Klára má čtyři děti, prostřední z nich, syn a dcera, se narodily jako dvojčata. A tak má již více než třicet let před očima obrázek, jak silný je jejich vztah v rámci rodiny. „Syn – dvojče má s oběma bratry velmi dobré vztahy, přeci jen jsou to kluci, ale se svým dvojčetem – sestrou, je vztah jiné kvality. Jde to asi těžko popsat, ale mohou se na sebe vždycky spolehnout, rozumějí si, mají o sebe starost. Je to daleko silnější,“ říká Klára. Klub se rozhodla založit zejména kvůli osvětě, protože narážela na spoustu předsudků.
S jakými předsudky se setkáváte?
Lidé si často myslí, že výchova dvojčat je stejná jako výchova dvou dětí narozených rok po sobě. Stejně tak panuje názor, že dvojčata jsou úplně stejná, mají stejné sklony, stejný temperament. A také, že dvojvaječná dvojčata nemají mezi sebou větší pouto než jiní sourozenci. Nic z toho ale neplatí.
Co nejzajímavějšího jste se o dvojčatech dozvěděla?
Toho je spousta. Hodně se zajímám o výzkumy dvojčat z hlediska psychologie. Zajímavé jsou výzkumy dvojčat, která od sebe byla oddělena hned nebo brzy po narození (ať už z důvodu adopce, rozdělení rodiny, rozvodu apod.) a v dospělosti se potkala. Z nich vyplývá, že geny jsou silnější než prostředí. Zajímavé jsou také příběhy dvojčat, kterým druhé z dvojčat zemřelo, jejich pocity v závislosti na tom, v které fázi života je dvojče opustilo…
Pokud se jedná o dvojvaječná dvojčata, tak ta vznikají oplodněním dvou zralých vajíček dvěma spermiemi. Ty mohou pocházet od různých mužů (otců).
To mi připomíná příběh kamarádky, která se měla narodit jako dvojče. Ale druhý plod nepřežil. Ona se i v dospělosti cítí, že jí chybí druhá polovina.
To je přesně ono, některá přeživší dvojčata mohou trpět traumatem, které se projevuje různě (pocit nepochopení vrstevníky, pocit osamocení, pocit ztráty „někoho“ nebo „něčeho“). Do doby, než se začalo vyšetřovat těhotenství ultrazvukem už v prvních týdnech po oplodnění, nevědělo se o tom, že narozené dítě bylo počato jako dvojče. Psychické problémy proto byly přisuzovány jiným příčinám.
Může se stát, že jedno se narodí mentálně postižené a druhé naprosto zdravé?
Ano, bohužel i toto se stává a není to až tak výjimečné. U dvojvaječných dvojčat se může jednat o genetické postižení jednoho z nich, u obou typů dvojčat může dojít k poškození mozku při porodu.
Dvojčata spolu komunikují už v děloze. Dotýkají se navzájem, slyší tlouct srdíčko nejen maminky, ale i svého dvojčete. Vědí o sobě.
Mohou mít jinou barvu kůže? Jiné otce?
Ano. Pokud se jedná o dvojvaječná dvojčata, tak ta vznikají oplodněním dvou zralých vajíček dvěma spermiemi. Ty mohou pocházet od různých mužů (otců). Někdy dochází k uvolnění druhého zralého vajíčka o několik dnů až týdnů (až o jeden měsíc) později, takže k oplodnění nemusí dojít během několika hodin.
Komunikují spolu i v děloze?
Ano, díky ultrazvukovému vyšetření můžeme vidět, že dvojčata spolu komunikují už v děloze. Dotýkají se (ať už přímo – jednovaječná dvojčata, která mezi sebou nemají přepážku, nebo přes plodové obaly), slyší tlouct srdíčko nejen maminky, ale i svého dvojčete, vědí o sobě. Také pokud jedno z dvojčat zemře ještě v děloze, může to mít dopad i na přeživší dvojče.
O napojenosti dvojčat se mluví často. Je ale rozdíl, zda jsou jednovaječná nebo dvojvaječná?
Jednovaječná dvojčata jsou na sebe napojena mnohem silněji než dvojvaječná. Ale i u dvojvaječných často funguje jisté pouto, které není mezi sourozenci běžné.
Je pravda, že dvojčata mohou ve stejnou dobu i stejně onemocnět nebo si způsobit stejný úraz?
Před lety jsem si dělala soukromý průzkum na srazech dvojčat v Jirkově u Chomutova a opravdu hodně jednovaječných dvojčat toto potvrdilo. Jak stejné nemoci, tak úrazy na stejných místech těla, přestože byla dvojčata i několik desítek až stovek kilometrů daleko. Prof. Nancy L. Segal z Kalifornské university se výzkumům na toto téma věnuje již desetiletí a její knihy si můžeme přečíst i u nás.
Mají dvojčata třeba i stejně menstruaci? Zaujalo mě, že mívají předčasnou menopauzu. Čím to je?
