„To ti to teda trvalo!“ Přivítala jsem manžela vztekle, slíbil, že konečně namaže vrzající dveře. Měl přijít ve čtyři s tím, že v šest odejde na důležité jednání. Vím, že moje komandování nesnáší. Zeptal se, jako obvykle, proč on musí pořád vysvětlovat, kde byl, s kým půjde, proč nezavolal, a já mu odpověděla, že by bez kontroly zpustnul.
Dost troufale podotknul, že Radim, tedy jako syn, přijde domů po dvou dnech, je oslavován, vítán a hned se mu servíruje, zatímco on přehazuje kompost a uklízí garáž. Jo, holenku, syn je moje a tvoje krev, kdežto ty jsi cizí mužskej, opáčila jsem v klidu, což ho příšerně vytočilo a zařval, že mě má plný zuby. Začal trucovat, což je jediná forma vzdoru, na kterou se zmůže.
Reklama
Jeho čtvrteční záminku, že má jednání jako obvykle ve vinárně U Koťátka, roky neřeším, protože vím, že si nechce zvykat na novou ženu. Prostě máme svoje čtvrtky. Manžel studoval, co si vezme na sebe, dřív na módu nedbal, ale od doby, co má pleš a břicho, se v outfitech přímo vyžívá.
Lojzova chvilka
Ze zahrady přiběhl Lojza a hned za manželem. Koukla jsem se jen zběžně, ale manžel vyndal něco z pusy a dal to na konferenční stolek. Manžel Lojzu začal drbat za ušima a něco špital, asi mě pomlouval. Pak se šel obléknout, jako vždy do jistoty, džíny, světlá košile a sako.
„Kam jsi ho dala!? Tys mi ho vzala!“ Začal ječet. Vůbec jsem nechápala, co se děje. Řval, že byl u zubaře, který mu dal přechodný zub, aby ho nehyzdila díra, protože definitivní bude mít až za týden. Na falešný zub není zvyklý, viklal se, a tak si ho odložil na stolek. A obvinil mě, že jsem mu ho vzala a schovala.
My velký holky jsme v klidu, když jde o vážné věci. Co když ale bez toho zubu zůstane doma? Zeptala jsem se, jestli náhodou nespadl na zem, ale tu prý prohledal. A pak jsem se podívala na Lojzu a bylo mi to jasný. A manželovi taky. „Tys mi sežral zub, pse nenažranej!“ Lojza stáhnul ocas a vylítnul do bezpečí zahrady.
Bála jsem se, jestli nezruší čtvrteční „jednání“. Myslí si, že mu to baštím jako Lojza zuby, ale vím, že má teď nějakou Marušku. Naštěstí za ní šel i s dírou v zubu.
Tak jsem se i já rychle hodila do gala a v šest zvonil Jirka. Napadlo mě, že by mi mohl namazat ty vrzající dveře, ale hned jsem si to rozmyslela. Jirku mám na úplně jiný věci!
foto: Shutterstock