Zdeněk byl moje první láska na gymplu, vodili jsme se za ruce, líbali na lavičce a navštěvovali jsme se doma, když rodiče byli na chatě a my tvrdili, že musíme zůstat v Praze a studovat. Potkala jsem ho nedávno, já rozvedená, on taky, a abych to zjednodušila, začali jsme tam, kde jsme před třiceti lety skončili.

Související…

VELKÝ HOLKY: Popel
Věra Kudynová

Vůbec se nám nezdálo, že je to tak dlouho. Přitažlivost fungovala jako dříve, jenom vypilovaná našimi zkušenostmi, které znovuotevřenému vztahu dodaly patřičné grady. A taky toleranci a trpělivost a radost, že se máme a že se máme rádi.

Můj šéf říká, že od padesáti nezískáme žádné nové přátele, a musíme si dát velký pozor, abychom ty, co máme, neztratili a vztahy je nutno opečovávat. Natož ty nejbližší. Já to mám načtené a naposlouchané a Zdeněk to nějak ví sám od sebe.

...

Přišel domů úplně skleslý, takhle jsem ho ještě nikdy neviděla. Nemluvil, seděl a zíral. Radši jsem taky nic neříkala ani se na nic neptala. Zdeněk si šel pro víno a pil jak duha. Byl tak bez sebe, že mi ani nenalil skleničku, tak jsem si radši hned nalila, aby na mě trochu zbylo. Večeři snědl beze slova a šel do postele. Tak jsem ho rychle následovala.

Doteky ho rozmluvily. „Terezka má vážnou známost,“ říkal zajíkavě. Terezka je dcera z prvního manželství, hezká, šikovná studentka. Nechápala jsem, co je na tom strašného, když má dvacetiletá holka vážnou známost. Pokud vím, tak holky po vážné známosti touží, a když ji nemají, tak se souží.

„A to je špatné?“ zeptala jsem se potichu a velmi opatrně.

„Ty to nechápeš?“ zařval. „Víš, co s ní ten pacholek bude dělat? Všechno to, co já jsem dělal s tebou a s jinýma holkama! A víš, co jsme všechno prováděli, jak často a jak dlouho. A pak jí může bejt i nevěrnej!“ Zdeňkovi tekly slzy.

Nemyslím si, že jsem úplně hloupá, ale tomu jsem opravdu moc nerozuměla. „Jaký je podstatný rozdíl v tom, co jsi dělal ty se mnou, a tím, co dělá ten pacholek s Terezkou?“ špitla jsem.

Vzdychl nad mojí nechápavostí. „Terezka je přece moje holčička!“

A já jsem si vzpomněla, jak můj táta kádroval všechny moje známosti a jak je nesnášel.

foto: Shutterstock