Zrak nám zprostředkovává 80 až 90 % vjemů o okolním světě. Díky němu můžeme vnímat světlo, barvy, tvary, orientujeme se v prostoru a poznáváme známé tváře. Na světě jsou však i lidé, kteří tvrdí, že vidět můžeme i bez používání očí. Připadá vám to jako sci-fi? O mexické metodě VEOVISION neboli extraokulárním vidění, tedy vidění bez použití zraku, jsme si povídali s certifikovanou lektorkou a školitelkou Kateřinou Kuřátkovou. Tu prý k metodě přivedla zvědavost.
„Viděla jsem dokument Zrcadlení tmy a slyšela o dětech, které dokážou vidět materiální věci bez použití očí, číst ze zavřené knihy nebo vidět do vedlejší místnosti. Přišlo mi to neuvěřitelné a chtěla jsem to vidět na vlastní oči. Přesvědčit se, zda to může být pravda, a vyzkoušet si to na vlastní kůži,“ vypráví Kateřina.
Na lektorském kurzu však pochopila, že metodika, se kterou se EOV váže, jde mnohem více do hloubky. „Zaujalo mne, jak moc dokáže nahlédnout na naše podvědomá nastavení. A změny u dětí v praxi a zpětné vazby od rodičů byly tak neskutečné, že jsem této práci začala věnovat více a více času. Po bohaté praxi již dva roky sama s kolegyní Pavlou Pospíšilovou školím nové lektory, kteří nám pomáhají dostat tuto metodiku mezi více dětí a teď už i dospělých. A neustále nás nepřestává překvapovat, jaké změny u těch, kteří si kurzem projdou, nastávají.“
Metoda pracuje s tím, že můžeme „číst“ i bez použití zraku. Máte toto tvrzení podložené i něčím jiným než konkrétními zkušenostmi? Existují na toto téma třeba nějaké vědecké výzkumy?
Co je víc než konkrétní zkušenost? Člověk, který nevěří na posmrtný život a prožije klinickou smrt, ve které vidí své tělo na sále a všechno kolem, co se tam děje? On sám uvěří. Ale jak to, co vypráví, dokáže? Pracujeme s myslí a vědomím. Víme, že obojí existuje, ale nikdo to nevidí. Jak jejich existenci dokážete? O dokazování bychom tady mohli vést hodně dlouhou debatu, ale zbytečně to odvede pozornost od toho, co tato metodika umí. EOV je jen doplněk. A přesto budí takový rozruch. O konkrétním vědeckém výzkumu nevím. To ale neznamená, že není. Jen jsem neměla potřebu se jeho hledáním zabývat.
Zmiňujete, že metoda dokáže nahlédnout naše podvědomá nastavení. Jakým konkrétně způsobem? Že když nevnímám tolik vnější svět, více vnímám svůj svět vnitřní?
To je hlavní „know how“ této metody. Mohu ale prozradit, že pracujeme hodně s imaginací, kde každý detail něco důležitého znamená.
EOV blokuje náš rozum, trauma či jakákoli negativní emoce, která se v životě klienta často opakuje. Naše metodika umí tyto bloky či duchovní příčiny najít a pracovat s nimi.
Metoda extraokulárního vidění je nejvhodnější pro děti do 12 let (jsou ale i kurzy pro teenagery a mladé dospělé do 21 let a kurzy pro dospělé). Proč tomu tak je?
Neřekla bych, že nejvhodnější. U dětí do 12 let je ale největší pravděpodobnost, že se jim jejich EOV podaří přirozeně aktivovat. Je to i z toho důvodu, že čím starší dítě je, tím je jeho vnímání více racionální a sílí jeho přesvědčení, že něco takového prostě nejde. Mozek umí pracovat jen s tím, co mu je známé, a tak se snaží hledat logická vysvětlení. Abychom ale mohli vidět extraokulárně, je potřeba umět náš mozek vypnout, což není vždy tak jednoduché.
Další, co naše EOV blokuje, může být náš rozum, trauma či jakákoli negativní emoce, která se v životě klienta často opakuje. Naše metodika umí tyto bloky či duchovní příčiny najít a pracovat s nimi. S dětmi je to ale jednodušší. S teenagery od 14 do 21 let pracujeme stejně jako s mladšími dětmi, ale trénink EOV začíná nejdříve na čtvrté lekci. Potřebujeme více „čištění“ a více času naučit mysl nepřemýšlet. V lekci si více povídáme a zvědomujeme vztah nejen sám k sobě, ale i k rodičům. Dítě, na rozdíl od dospělého, si nemusí zvědomovat, kde jeho podvědomé nastavení či vzorce chování vznikly. Proto v práci s dospělými používáme trochu jiná cvičení a daná témata rozebíráme hodně do hloubky. Často se vracíme do dětství, kde mnoho našich vzorců či přesvědčení vzniká, a jsou příčinou toho, co se nám pak v životě děje a do jisté míry se i neustále opakuje.
Když už nějaký takový blok objevíte, jak s ním pracujete? Nemůže dojít třeba k retraumatizaci?
