Mýty a fakta o umělém oplodnění. Riziko předčasného porodu je hrozbou, rakovinu vědci vyvrátili

„Kolem třiceti let je asi 7 % párů neplodných, u čtyřicetiletých je to už asi 33 % párů, po 45. roce je až 64 % neplodných žen,“ uvádí ostravská Klinika Eurofertil. Podle odborníků je tedy většinou problém s neplodností způsobený věkem. Páry početí čím dál častěji odkládají na dobu, kdy už jejich schopnost reprodukce klesá, a pak volí umělé oplodnění, tedy IVF. Jaký to má dopad na matku a dítě?

Začneme matkou. Stimulací vaječníků dochází k velkým změnám, je totiž potřeba aktivovat co nejvíce vajíček pro větší úspěšnost. Při této metodě ale hrozí tzv. ovariální hyperstimulační syndrom (OHSS), tedy přehnaná reakce na hormonální stimulaci, kdy se hromadí tekutina v břiše, a v krajním případě to může skončit i smrtí. „V případě transferu více než jednoho embrya hrozí také riziko vícečetného těhotenství, nebo dokonce biochemického těhotenství,“ doplňuje pro Flowee Anna De Bayas Sanchez, spoluzakladatelka projektu Medistella, zdravotního poradenství pro páry, které se pokouší o potomka.

Souvislost s rakovinou?

Vědecké studie se také zabývají potencionální spojitostí mezi hormonální stimulací a rakovinou vaječníků. Jedna studie, do které bylo zapojeno 40 tisíc žen, byla provedena v roce 2020 v Nizozemsku. Ta tuto souvislost sice nepotvrdila, nicméně prokázala, že zmiňované ženy čelí vyššímu riziku vzniku takzvaných hraničních nádorů vaječníků. A je také dokázané, že počet žen, které mají rakovinu, je vyšší mezi těmi, co prodělaly IVF.

Někteří odborníci to však přikládají spíše k tomu, že tyto ženy v případě neúspěšné reprodukce nikdy nerodily. Je totiž prokázáno, že každé těhotenství snižuje riziko rakoviny vaječníků či prsou. Přestože se kliniky zajišťující asistovanou reprodukci zapřísahají, že žádné riziko rakoviny nehrozí, gynekologové si své pacientky po IVF více hlídají.

Byť na několik prvních cyklů přispívá zdravotní pojišťovna, v závislosti na počtu pokusů a typu terapie může vystoupat cena až na stovky tisíc.

„Mýtus o riziku nádorů v souvislosti s hormonální stimulací a provedením IVF byl naštěstí četnými studiemi vyvrácen. Hormonální stimulace vaječníků riziko rakoviny v žádném případě nezvyšuje a nijak nemění ani prognózu onkologického onemocnění,“ řekla Flowee doktorka a majitelka IVF kliniky Repromeda Kateřina Veselá, která dodává, že ženám, kterým bylo diagnostikováno nádorové onemocnění, se právě doporučuje bezodkladný odběr vajíček pro jejich zmrazení. „Vliv hormonální stimulace na nádorová onemocněná nelze ani potvrdit, ani vyloučit,“ je opatrnější onkolog z FN Plzeň Tomáš Svoboda, který poskytl Flowee své vyjádření. Ten se spolu s dalšími lékaři snaží souvislost mezi onkologickým onemocněním a IVF nadále zkoumat.

Když si odmyslíme riziko rakoviny, stále zůstávají ve hře další dopady na ženské tělo. Podle doktory Hany Višňové z IVF CUBE kliniky hormonální stimulace může způsobit krátkodobé nepravidelnosti cyklu. Někdy se, jak řekla doktorka Višňová týdeníku Echo, po asistované reprodukci stanou ženy citlivější na premenstruační syndrom a ovulační symptomy. Velmi diskutovaným tématem je také riziko trombózy při IVF. Nicméně každá klinika by měla ženě udělat testy a případně nasadit léky proti tvorbě krevních sraženin.

Dopad na dítě

Otázkou také zůstává, jaké dopady má IVF na novorozence. Ještě v roce 2010 se říkalo, že děti ze zkumavky mají vyšší výskyt obrny. Přišli s tím vědci z univerzity v Aarhusu v Dánsku, jak otiskly novinky.cz. Podle vědců konkrétně hrozí až dvojnásobné riziko obrny u dětí, které byly zplozeny umělou cestou pomocí IVF. Nicméně sami vědci podotýkají, že jde celkově o zanedbatelné procento.

Při umělém oplodnění se zvyšuje možnost vícečetných těhotenství. U přirozených početí je vícečetné jedno těhotenství z osmdesáti, u IVF jedno z pěti.

Problémy ale mohou nastat i jiné. Některé průzkumy varují před neurologickými problémy dítěte, vadou řeči či nesprávným zakřivením páteře. Nicméně ani v tomto směru lékaři nemají jasno. Například podle doktorky Kateřiny Veselé metoda IVF nemá vliv ani na riziko vývojových vad, ani na předčasný porod. „Pokud se před otěhotněním páry testují, aby odhalily svoji genetickou kompatibilitu ve smyslu přenašečství dědičných onemocnění, lze rovněž riziku přenosu takového onemocnění na další generaci předejít. V tomto ohledu je mimotělní oplození naopak metodou velmi bezpečnou,“ vysvětluje Flowee doktorka.

Při umělém oplodnění se také zvyšuje možnost vícečetných těhotenství. U přirozených početí je vícečetné jedno těhotenství z osmdesáti, u IVF jedno z pěti. „Dvojčetné těhotenství je pro ženu nepřirozené, žena je vybavena tak, aby donosila v děloze jedno dítě,“ uvedla pro novinky.cz lékařka Jitka Řezáčová z Ústavu pro péči o matku a dítě. Proto je nyní trend zavádět pouze jedno embryo. Sníží se sice šance na oplodnění, ale také riziko potratu.

Psychické faktory

Zanedbatelný není ani psychický dopad, a to jak na ženu, tak i na muže. „Neplodnost je stále ve společnosti tabu, páry mohou pociťovat izolaci a osamocení, nebo dokonce frustrace či úzkosti. Dále je tu nejistota, neustálé čekání na pozitivní těhotenský test, možné potraty či
mimoděložní těhotenství, to vše může s psychikou výrazně zamávat,“ vysvětluje Anna De Bayas Sanchez a dodává, že IVF je náročné i pro muže. Nemohou na sebe vzít náročné procedury, ale jen sledovat, jaké dopady IVF má na jejich partnerku.

„Další zátěží je rozhodnutí, zdali sdělit dítěti, že bylo počato pomocí IVF, hlavně v případě darovaných vajíček či spermií. V České republice je dárcovství striktně anonymní, takže dítě nemůže v budoucnu žádným způsobem kontaktovat dárce nebo dárkyni,“ poukazuje na problém Anna De Bayas Sanchez a dodává, že tabu ve společnosti je také finanční náročnost IVF léčby. Byť na několik prvních cyklů přispívá zdravotní pojišťovna, v závislosti na počtu pokusů a typu terapie může vystoupat cena až na stovky tisíc. „Pacienti všeobecně tvrdí, že nejhorší je nejistota výsledku, zda už tento cyklus bude poslední. Dostávají se tak do začarovaného kruhu,“ ukončuje Anna De Bayas Sanchez.

Umělé oplodnění je velkou pomocí, ale jeho vedlejší dopady jsou stále neprobádané, nehledě na to, že se řada žen musí vyrovnat s „nadbytečnými“ embryi, které se při IVF nevyužijí a které jsou následně zlikvidovány.