněním, jedenkrát za dva roky nárok na preventivní prohlídku praktickým lékařem. Součástí této preventivní prohlídky by vždy mělo být i jednoduché vyšetření moči diagnostickým papírkem. Toto vyšetření umožní odkrýt postižení ledvin, které se projeví například přítomností bílkoviny nebo červených krvinek v moči.
Pokud už trpíme některým onemocněním, při kterém můžeme častěji očekávat postižení ledvin, jako je třeba cukrovka nebo vysoký krevní tlak, máme nárok i na podrobnější vyšetření funkce našich ledvin, a to minimálně jednou za čtyři roky. Většina onemocnění ledvin totiž nebolí a jejich včasný záchyt je možný jen díky těmto preventivním prohlídkám. Na preventivní prohlídky bychom si měli i sami myslet a vyžadovat je. To je to minimum, které můžeme pro zdraví svých ledvin udělat.
Zásadní je vyloučit kouření a omezit nadměrnou konzumaci alkoholu. Je potřeba být opatrný také v užívání některých rizikových léků. Některé z nich, které jsou volně dostupné a nezřídka nadužívané, mohou vyvolat akutní či chronické poškození ledvin.
S ledvinami souvisí pitný režim, co pít, a co nikoli?
Z hlediska prevence onemocnění ledvin je pravidelný pitný režim velice důležitý. Příjem tekutin by měl být přiměřený, u zdravého sedmdesátikilogramového člověka přibližně 2,5 litru na den. Nedostatečný pitný režim může negativně ovlivnit funkci ledvin a může být jednou z příčin opakovaných močových infekcí nebo tvorby kamenů v močových cestách.
Naopak nadměrná zátěž organismu tekutinami, zejména pokud vázne jejich vylučování, například při pokročilejším onemocnění ledvin nebo při některých kardiovaskulárních onemocněních, může vést k převodnění nebo narušení elektrolytové rovnováhy v těle. Tyto situace mohou být i životu nebezpečné.
Jaké tekutiny jsou nejvhodnější?
Z hlediska druhu přijímané tekutiny je pro organismus za normálních okolností nejvhodnější čistá voda včetně přírodních minerálek, slabě a středně mineralizované vody. Pokud máme nastavený větší denní příjem tekutin, tak je vhodné doplnit i přísun některých více mineralizovaných vod. Z těchto potom raději saháme po vodách, které mají mírně alkalizující účinek a nižší obsah sodíku.
Do příjmu tekutin nezapočítáváme alkohol, neboť ten má spíše dehydratující účinky, podobně jako káva. Alkohol v malém množství ledvinám neškodí, ale ani nijak neprospívá. Častější konzumace alkoholu může přispívat k dehydrataci organizmu, zvyšovat krevní tlak, díky vyšší produkci kyseliny močové může podporovat rozvoj dny a močových kamenů. V kombinaci s některými léky nebo při současném podchlazení může dojít i k akutnímu selhání ledvin. Někdy nám alkohol poškodí ledviny oklikou, přes primární alkoholické poškození jater.
Jak se tvoří ledvinové kameny a lze jejich vzniku zabránit?
Faktorů, které mohou vyvolat tvorbu kamenů v močových cestách nebo ledvinách, je celá řada. Kromě již zmíněného malého příjmu tekutin mohou k jejich vzniku přispívat některé dědičné faktory, nadměrná tvorba či koncentrace kamenotvorných látek, změny v kyselosti moči, některé léky a močová infekce.
Opatření, která mají zabránit nové tvorbě kamenů, jsou cílená na konkrétní metabolickou poruchu či onemocnění, včetně specifické medikace. Z těch obecných doporučení bych nicméně jmenoval zejména dostatečný příjem tekutin alespoň 2,5 až 3 litry na den, snížení přísunu soli na méně jak šest gramů na den, snížení přísunu živočišných bílkovin a vyhýbání se nadbytku vitamínových a minerálových doplňků, alkoholu. Naopak je vhodné zvýšit přísun ovoce a zeleniny, redukovat nadváhu a důsledně léčit všechny případné močové infekce.
Často se také mluví o akutním selhání ledvin. Jak ho poznáme a do jaké míry je nebezpené?
Akutní selhání ledvin je velmi závažná situace, nezřídka bývá spojeno i s onemocněním či selháváním jiných orgánů. Že je zhoršení našeho zdravotního stavu dáno akutním selháním ledvin většinou nepoznáme, neboť příznaky nebývají specifické. Někdy ale může být provázeno poklesem celkového množství moči za den či úplnou zástavou močení. Rozpoznání je možné hlavně na podkladě laboratorního rozboru krve a moči.
Řada akutních poškození ledvin také může zcela uniknout naší pozornosti a spontánně odeznívá. Na druhou stranu je akutní selhání ledvin, zvláště pokud vyžaduje náhradu jejich funkce dialýzou, zodpovědné za významný nárůst mortality pacientů. Pokud máme podezření, že by naše potíže mohly pramenit z poškození ledvin, a zejména pokud jsme již léčeni pro chronické onemocnění ledvin, v takovém případě je potřeba co nejdříve vyhledat lékařské ošetření.
Reklama
Jaká strava podporuje ledviny, a co bychom jíst neměli?
Částečně již byla tato otázka zodpovězena v rámci doporučení důležitých z hlediska prevence vzniku močových kamenů. K obecným opatřením tedy patří vyvážená strava, vyhnout se nadváze a zejména obezitě, udržování dostatečné hydratace, omezení přísunu soli a pravidelné cvičení. Zásadní je vyloučit kouření a omezit nadměrnou konzumaci alkoholu.
Je potřeba být opatrný také v užívání některých rizikových léků. Některé z nich, které jsou volně dostupné a nezřídka nadužívané, mohou vyvolat akutní či chronické poškození ledvin. K těm nejběžnějším rizikovým volně prodejným lékům patří zejména léky proti bolesti, protizánětlivé léky – antiflogistika a některé léky proti pálení žáhy. Zejména kombinace několika analgetik má při dlouhodobém podávání vyšších dávek velmi nepříznivé účinky na ledviny a může vést k poškození ledvin i k jejich selhání.
Shrnutí správné péče o ledviny dle profesora Krejčího:
1. Dostatek pohybu, který má být přiměřený věku a zdravotnímu stavu.
2. Zabránit rozvoji nadváhy či obezity a případně se pokusit zhubnout.
3. Dostatečný příjem tekutin, zejména pak čisté vody včetně přírodních minerálek se slabou až střední mineralizací, opět s přihlédnutím k případným dalším chorobám.
4. Maximálně omezit solení, pokud není přítomna nějaká porucha hospodaření s minerály v organismu.
5. Omezit příjem masa, preferovat rybí maso s větším obsahem nenasycených mastných kyselin, jako jsou pstruh, kapr, okoun, z mořských pak losos, tuňák či makrely.
6. Zásadně nekouřit, alkohol jen příležitostně.
7. Vyhnout se lékům, které mohou ledviny poškozovat, zejména analgetikům a jejich kombinacím.
8. Chodit na pravidelné preventivní prohlídky, spolupracovat s lékaři při léčbě onemocnění, která mohou poškodit naše ledviny, zejména cukrovky a vysokého krevního tlaku.
foto: Se svolením Karla Krejčího, zdroj: Autorský článek