Bylo jí třicet pět let, když se rozhodla splnit si svůj celoživotní sen. Opustila jistoty, odešla z manažerské pozice v korporátu, vzala si vysoké půjčky a začala budovat vlastní řemeslnou cukrárnu a bistro s farmářským obchůdkem. Dost starostí na jednu hlavu. Přidejme k tomu rozpadající se manželství, dobu covidu, distanční výuku syna s ADHD a poruchou učení, umírající maminku a je pochopitelné, že síly došly. „Zhroutila jsem se. Už jsem nemohla jít dál,“ vzpomíná na krizové situace.
Po jedné z návštěv třicet kilometrů vzdálené nemocnice, kam za maminkou jezdila každý druhý den, pocítila intenzivní potřebu vlézt doma na zahradě do bazénu a všechno spláchnout. „Bylo léto, teplota vody ucházející a mně bylo hned lépe. To mě motivovalo pokračovat,“ vzpomíná pro Flowee Regína na důležitý milník. Postupně si vytvořila ranní rituál, kdy hned po probuzení skočila do bazénu. Najednou přišlo září, říjen, ale Regína nepolevovala. Naopak mnohdy plavala i dvakrát denně.
Zlomový moment
„Jednou mi chladnější voda přinesla silný zážitek. Stalo se mi, že moje hlava, která dosud pracovala čtyřiadvacet hodin denně, dokázala úplně vypnout. Jen klid,“ pokračuje ve vyprávění. K tomu měla hřejivý pocit, že překonala sama sebe, přicházela nová energie a poté, co si našla podobně smýšlející partu lidí, s níž se vydávala plavat do přírodních vod, se začala po mnoha měsících dokonce opět smát.
„Je s nimi legrace, poznáváme nová místa v blízkém i vzdálenějším okolí, panuje mezi námi pořád dobrá nálada. A to mi dodává sílu,“ pochvaluje a vyjmenovává benefity, které kromě dobré party získala: „Když ráno lezu do bazénu, říkám si, že ten den už zvládnu cokoliv. Jsem psychicky daleko odolnější, nosím méně vrstev oblečení a prakticky nebývám nemocná. Rozhýbala jsem bolavé koleno a rameno, dobře spím a tvrdím, že otužování mění chemii těla. Změnily se mi chutě a postupně jsem ubrala i na váze,“ říká skromně. Kdo ji ale zná, ví, že na váze ubrala dobrých 35 kilo. A jeden velký bonus navíc – našla si stejně smýšlejícího partnera.
Regína je zářný příklad toho, jak blahodárné účinky může mít otužování. Pokud se však dělá správně. „Otužování působí proti nemocím z nachlazení, ale také proti alergiím, vředové chorobě, hypertenzi a některým nervovým chorobám či psychickým poruchám. V případě nemocí z nachlazení platí, že otužilý člověk má větší naději, že neonemocní. Pokud přece onemocní, pak má nemoc lehčí průběh a dříve odezní. Dá se říci, že otužování člověku posílí psychiku a odolnost vůči stresu. Po otužování a důkladném zahřátí se často dostaví euforie,“ řekl Flowee předseda České otužilecké unie Vladimír Komárek, který se otužuje více než padesát let.
Opatrnost na místě
V posledních letech se otužování stalo hitem, a tak se lidé hecují, kdo přidá na sociální sítě zajímavější fotografie. Před tím ale Vladimír Komárek důsledně varuje. „Bohužel přibyli hlavně ti, kteří se do vody chodí bez pohybu ponořovat, fotí si tam selfie a případně to doprovázejí nějakými směšnými pohyby. Na to se stejně jako velká většina tradičních otužilců dívám s despektem. Je to slepá cesta, která k velké otužilosti nevede, a naopak může být i nebezpečná. Při nezvládnutém dýchání se může člověk i utopit.“
Co tedy doporučuje? „Byl bych rád, kdyby se lidé otužovali poučeně. Někteří přijdou k rybníku, ponoří se do něj na deset minut, což je může úplně odrovnat, například když nemají v pořádku srdce. V žádném případě by člověk neměl chodit do ledové vody sám, pokud možno by si měl najít nějaký otužilecký klub, nebo se poradit se zkušeným otužilcem. Jestliže získáváte informace od někoho, kdo se otužuje metodou pokus-omyl, můžete se dovědět plno zavádějících nesmyslů, nebo se se nedozvíte důležité poznatky.“
Pozor na chyby
Které to jsou? Například, že za teplého dne a při svítícím slunci je náročnější plavat ve studené vodě než za chladného počasí, kdy se otužilci jdou do vody vlastně ohřát. „To je nesmysl, protože voda odvádí teplo z těla víc než dvacetkrát rychleji než vzduch. I ve vodě teplejší než vzduch tak tělo přichází o teplo rychleji než na chladném vzduchu. A slunce otužilci psychicky pomáhá, takže chladem tolik netrpí,“ řekl zkušený otužilec Komárek.
