Konference Inovativní postupy v oblasti duševního zdraví a udržitelnost systémů zdravotní péče: Česko jako lídr EU? propojila v Praze vědce a odborníky s evropskými politiky a zástupci Ukrajiny. Konferenci organizovaly Think tank Racionální politiky závislosti, Nadační fond na výzkum psychedelik PSYRES a platforma zabývající se evropskou regulací PsychedelicsEUROPE. Hlavními tématy byla regulace psychoaktivních látek, psychedeliky asistovaná terapie, efektivita a udržitelnost inovativních terapií a také filantropie v oblasti duševního zdraví.
Psychedelika jako spásné řešení nejen pro ukrajinské vojáky
Zájem Ukrajiny o českou metodu je naprosto zřejmý, důvody také: dlouhotrvající válka má za následek drastický nárůst psychických poruch u vojáků i civilistů. A právě terapie pomocí MDMA nebo ketaminu se ukazují být jako extrémně efektivní: studie Multidisciplinární asociace pro psychedelická studia ukázala, že 67 % účastníků, kteří podstoupili tři sezení s MDMA-asistovanou terapií, již nesplňovalo diagnostická kritéria pro PTSD, a 88 % zaznamenalo významné zlepšení symptomů. Ukrajinské instituce proto mají zájem o spolupráci na národní úrovni s renomovanými vědci z Česka a Nizozemska.
Během svého předsednictví v Radě EU vrátila Česká republika duševní zdraví zpět na vrchol agendy unie. „Český model“ kombinuje kvalitní výzkum zdravotnického využití psychedelických látek s progresivní politikou v oblasti závislostí. „Ze zkušenosti a podle dat vidíme, že prohibice, a tedy represe obecně nefunguje. To není cesta. Ve všech parametrech je lepší mít chytrou regulaci postavenou na reálných datech, a tedy regulovaný trh,“ řekl na konferenci protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil.
67 % účastníků, kteří podstoupili tři sezení s MDMA-asistovanou terapií, již nesplňovalo diagnostická kritéria pro PTSD, a 88 % zaznamenalo významné zlepšení symptomů.
„Psychedelika jsou jednou ze skupin psychoaktivních látek, které si zasluhují změnu v regulaci a politice. Jejich návykovost je minimální a jejich užívání je spojeno s minimálními zdravotními a společenskými negativními dopady,“ vyjádřil se Viktor Mravčík, vedoucí vědeckého oddělení Think tanku Racionální politiky závislostí. „Většinu psychedelických látek můžeme používat pouze v rámci výzkumu. Důvodem je, že zatím nejsou schváleny jako léčiva. Zdůrazňuji, že zatím, protože běží schvalovací procesy, a to jak ve Spojených státech, tak na úrovni EU,“ doplnil profesor Jiří Horáček z Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a vedoucí Centra pokročilých studií mozku a vědomí z Národního ústavu duševního zdraví.
Máme šanci být první v Evropě. Využijme ji!
Jedním z nejprogresivnějších českých příspěvků do evropské racionální politiky v oblasti závislostí je určitě zákon o zavedení oficiální kategorie psychomodulačních látek. Psychomodulační látky jsou definovány jako psychoaktivní látky s nízkým zdravotním a společenským rizikem (tedy v zásadě se známým a akceptovatelným bezpečnostním profilem), které mohou být jako svébytná kategorie výrobků uváděny na trh k lidské spotřebě.
Zákon nyní v českém Parlamentu postoupil do třetího čtení, a v současné době jej má k notifikaci Evropská komise. Pokud k němu nebude mít zásadnější výhrady a pokud ho schválí Senát a podepíše prezident, bude Česko první zemí v Evropě, která kromě potravin a léků zavede oficiálně i tuto novou kategorii. A ostatní už se od nás chystají opisovat (myšleno v dobrém).
Zákon o psychomodulačních látkách může inspirovat okolní země, i proto bych byl rád, aby prošel. Mění totiž celou evropskou politiku a jsem strašně rád, že Češi jdou v tomto příkladem.
Připomínky Evropské komise by se daly ještě do zákona zapracovat, může se to ale táhnout. Evropská komise totiž sice termíny stanovené má, ty se ale dají prodlužovat – s nejrůznějšími výjimkami může odpověď přijít také třeba za tři čtvrtě roku. „My samozřejmě počítáme s optimistickým scénářem, ve kterém by ten zákon začal platit už od 1. ledna 2025,“ usmívá se MUDr. Zdenka Němečková Crkvenjaš, předsedkyně výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny, která zákon předkládala. „Slíbili nám, že to nebudou protahovat. I když uvidíme, co s tím udělají evropské volby.“
Zleva: Zdena Němečková Crkvenjaš, Mikuláš Peksa, Viktor Mravčík, Josef Pavlovič, Tomáš Sadílek
Zákon se samozřejmě nerodil jednoduše. I jeho výsledná podoba je výsledkem kompromisů. Pro psychomodulační látky má platit zákaz vývozu, který do zákona prosadil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek – což je třeba jednou z věcí, kvůli které může zákon v Evropě narazit: pravidla volného obchodu jsou univerzální a hovoří jasně. Další zásadní věcí je fakt, že o povolování nových látek má rozhodovat ministerstvo zdravotnictví, původně to měl být Úřad vlády – a působení konzervativního ministra či ministryně může celý povolovací proces zkomplikovat.
Ať je to ale tak či tak, jsme první – žádná země v EU kategorii psychomodulačních látek nemá, zároveň všichni jako by cítili, že nová legislativa je potřeba jako sůl: „V tuhle chvíli máme obrovskou příležitost: ten zákon může inspirovat okolní země, i proto bych byl rád, aby prošel,“ říká europoslanec Mikuláš Peksa z Pirátské strany. „Mění totiž celou evropskou politiku, a jsem strašně rád, že Češi jdou v tomto příkladem.“
Na seznamu přednášejících byla kompletní česká oborová špička i zahraniční hosté z první ligy: Jindřich Vobořil, protidrogový koordinátor, Viktor Mravčík z Think tanku Racionální politiky závislostí, Tomáš Páleníček z Centra pro výzkum psychedelik v Národním ústavu duševního zdraví, MUDr. Pavel Bém, člen Rady vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí, Zdenka Němečková Crkvenjaš, předsedkyně výboru pro zdravotnictví Parlamentu ČR, europoslanec Mikuláš Peksa, ze zahraničních hostů pak Alexis Goosdeel, ředitel Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost, Eric Vermetten, psychiatr a profesor zabývající se lékařsko-biologickými a psychiatrickými aspekty psychotraumatu, Elliot Marseille, ředitel spolupráce pro ekonomiku psychedelik na Univerzitě v Berkeley a také poslanci z ukrajinského Parlamentu Mykhailo Radutskyi, Rostislav Tistyk a Dmytro Gurin.
foto: Autor článku, zdroj: Autorský článek
