Hliník v deodorantech je diskutované téma. Kdo by neslyšel o spojení tohoto kovu a rakovině prsu? Proč tedy všichni dál používáme deodoranty a antiperspiranty z drogerie? Navíc – když už existují 100% přírodní alternativy, které opravdu fungují i přesto, že hliník neobsahují…
Hliník je kov, který se přirozeně vyskytuje v přírodě – je třetím nejrozšířenějším prvkem v zemské kůře. Má spoustu podob, například je základním materiálem půvabných rubínů a safírů. V kosmetice se používá více než 25 ingrediencí, které ho obsahují, mezi nejznámější patří Aluminum Chloride, Aluminum Chlorohydrate, Aluminum Citrate, případně Potassium Alum nebo Ammonium Alum (poslední dva jsou známé jako přírodní deo krystaly nebo kamence).
I přesto, že problematika hliníku je nejvíce spojována s deodoranty/antiperspiranty, vyskytuje se i v jiné kosmetice: ve rtěnkách se používá jako součást pigmentů, které jim dodávají barvu, a v zubních pastách se s ním zase můžeme setkat jako s jemným abrazivem.
Máte doma deodorant nebo antiperspirant?
Deodorant a antiperspirant – podobné věci, ale přesto úplně jiné. Antiperspiranty obsahují sloučeniny hliníku (vyjmenované výše), které cíleně ucpávají potní kanálky, a pot se tak nedostává na povrch pokožky. Deodoranty oproti tomu nezabraňují pocení, jen zabíjejí bakterie, které žijí v podpaží a vytváří smrduté sloučeniny. Neucpávají potní kanálky, takže se toxiny mohou přirozeně odplavovat s odcházejícím potem.
Antiperspiranty obsahují sloučeniny hliníku, které cíleně ucpávají potní kanálky, a pot se tak nedostává na povrch pokožky. Deodoranty oproti tomu nezabraňují pocení, jen zabíjejí bakterie, které žijí v podpaží a vytváří smrduté sloučeniny.
Co říká věda
Pojďme se konečně podívat na různé názory, vědecké studie a fakta o hliníku. Opravdu je třeba se ho bát?
Zdá se, že aluminium v kosmetice nejvíce znepokojuje Francouze, Nory a Němce. Jsou to právě tyto národy, jejichž instituce provedly obsáhlé studie, které ukázaly, že jeho používání není bezpečné. V roce 2014 kvůli tomu Vědecký výbor pro bezpečnost spotřebitele (SCCS) vydal oficiální posudek na toto téma. Závěr v jedné větě? Výbor nemůže vyhodnotit riziko, protože není dostatek studií, které by se zabývaly potenciálním pronikáním hliníku do těla skrze kůži. Nicméně z jiných částí posudku vyplývá, že kosmetika obsahující hlinité suroviny podle Výboru NEpodporuje vznik rakoviny prsu nebo rakoviny obecně. I proto jsou dodnes výše zmíněné suroviny považovány evropskou legislativou za bezpečné a použitelné.
Co se z posudku ještě dozvíme?
Hliník většinou nemá na pokožku dráždivý vliv, i když někteří jedinci na něj mohou podrážděním reagovat. Jako jeho hlavní efekt, pokud je podávaný laboratorním zvířatům v potravě a pití, se ukazuje být neurotoxicita (poškozuje nervový systém), nefrotoxicita (poškozuje ledviny) a snížení plodnosti.
Co se týče testů na lidech, které by zkoumaly, jestli může aluminium pronikat přes kůži, jsou zdroje velmi omezené. Moc testů se na toto téma neuskutečnilo a u těch, které proběhly, je většinou nějaké ALE (např. v jedné studii byly použité jen dvě pokusné osoby, což je málo). Nicméně i z toho mála vychází, že přes kůži se určitě nějaké množství hliníku do těla dostává, přestože jen malé. Například francouzská studie na základě svých výsledků doporučuje, aby bylo maximální dovolené množství hliníku v kosmetice 0,6 % (pro srovnání – standardní antiperspirant obsahuje 20 % Aluminum Chlorohydrate, a když se toto množství přepočte na čistý hliník, tak je ho tam cca 5 %).
Maximální dovolené množství hliníku v kosmetice je 0,6 %. Pro srovnání – standardní antiperspirant obsahuje 20 %.
Zajímavým argumentem, proč ingredience obsahující hliník skrze kůži NEpronikají, je to, že většina z nich je ve vodě nerozpustná (= neschopná pronikat skrz kůži), takže by při tomto pohledu na věc neměla způsobovat problémy. Až na jednu – a tou je zrovna často používaný Aluminum Chlorohydrate, který je ve vodě rozpustný. Ovšem Výbor tvrdí, že při styku s potem probíhá reakce, která ho udělá nerozpustným, a tím pádem již není nebezpečný. Navíc jsou hlinité sloučeniny poměrně velké, což by také mělo zmenšovat potenciální průnik do těla.
Bát se nebo se nebát?
Rozhodnutí je na každém z nás. Antiperspiranty obsahující hliník mají výhodu, že udrží podpaží skutečně „v suchu“. Otázkou je, jaká se za tento pocit pohodlí platí cena. Pokud ctíme princip předběžné opatrnosti (vyhýbáme se zbytečnému a vyhnutelnému riziku), nevidím jediný důvod, proč používat potenciálně nebezpečnou kosmetiku. Jak je zmíněno i v posudku, hliník se přirozeně vyskytuje všude okolo nás, lze ho tedy v malých množstvích očekávat také v mnoha přírodních surovinách – proč ho tedy ještě k tomu všemu cíleně nanášet na tak citlivé místo, jakým je podpaží?
Čtěte také:
Cukrovkou trpí bezmála milion Čechů. Většinou si ji zapříčiní sami špatnou životosprávou
Rakovina z masa? Ne tak rychle!
Co přivádí české lékaře k hysterii?
Autorka: Aneta Adamčíková
foto: Shutterstock
