Matka samoživitelka chtěla žít s dětmi v přírodě. Tak si postavila minidům

Ve svých 29 letech zůstala Kelley Lewisová sama jako rozvedená matka tří dětí. Už ji ovšem nebavilo být ztracenou a bez perspektivy na zlepšení, tak se rozhodla stoprocentně změnit svůj život. Jak? Odstěhovala se do divočiny a postavila si minidům.

„Můj život, tedy hlavně osobní život, kariéra, vztahy, se neodvíjel takovým způsobem, jakým jsem doufala. Propadla jsem nejtěžší depresi, jakou jsem kdy zažila, a musela jsem vyhledat zdravotní pomoc. Přitom mi bylo devětadvacet! Vím, že mám tři děti, ale pořád mi bylo jen devětadvacet a to přece nemělo znamenat konec. Tehdy jsem se rozhodla koupit si kus půdy,“ popisuje Kelley Lewis, jak její projekt začal.

Hnutí minidomů

Udělala si vlastní průzkum na internetu a narazila na Tiny House Movement – Hnutí minidomů. Myšlenkou tohoto architektonického a sociálního hnutí je žít v jednoduchých malých domech. Aktuálně neexistuje jednotná definice, co to minidům je, ale domky s rozlohou pod 46 m² jsou obvykle za minidomy považovány. Srovnejte to s rozlohou průměrného amerického domu: 247 m². Však taky třetina až polovina platu většiny Američanů jde právě na bydlení.

Minidomy jsou samozřejmě levnější než ty velké. Potřebujete menší pozemek, zaplatíte méně na daních, ušetříte na vytápění a údržbě.

Mezi iniciátory hnutí minidomů patří architektka a spisovatelka Sarah Susanka, fotograf a pionýr udržitelné architektury Lloyd Kahn a spisovatel Lester Walker. Za inspirátora hnutí je ale například považován i Henry David Thoreau a jeho kniha o jednoduchém životě v přírodě Walden (vyšla v roce 1854).

Stavba začíná

Kelley Lewisová byla hnutím nadšená. „Znovu jsem nalezla to, co pro mě bylo nejdůležitější, a objevila svůj smysl v životě,“ vzpomíná. Vždycky chtěla chatu v hlubinách přírody, kam by mohla každý víkend uniknout. Teď se rozhodla, že do hlubin přírody uteče napořád a postaví si v ní dům. Vybrala si jezero Lake Sylvan v Ohiu a začala vymýšlet, jak by mohl domek vypadat.

Sledovala jsem YouTube videa, jak si postavit a vytvořit různé věci, od kompostovací toalety ke kamnům na dřevo až po další vybavení, které vám umožní držet se dál od civilizace.

Minidomy jsou samozřejmě levnější než ty velké. Potřebujete menší pozemek, zaplatíte méně na daních, ušetříte na vytápění a údržbě. Můžete mít ale problém s úřady, a to v závislosti na tom, kde a co stavíte. Minidomy obvykle kladou důraz na praktické využití prostoru. Často jsou stavěny do výšky a jsou plné moderních technických vymožeností.

Pro Kelley bylo nejtěžší vytvořit design. „Neměla jsem počítač, musela jsem doslova využít pravítka a tužky s dobrou gumou,“ vzpomíná. „Najala jsem si člověka, aby založil strukturu stavby, a od té chvíle jsem projekt převzala já.“ Na zavedení elektřiny si pozvala odborníka, aby jí ukázal, jak to udělat, na zbytek domu se vrhla sama s pomocí své rodiny, přátel a dětí. Dnes už dům nejenom stojí, ale je i plně vybavený. Celý prostor má 58,5 m², je 3,5 metru široký a 5 metrů dlouhý. I když na něm Lewisová pracuje už třetí léto, pořád má co zlepšovat.

Udržitelný život v přírodě

„Sledovala jsem YouTube videa, jak si postavit a vytvořit různé věci, od kompostovací toalety ke kamnům na dřevo až po další vybavení, které vám umožní držet se dál od civilizace. Hodně výrobků, například okna, dveře, kamna, jsou z recyklovaných materiálů,“ pochvaluje si Kelley. Ta na stránkách Cabinchick zveřejnila nejen svůj příběh, ale i návod, jak si podobný domek postavit.

Hnutí minidomů pochází z USA, ale postupně se dostává i do Evropy. Minidům o rozloze 28 m² si například postavili Eva Pratsová a Ricardo Flores v Barceloně. Další minidomy stojí v Anglii, Skotsku, Nizozemsku a britský architekt Richard Horden vyvinul mikrodům o rozloze 7,1 m², který stojí v Německu. „Myslím si, že obzvláště v dnešní společnosti chce spousta lidí pořád víc. Něco většího a lepšího. A i já na tom mám svůj podíl. Ale pokud vám to někdo vezme, začnete oceňovat malé věci, které už máte,“ uzavírá Kelley Lewisová.