Nezažila jsem to. Jak už jsem zmiňovala, u dětí se nic nezvědomuje. Máme jednoduchou techniku, které se držíme. Jedná se o seberozvojový kurz, ne psychoterapeutické sezení. To, že má tento kurz nevysvětlitelný přesah, to je věc jiná.
Dá se říct, jak dlouho většinou dítěti trvá, než se „rozkouká“? A vidí hned celé objekty? Nebo naopak na začátku jen fragmenty, barvy a tak podobně?
Tohle je velmi individuální. To, že se rozkoukáte na jedné lekci, neznamená, že na druhé budete zase vidět. EOV hodně vypovídá o tom, jak se momentálně cítíme a jak moc jsme takzvaně v hlavě. Moje dcera si nasadila masku a řekla: „Jééé, mami, já tě vidím,“ a skutečně hned napodobovala to, co jsem dělala. Jsme zvyklé, že děti do dvanácti let se rozkoukají během první nebo druhé lekce. Pokud tomu tak není, hledáme příčiny.
Někdo má na začátku zorné pole úzké. Tréninkem se pak začíná rozšiřovat. Když dítě či dospělý pracuje doma na úkolech, které dostane, tak se úhel vidění rozšiřuje. Pokud zůstává stále stejný, tak poznáme, že doma nepracuje. Je to jako s posilovnou. Kondičku rychle ztrácíme a bez tréninku se nic nemění. Je to nejen o tréninku, ale i práci se svými emocemi. Vidění se nejprve trénuje přes barvy. Pak začínáme vidět jejich přechod, tvar, obrázek, text… jde to postupně, i během dívání se to různě zavírá. Je potřeba si to zkusit a zažít.
Vidění je jen taková třešnička na dortu toho všeho. Ty hlavní benefity zůstávají – posílení sebevědomí, pevnější vůle, schopnost se lépe koncentrovat, pracovat s intuicí, lépe si udržet emocionální rovnováhu a podobně.
Extraokulární vidění může znít jako „cirkusové číslo“…
Může se to jako cirkusové číslo tvářit. Jakmile je ale v publiku nějaká nedůvěra nebo tlak, tak se EOV zavírá. Paradoxně většina dětí, které si tuto schopnost mysli udržují, nemá vůbec potřebu ji někde ukazovat. O to má zájem spíše naše ego. EOV je v podstatě princip vidění reality ve 360 stupních. Je to podobné, jako když někdo popisuje zážitek z klinické smrti, kdy vystoupil mimo tělo, a viděl vše kolem sebe. Je to zase velmi individuální.
Kontroverze: Extraokulární vidění je často spojováno s mediální kauzou týkající se podobného fenoménu – tzv. intuitivní vidění podle Komissarovovy metody. Tato metoda nabízí podobný benefit, aktivaci vnitřního zraku, ale už není zaměřená na odbourávání vnitřních bloků. Český klub skeptiků Sisyfos nabízí vysokou finanční odměnu komukoliv, kdo vnitřní vidění prokáže v rámci vědecky vedeného experimentu. S Kateřinou jsme si povídaly také o tom, proč přes prokazatelné výsledky tuto výzvu ještě nikdo nepokořil. Schopnost extraokulárního vidění je totiž přímo navázaná na meditativní stav a napojení sama na sebe, ve kterém se během tohoto vidění nacházíte. Dovedli byste ale meditovat na přechodu pro chodce na rušné křižovatce, nebo před vědeckou porotou, která je přesvědčená o tom, že meditace jako fyzický jev neexistuje?
Hlavním bonusem je ale duševní seberozvoj dětí a často i vyléčení z patologických psychických stavů. Pro jaké poruchy se extraokulární vidění hodí, pro co naopak raději ne?
EOV jako takové nijak neléčí. Je to ale pro lektora velmi dobrý indikátor toho, na čem pracovat. To, co může za změny, je pročištění energetického těla a odstranění duchovních příčin a podvědomých vzorců chování. Už dávno je jasné, že mnoho onemocnění má duchovní příčinu. A pokud se neodstraní prvotní duchovní příčina, všechno ostatní je pouze podpůrná léčba. Nemluvím o akutních stavech, kdy je lékařský zásah nutností.
Teď se může zdát, že kurz je vhodný jen pro děti či dospělé, kteří mají nějaký psychický či zdravotní problém. Ale tak to není. Když nemáme nic z toho, můžeme se více zaměřit na osobnostní rozvoj, práci s intuicí a propojování pravé a levé mozkové hemisféry. Jinak máme zkušenosti a pozitivní výsledky v práci s dětmi s ADHD, emocionálními výkyvy, různými typy dyslexie, autismem, Downovým a Touerettovým syndromem, aspergerem, dětskou mozkovou obrnou, sebepoškozováním, pokusy o sebevraždu atd. Pracujeme v meditativním stavu, který se třeba nedoporučuje u osob se schizofrenií.