Dalším nepravdivým tvrzením podle něj je, že plavat ve vodě o teplotě pěti stupňů je celkem totéž jako ve vodě jednostupňové. „Není, je to obrovský rozdíl. Při teplotách blízkých nule se pozná každý stupeň, o který je voda chladnější.“
Jsem psychicky daleko odolnější, nosím méně vrstev oblečení a prakticky nebývám nemocná. Rozhýbala jsem bolavé koleno a rameno, dobře spím a tvrdím, že otužování mění chemii těla. Změnily se mi chutě a postupně jsem ubrala i na váze.
Naopak by měla zaznít varování před otužováním v přírodních vodách pro lidi s nemocným srdcem. Zdravotní problémy si mohou způsobit i nemocní s Raynaudovým syndromem (onemocnění, které postihuje cévy na konečcích prstů, do kterých nedostatečně proudí krev). Otužování není vhodné ani pro jedince s alergií na chlad. „Životu nebezpečné je po plavání v zimní vodě vstoupit pod horkou sprchu. Hrozí selhání oběhového systému. Nevhodné je pití alkoholu před plaváním i po něm. Mezi jiným i proto, že alkohol roztahuje cévy a teplo rychleji uniká z těla. Pití alkoholu před plaváním by navíc mohlo být nebezpečné i možným přeceněním sil pod jeho vlivem,“ zmiňuje Komárek.
Pokud však s otužováním koketuje zdravý člověk, dodržuje pravidla, může zlepšit své zdraví, posílit tělo a zvýšit komfort svého života.
Rady zkušeného otužilce
Na závěr přidal pan Komárek několik rad, jak na zdravé otužování:
+ Otužovat se může každý zdravý člověk. O otužování nemocných však musí rozhodnout lékař.
+ Trénink otužilosti probíhá dlouhodobě, nejlépe je začít od dětství a otužovat se celoživotně.
+ Otužovat se lze denně. Příznivé účinky se projeví nejdříve za tři až čtyři týdny.
+ Při otužování dbáme na postupnost. Začínáme od méně intenzivních prostředků a pokračujeme k intenzivnějším, zvyšujeme i dobu otužování.
+ Nejlépe je začít s otužováním v létě.
+ Nejdostupnější je otužování vzduchem, nejúčinnější pak otužování vodou.
„Můžete začít omýváním mokrou žínkou, houbou nebo vlhkým ručníkem. Poté, co si tělo zvykne na omývání, lze přistoupit k vyšším fázím – k polévání nebo sprchování. Nejúčinnější je studená koupel v potoce, řece, moři apod. Co však rozhodně nelze doporučit, je naplnit si vanu studenou vodou a ležet v ní. Nedostatek místa ve vaně totiž neumožňuje intenzivnější pohyb (třeba napodobovat plavání) a tělo bez pohybu by snadno nežádoucím způsobem prochladlo. Omývání může probíhat 3 až 4 minuty, polévání nebo sprcha 1 až 2 minuty. Doba koupele v přírodě bude trvat podle toho, jaká je teplota vody, vzduchu a jaké úrovně otužilosti již koupající dosáhl,“ dodává na závěr.
Reklama
foto: Se svolením Regíny Gauglitz, Shutterstock, zdroj: Autorský článek