Za noční směny jsou sice příplatky a někdo si může libovat, že má celý den volno, ale dopad na naše zdraví je veliký. Biologický rytmus se tak narušuje a spánek není kvalitní. Podle odborníků noční směny výrazně ovlivňují naše zdraví. Zvyšují riziko vzniku cukrovky, srdečních chorob a obezity. Navíc nám rozhodí naše vnitřní hodiny.
Podle studie zveřejněné v European Heart Journal jsou lidé pracující na nočních směnách více vystaveni riziku fibrilaci srdečních síní a kardiovaskulárních příhod. Podle této studie má noční bdělost také vliv na složení střevních bakterií a změny střevní mikroflóry. Kromě fyzického zdraví trpí ale i naše psychika a schopnost soustředění.
„Nepravidelnost pracovního nasazení ovlivňuje cirkadiánní rytmy. Mezi cirkadiánní rytmy řadíme zejména rytmus střídání bdění a spánku, rytmy v tělesné teplotě, v tvorbě a uvolňování hormonů, v aktivitě enzymů a další. Odpočinek bývá nedostatečný, může být narušen spánek, může být ovlivněna činnost nervového systému, paměti, pozornosti, rozhodování, důsledkem bývá zvýšená chybovost, zvýšená možnost nehody či úrazu,“ řekla pro Flowee psycholožka Zdeňka Židková.
Jako bez života
Třiačtyřicetiletá Radka pracuje noční směny už řadu let. Nejdříve dělala v klasické fabrice, kde se střídal systém ranních, odpoledních a večerních služeb. Než si zvykla na jeden režim, už přišel druhý. Nyní je zaměstnaná na vrátnici, kam chodí pouze na noční dvanáctihodinové směny.
Bolí mě hlava, záda, břicho a celý den jsem úplně vyřízená.
„Z počátku jsem byla ráda, že si na vrátnici konečně odpočinu. Říkala jsem si, že noční jsou v klidu, pouze se dělají pochůzky a sleduji kamerový systém. Teď ale lituji. Bylo to špatné rozhodnutí. Tak unavená a pořád nedospalá jsem se nikdy necítila. Mám pocit, že nežiju, ale přežívám. Někdy se mi stává, že mám během směny halucinace, motá se mi hlava jako na kolotoči, sotva dojedu domu autem,“ popisuje pro Flowee Radka, která se cítí čím dál více vyčerpaná, a podle jejích slov jí absence spánku ničí život.
Stejnou zkušenost má i Dagmar, která pracuje jako všeobecná sestra v oddělení sociálních lůžek. Noční má jen pětkrát do měsíce, dohodla se tak u své vedoucí, protože jí služby v této části dne dělají velké potíže. „Bolí mě hlava, záda, břicho a celý den jsem úplně vyřízená,“ stěžuje si Dagmar.
Podle několika studií noční šichty odnáší i naše ladné křivky. Ponocování má totiž negativní vliv na nadváhu. Jak například informoval web idnes.cz, podle obezitologického výzkumného střediska v New Yorku v průměru tří kilogramů přiberou dělníci, kteří změní jednosměnný provoz na třísměnný.
Trpí i společenský život
Směny v noci mohou mít dopad i na sociální začlenění. „Noční pracovníci se musí adaptovat na změny v životním stylu, které přináší omezení kontaktů s okolím. Práce ovlivňuje rodinný život, je méně času na společné aktivity, což přináší pocity izolace a vyčlenění z rodinného systému. Pracovník může rezignovat i na společenský život a osobní vyžití,“ doplnila Židková.
Kryštof Klabeček pracoval v distribučních skladech v Tescu v Readingu a v Geisu v německém Göttingenu. Dohromady pět let, noční služba mu začínala ve 22:00 hodin a končila v 06:00 ráno. Noční směny si ze začátku pochvaloval, měl totiž problémy ráno vstát na klasickou denní službu. Navíc za noční se dobře platí.
„Noční šichty jsou mnohem lépe placené. Za práci mezi desátou večerní a šestou ranní dostávají lidé příplatky. V soukromé sféře je to minimálně 10 procent jejich průměrné hodinové mzdy, ve státní 20. Dostat ale mohou samozřejmě víc, záleží na smlouvě se zaměstnavatelem,“ píše idnes.cz.
Tak unavená a pořád nedospalá jsem se nikdy necítila. Mám pocit, že nežiju, ale přežívám.
Časem však začal mít Kryštof potíže s usínáním. „Na úplném začátku jsem spal třeba deset hodin a vstával těsně před směnou, abych se stihl najíst. Po pár letech to byly jen čtyři hodiny. Kromě toho můj společenský život byl nulový,“ řekl pro Flowee.
Pořádně zatemnit a špunty do uší
Noční směny ale jen tak nezmizí. Existují profese, které je nutně vyžadují, například zdravotníci či řidiči nočních autobusů. Zdravotníci mají své desatero na stránkách prosestru.cz, kde se dočtete, jak zvládat noční služby. Mimo jiné autor doporučení zmiňuje po návratu domů pořádně zatemnit ložnici, dát špunty do uší a vypnout telefon. Vytvoří se ale opravdu melatonin, když náš mozek budeme chtít oblbnout těžkými závěsy?
„Jsem velká propagátorka pořádného zatemnění v noci (dnes svítí do oken v noci pouliční lampy a v bytě zůstává v noci zapnuto tolik zbytečných světel!). A ve dne po noční směně má spánek v klidu a ve tmě ozdravný účinek zcela jistě. V noci se začne vyrábět po několika hodinách tmy, to je známo,“ uvádí psycholožka Žídková s tím, že ale nezná žádné výzkumy, které by zjišťovaly, jak funguje melatonin sice ve tmě, ale přes den.
Reklama
Takové výzkumy nás teprve čekají. „Nedostatečná či problematická produkce právě tohoto hormonu se u mnoha lidí podílí na spánkových poruchách, chronické únavě a řadě jiných civilizačních chorob. Dokonalá tma má samozřejmě na produkci melatoninu kladný vliv. V současné době probíhá intenzivní výzkum léčebných účinků terapie tmou a myslím, že na řadu objevů se můžeme ještě těšit,“ píše se na webu terapie-tmou-u- brna.cz.
Sov je méně, než si myslíme
Ne všichni ale mají s nočním provozem problémy. Tzv. noční sovy si tento systém pochvalují, líbí se jim klid na práci, nemusí ráno vstávat a přes den si tak mohou vyřídit například obíhání úřadů. Dělení na sovy a ranní ptáčata je podle psycholožky Zdeňky Židkové ověřené zkušenostmi.
„Ale pozor, krajních variant zase tolik není, většina lidí by se jistě zařadila do nevyhraněných. Pokud je člověk vyhraněný ranní typ, tak ať o nočních směnách ani neuvažuje, zvládl by je s vypětím sil a jistě i následky na zdraví. Noční práci spíše unesou sovy. Zároveň věřím, že noční práce by měla být pouze doménou profesí, které musí zajistit nutnou kontinuitu potřebných provozů. Rozhodně nejsem příznivcem výroby ponožek ve třech směnách jen proto, aby stroje v noci nestály,“ uzavřela Židková.
foto: Shutterstock, zdroj: Autorský článek