V neposlední řadě musím zmínit to, že metodika umí skvěle pracovat s šikanou. Třeba mexické školy, kde s touto metodikou plošně v rámci školy pracovali, reportují, že jim šikana ze škol vymizela úplně. Metoda EOV totiž mimo jiné vede děti k větší uvědomělosti a zodpovědnosti. Vědomé dítě nikdy nebude mít tendenci se nad někoho povyšovat, někoho ponižovat nebo někomu ubližovat. Výše zmíněné diagnózy je ale třeba řešit opravdu se zkušeným lektorem. Nikdy je nebereme do praxe a začínajícím lektorům doporučujeme nejprve získat dostatek zkušeností.
Můžete zmínit nějaký konkrétní příběh, kdy metoda EOV vašim klientům pomohla?
Tohle by už pomalu vydalo na celou knihu. Pro mne byl velmi silný moment, kdy jeden chlapeček s poruchou autistického spektra, který do té doby nemluvil, řekl na třetí lekci slovo DĚKUJI a maminka pak poslala zprávu, že jí syn na procházce poprvé v životě sám chytil za ruku. Máme děti, které přestaly mluvit a přemýšlet o sebevraždě. Nebo třeba jedna holčička, která na první lekci uměla vše, co ostatní třeba až na desáté. Četla se zavřenýma očima, přečetla SPZ auta, které stálo na druhé straně domu, a tak dále.
Mohou díky extraokulárnímu vidění vidět i děti, které jsou slepé nebo téměř slepé? A pokud ano, proč se tato metoda mezi zrakově postiženými více nerozšířila?
Ano, mohou. Je to ale složitější. Jelikož se EOV trénuje přes barvy, musí daný člověk znát definici barev. Pokud o zrak přijde úrazem nebo jiným způsobem, je to jednodušší. Takový člověk ale řeší nad rámec toho všeho, co ostatní, ještě silné trauma ze ztráty zraku. A jak už jsem zmiňovala, traumata a emocionální stav jedince je to, co nejvíce EOV blokuje. Momentálně máme v kurzu dospělou ženu, která přišla o zrak, a je velmi zajímavé sledovat její práci a vývoj.
Mají dospělí, kteří praktikují extraokulární vidění, stejné benefity jako děti? V čem může pomoci nám dospělým? Případně, vidíme my dospělí extraokulárně jinak než děti?
EOV u dospělých a dětí je stejné. Jen nám dospělým to déle trvá. To, co prožívají rodiče, je velmi úzce spojené s tím, co se děje dětem. Někdy mám pocit, že když by na kurz nejprve přišel rodič, tak by už nemusel chodit s dětmi. Nejlepší ale je, když si metodikou mají možnost projít oba. Většinou skrze doporučení na práci s dětmi rodič pochopí, že i on musí na něčem zapracovat a že změna v celém rodinném systému je nevyhnutelná.
Pro mne byl velmi silný moment, kdy jeden chlapeček s poruchou autistického spektra, který do té doby nemluvil, řekl na třetí lekci slovo DĚKUJI a maminka pak poslala zprávu, že jí syn na procházce poprvé v životě sám chytil za ruku.
Kurzy extraokulárního vidění jsou časově zarámovány deseti lekcemi. Pokračují získané benefity i poté? Nebo je potřeba například jednou za čas tyto schopnosti upevnit?
Pokud se EOV netrénuje, tak se pomalu zase zavírá. Není to ale nějaký zásadní problém. Většinou (a hlavně u dětí) je znovurozkoukání v masce jen otázkou času. A jak už jsem řekla, vidění je jen taková třešnička na dortu toho všeho.
Ty hlavní benefity zůstávají – posílení sebevědomí, pevnější vůle, schopnost se lépe koncentrovat, pracovat s intuicí, lépe si udržet emocionální rovnováhu a podobně. Navíc, například při problémech se čtením, se nám změna neprojevuje hned, ale až třeba po několika týdnech. Doporučení, které klient z kurzu získá, musí začít aplikovat a žít. A na to potřebuje každý jinak dlouhý prostor. Většinou říkáme, že kurzem to nekončí, ale právě začíná… s jiným nastavením a z trochu jiné úrovně vědomí.
Jak studium této metody ovlivnilo vás samotnou?
Mě osobně tato metodika úplně změnila náhled na život a na to, jak hodně máme život a to, co se nám v něm děje, ve vlastních rukou. S každým dětským i dospělým klientem cítím skutečné naplnění a úspěch, protože vidím, jaké změny v jejich životě nastávají. Fakt, že se většina z nich vrací, mi dodává tu jistotu, že je to víc než práce, ale určité poslání. Já sama vidění s maskou už dávno netrénuji. Ale měla jsem několikrát možnost to zažít, vidět obrázky, číst text...
Pozn. Kurzy EOV je oficiální školící centrum metodiky EOV pro ČR a Slovensko pod záštitou mexické asociace Viendo por el Mundo a Verenice Carvajal.
Reklama
foto: Se svolením Kateřiny Kuřátkové, zdroj: Autorský článek
