Doba je hektická a většina z nás žije v neustálém poklusu. To šnek si to „štráduje“ rychlostí šest centimetrů za hodinu. Ovšem na rozdíl od nás vždycky po svých. „Zpomalit a vnímat tempo a rytmus přírody. To bychom se měli od šneků naučit. Šnek je s rytmem přírody dokonale sladěný,“ říká Helena Přikrylová, chovatelka šneků, která s manželem před několika lety založila farmu Šneci z rybníčku.
Když manželé Přikrylovi získali v restituci pole a bývalé hospodářství, které bylo srovnáno se zemí, rozhodli se navázat na tradici a věnovat se zemědělství. Doslova na zelené louce postavili statek a začali chovat prasata. Postupně se zaměřili na rostlinnou výrobu, ale snili o vlastním produktu.
„Kromě chovu a zpracování hlemýžďů pěstujeme na větších plochách obiloviny, řepku, sóju. Tyto plodiny kamiony odvezou jako suroviny, žádná přidaná hodnota tam není. Nám po nějakém čase chybělo vyrábět nějaký vlastní produkt, který bychom nabídli zákazníkovi a za jeho kvalitu sami ručili. Nechtěli jsme klasická hospodářská zvířata jako krávy, kozy, ovce, ale zatoužili jsme po něčem méně běžném. A šnek byl to pravé. Snažíme se ho vrátit zpět na talíře,“ říká farmářka, která šneky pozoruje celé dny.
Následující řádky můžete číst s nadsázkou, ale možná se vyplatí trochu se zamyslet, jestli by nám tito živočichové přeci jen mohli vnuknout trochu jiný pohled na svět.
Kromě toho, že jsou velkou lahůdkou, co vás na šnecích nejvíc uchvátilo?
Cítím z nich klid, řád, pohodu. Ráda si večer stoupnu do šnečí ohrady – šnekária, kde je kolem padesáti tisíc šneků. Ne českých zahradních, ale šneků kropenatých (Helix aspersa maxima), kteří pocházejí ze severní Afriky. Právě večer je jejich čas krmení. S oblibou pozoruji, jak žmoulají své dobroty a různě se u toho šklebí. Nemají zuby, ale takovou pilku, říká se jí radula. Nebo zavřu oči a jen poslouchám, jak si mlaskají. Je to prostě pohoda a relax.
Jakou mají povahu?
Šneci jsou určitě trpěliví. Pokud není příznivé počasí, zatáhnou se do ulity, udělají víčko a čekají na vhodné podmínky, aby z ulity opět vylezli. Nikam se bezhlavě neženou. Jsou součástí přírody a jejím zákonitostem a podmínkám jsou plně podřízeni. Co si z toho můžeme my lidé vzít pro sebe? Více vnímat a respektovat přírodu, její řád, sladit se s ní. Příroda nám poskytuje vše důležité, co potřebujeme.
Pojďme probrat pár věcí, které bychom od nich mohli odkoukat. Zmínila jste jejich „pilku“, která obsahuje dvacet pět tisíc zubů.
Ano, měli bychom potravu důkladně rozkousat a rozmělnit, v klidu, beze spěchu. Udělat si na jídlo čas.
Šnek prý sní, kolik sám váží… V tomhle směru asi dobrým příkladem není.
Šnek sice sní, kolik sám váží, ale určitě se nepřejídá. Sní tolik, kolik potřebuje. A umí si vyhledat potravu, která je pro něho výživná. Zároveň šnek unese až desetinásobek své hmotnosti. Abychom se mu vyrovnali, mohli bychom posilovat.
Co šnek a vytrvalost?
Šnek se nikdy nevzdává. Občas se stává, že na své cestě za nějakou dobrotou překonává překážku, a když je téměř u konce, spadne a je opět na začátku. On se však nevzdá a znovu vyráží na cestu. A jak jsme na to my?
Zmínila jste také řád přírody…
Přesně tak. Šnek je sezónní tvor. S přicházejícími nízkými teplotami na podzim nebo začátku zimy se schová do své ulity, zakryje ji víčkem a usne tvrdým spánkem (hibernuje). Když na jaře ucítí teplo, probudí se a je aktivní až do podzimu. Šnekům nezbývá nic jiného, než tento koloběh dodržovat. Také z toho si můžeme vzít příklad. Jsou určité záležitosti a zákonitosti, které hlavou neprorazíme. Nemusíme se vždy za každou cenu za něčím hnát. Pozorujme určitý daný řád, dá nám více klidu do duše.
Co rozmary počasí?
Šnek má rád déšť. Pro něj je nejlepší, když prší. To prostě miluje a je nejvíce aktivní.
My při deštivém počasí často nadáváme, že je nevlídně. Ale když si uvědomíme, že pro přírodu a rovněž pro šneka je déšť blahodárný, když se rozhlédneme kolem sebe a vidíme, pro kolik tvorů je takové počasí krásné, tak i nám se hned zlepší nálada.
Zpomalit a vnímat tempo a rytmus přírody. To bychom se měli od šneků naučit. Šnek je s rytmem přírody dokonale sladěný.
Šnečí maso je velmi zdravé, nízkokalorické, ale drahé...
Ve srovnání např. s kuřecím masem je šnečí maso drahé. Ale ve srovnání s kvalitní rybou nebo vyzrálým hovězím už tak markantní rozdíl není. Z jednoho šneka získáme asi 5–6 g masa (část těla, kde jsou vnitřnosti, se nezpracovává). Nicméně myslím, že je lepší mít na talíři menší množství kvalitních potravin než hromadu něčeho nezdravého.
Prý se šnek dokonale dokáže přizpůsobit okolnímu prostředí?
Šnek díky pruhovanému a kropenatému zbarvení ulity dokáže splynout s okolním prostředím, a tak se chránit před predátory. A dokáže se přizpůsobit počasí a nedostatku potravy díky domečku, který si pořád s sebou nese.
Ještě mi na závěr řekněte, jak reagujete, když uvidíte klasického zahradního šneka v záhonku?
Nám se naštěstí nestalo, že by se na zahrádku připlazil zahradní šnek, protože jsou v naší oblasti docela vzácní. Ale v letošním roce je velký problém se španělským slimákem (plzákem). Opravdu se o saláty a další zeleninu nechci s nimi dělit. Tak je sbírám. Ani slepice je nechtějí.
Reklama
Co jste o šnecích možná nevěděli:
Jeden šnek naklade až 100 vajíček
Krev mají dohromady s mízou a je modrá
Šnečí sliz se používá v kosmetice na vyhlazení vrásek
Každý jednotlivý šnek má originální vzory pruhů na ulitě. Tak jako každý člověk má jiný otisk prstů.
Strava má vliv na velikost a pevnost ulity.
Šnečí ulita se kroutí po směru hodinových ručiček, ale velice vzácně se najdou i levotočivé
foto: Se svolením Heleny Přikrylové, zdroj: Autorský článek