U některých lidí mohou mít změny ročních období výrazný důsledek na mentální zdraví. Výzkumy odhadují, že přibližně 6 % americké populace trpí sezónní afektivní poruchou. Na rozdíl od klinické deprese jde o sezónní záležitost, jejíž vznik je úzce spojen s tmavým a pochmurným počasím. Lidé s touto diagnózou mají podobné příznaky jako u deprese: málo energie, ztráta zájmu o denní aktivity, pokles, nebo naopak enormní nárůst chuti k jídlu, problém s koncentrací, poruchy spánku.

K léčbě běžní lékaři většinou doporučují kombinaci medikamentů, psychoterapie a fototerapie (léčba světlem). Psychiatr Norman Rosenthal poprvé popsal sezónní depresi v roce 1984. Doporučoval přitom co nejvíce se obklopit denním světlem, pobývat v pokojích s velkými okny, natřenými optimálně na bílo. K přežití zimy ale časem někteří lidé našli další, kreativnější způsoby. Tady je několik z nich podle webu Medium.

Jděte ven

„Posledních osm let začínám vždy kolem září panikařit kvůli zkracujícím se dnům. Jsem aktivní cyklista a ježdění na kole během dne mě udržuje při životě. Dokud není brutální zima, každé ráno začínám projížďkou.“ Patty Woodworth, 54, New Jersey

„Já v podstatě využívám zimu na trénink, abych byl na jaře připraven na tenisovou ligu. Minulý rok jsem pěšky přešel celý stát Utah. Je těžké se dostat do deprese, když máte zrovna v nohou 15 mil. Také víc chodím do posilovny, lépe jím, dělám jógu. Prostě jen soustředění se na svou fyzickou kondici nedovolí mysli upadnout do temnoty.“ William Bender, 38, Philadelphia

Jeďte na výlet

„Narodil jsem se a vyrostl na Islandu, kde je v létě 24 hodin denně světlo a v zimě naopak tma. Islanďané často v zimě cestují do jiných zemí, protože tu tmu prostě nezvládají. Většinou když lidé nevidí světlo po několik dní, okamžitě to na nich poznáte, mají úplně jinou náladu. Říkáme tady tomu það er þungt yfir fólki, což znamená „mít kolem sebe těžký mrak“. Ti, co si nemohou dovolit cestovat, chodí často sportovat ven, lyžují, plavou, chodí na procházky.“ Jóhanna Gudjonsdottirová, 40, Reykjavík

Starejte se o něco

„Loni jsem si hned před začátkem zimy koupila 15 nových rostlin, nějaké sukulenty a kaktusy. Všechny jsem si rozestavěla kolem postele, na nočním stolku a na balkóně. A jsou tím, co vidím hned ráno, jen co se probudím, o víkendu je zalévám a přendávám na balkon, přesazuji. Je to hezká aktivita, cítím se o trošku víc napojená na přírodu.“ Ashlie Stevensová, 25, Louisville

Najděte si koníček

„Pamatuji, jak jsem byla úplně posedlá jedním muzikálem – The Story of My Life. Několikrát jsem se na něj šla podívat, zapamatovala si všechny songy, přečetla si všechno možné o hercích a skladatelích. A tahle posedlost se mě držela celou zimu a dala mi tak vlastně něco, kvůli čemu se cítím pořád nadšeně. Protože moje deprese by mi většinou bránila cítit jakoukoliv radost.“ Kate Sloanová, 26, Toronto

„Nečinnost začala být mým největším nepřítelem. Když jsem neměl co dělat, moje mysl se začala toulat. Potřeboval jsem něco, co by mě z toho vytrhlo. Jednoho dne jsem se rozhodl vyrábět miniaturní figurky na motivy filmu Star Wars a tvořit si doma celé scény. Začalo mě to tak bavit, že se každý den těším, až přijdu z práce a budu na tom pokračovat.“ Craig Lovatt, 25, Toronto

Související…

Jak na deprese? Pomůže teplá, nikoli horká odpolední koupel
Kristina Lamperová

foto: Shutterstock, zdroj: Medium