Je mnoho lidí, kteří se v naší české kotlině věnují „jiným“ pohledům na naši realitu. A tyhle osobnosti mi vždy nabídnou mnoho možností, jak o této realitě přemýšlet. Moje přátelství k nim a k jejich myšlenkám mi před více než 16 lety otevřelo cestu k mým dnešním profesionálním aktivitám. Myslím tím například Festival Evolution a další eventy.
Jedním z těch základních kamenů mého bádání byl, je a vždy bude Milan Calábek. Zakladatel Univerzity Nové doby a centra Mandala. Je to ten člověk, se kterým vždy moc rád mlčím. Přerušovat jeho vyprávění by bylo pro můj osobní rozvoj zcela nesmyslné. Ale i další zážitky s ním jsou jedinečné. Nezapomenutelné například bylo, když ve velkém sále našeho festivalu zcela jednoduše zhypnotizoval více než 500 posluchačů, a to včetně těch, kteří samozřejmě na hypnózy a podobné věci nevěří.
Pokud se považujete za tvory hledající a toužící po nových informacích o tom, jak náš svět funguje, tak Milan Calábek je pro vás základní kámen. Kdo to vlastně je? Původně pracoval jako dramaturg, režisér a překladatel divadelních her v Národním divadle v Praze, v Divadle Petra Bezruče v Ostravě a naposledy ve Vinohradském divadle.
Když před 36 lety přežil svoji smrt, stal se abstinentem, vegetariánem, odešel z divadla, začal spolupracovat s profesorem Kahudou v Psychoenergetické laboratoři a stal se viceprezidentem Filipínského léčitelského kruhu. Zabýval se nejen léčitelstvím, ale i etnografií, cestoval, studoval buddhismus a meditoval v tibetských klášterech v Nepálu.
Už v devadesátých letech založil esoterické centrum Mandala, ve kterém pracovali čeští a slovenští léčitelé. Kromě samotné léčebny bylo jeho součástí hudební nakladatelství a knihkupectví specializované na duchovní literaturu. V roce 1997 založil při centru Mandala Univerzitu Nové doby, kde přednášejí nejlepší čeští a zahraniční odborníci různé duchovní a esoterické obory.
Sám se na její půdě věnuje především tématům archetypální psychologie, léčbě změnou modelu skutečnosti, individuální fytoterapii, hypnóze, aurické typologii, meditaci, buddhismu a dalším oborům. Věřte, že zažít Milana bylo alespoň pro mě v letech dospívání zásadní. Do dnešních dnů si pravidelně čtu jeho články a chodím na jeho povídání. Pořád má co říct.