Ano, tento výzkum je jeden z velkého množství lékařských výzkumů, které se věnují dvojčatům. Pokud si dobře vzpomínám, tak předčasná menopauza je u dvojčat způsobena předčasným selháním vaječníků.
Mívají dvojčata stejnou profesi?
Některá jednovaječná dvojčata si opravdu vybírají podobné nebo i stejné profese (znám i jedna jednovaječná trojčata se stejnou profesí) – psychologové, lékaři, výzkumníci, učitelé... Je to tehdy, mají-li stejné vlohy a zájmy. Někdy je k volbě stejné profese vede i silné vzájemné pouto.
Mluvíte o trojčatech. Existuje tedy takováto napojenost i v případě vícerčat?
Ano, existuje. Výše zmiňuji jednovaječná trojčata, která se stala lékaři. Ale samozřejmě vazba mezi vícerčaty je vždy, protože spolu sdílejí celé těhotenství jeden prostor, matčinu dělohu. Už jen tím je jejich vazba jedinečná.
Zajímavé jsou výzkumy dvojčat, která od sebe byla oddělena hned nebo brzy po narození (ať už z důvodu adopce, rozdělení rodiny, rozvodu apod.) a v dospělosti se potkala. Z nich vyplývá, že geny jsou silnější než prostředí.
Co je posláním vašeho klubu?
Klub dvojčat vznikl téměř před 30 lety (v lednu 2025 budeme mít výročí) s cílem pomoci maminkám vícerčat získat informace o těhotenství, kojení, vývoji a výchově a sdílet si navzájem zkušenosti. Později jsme pro rodiny s vícerčaty začali pořádat společné dovolené, burzy, vydávali jsme Zpravodaje. S rozšířením internetu jsme začali provozovat internetovou poradnu (která stále funguje). Za těch 30 let se naše aktivity měnily podle potřeb mamjnek. V posledních letech se snažíme pomáhat zejména rodinám s vícerčaty v krizi a mnoho dalšího. Právě nyní prostřednictvím Donio.cz pořádáme sbírku pro Týnku.
Na přelomu tisíciletí byl výrazný nárůst dvojčat. Čím to je? Bylo to proto, že se hodně začalo s umělým oplodněním?
Ano, na přelomu tisíciletí se výrazně rozšířily kliniky zabývající se umělým oplodněním a pro větší úspěšnost těhotenství se zavádělo embryí více (2–3) v jednom cyklu. Proto se rodilo více dvojčat a trojčat.
Jak si vysvětlujete, že dnes se to stabilizovalo?
V roce 2012 se změnil zákon a pojišťovny teď hradí až 5 cyklů IVF, pokud si rodiče nechají zavést jen jedno embryo. Proto se již nerodí tolik dvojčat a trojčat.
Reklama
Jak dlouhý bývá porod? Doba mezi porodem jednoho a druhého?
Doba mezi narozením prvního a druhého dvojčete by neměla přesáhnout 20, maximálně 30 minut.
Dvojčata mají i svá práva, že? Umístění v rodině v případě adopce...
Ano, už od roku 1980 existuje mezinárodní Deklarace práv a potřeb dvojčat, která se dle potřeby aktualizuje (cca každých 5 let). Je to například už zmíněná společná adopce dvojčat, ale i právo znát svou zygozitu (vaječnost), možnost být v nemocnici se svým dvojčetem, pokud to je možné, nesmí na nich být prováděny žádné výzkumy bez jejich souhlasu (jak tomu bylo běžné nejen za 2. světové války, ale např. i v USA se v 60. letech prováděly pokusy s oddělováním jednovaječných dvojčat a jejich výchovou v odlišném prostředí). Současně jsou v Deklaraci zmíněny i specifické potřeby jako např. poradenství při úmrtí nebo zdravotního postižení dvojčete, při navržené redukci vícečetného těhotenství, při vzdělávání dvojčat (s ohledem na jejich potřeby zařazení do jedné nebo dvou tříd) apod.
Vícečetné těhotenství je vždy rizikové. Jak jste ho prožívala vy? Byl rozdíl mezi klasickým těhotenstvím a tím s dvojčaty?
Mám čtyři děti, jedno o dva roky starší než dvojčata, jedno o šest let mladší. První těhotenství jsem měla také rizikové, takže jsem se samozřejmě s dvojčaty dost bála. Strávila jsem v nemocnici tři měsíce, protože jsem měla i jiné zdravotní potíže, ale nakonec se dvojčata narodila v termínu a zdravá. Při posledním těhotenství jsem učila až do konce června a syn se narodil 26. 7. Teprve později jsem se dozvěděla, že ve třetím měsíci, kdy jsem začala krátkodobě krvácet, jsem potratila jedno z dvojčat, která jsem čekala.
foto: Se svolením Kláry Karágerové, zdroj: Autorský článek
