Na pobřeží v německém Předním Pomořansku našli američtí vědci velké množství jedovatého těžkého kovu thallium. Informoval o tom německý deník Bild, podle kterého jde o největší oblast kontaminovanou thalliem na světě.
„Nejvyšší kontaminace zjištěná ve vrtných jádrech činila 2,5 mikrogramu na gram sedimentu v hloubce 14 centimetrů pod hladinou,“ informují novinky.cz. Přitom thallium je vzácným chemickým prvkem. „Průměrný obsah činí pouze 0,5 až 2 mikrogramu na kilogram,“ dočtete se na Wikipedii.
A tak zatímco pojem znečištění často vyvolává představy plastů nebo ropných skvrn, v Baltském moři číhá mnohem zákeřnější hrozba.
Jed se shromažďuje 80 let
Vědci z Oceánografického institutu Woods Hole (WHOI) v americkém Massachusetts toxický prvek nalezli pomocí vrtů. „Studie poukazuje na velký nárůst thallia v Baltském moři, které se tam vyskytuje od roku 1947,“ informuje earth.com. Thallium tedy Baltské moře znečišťuje už 80 let. „Zdrojem znečištění je historická výroba cementu v regionu,“ řekla pro webový portál the local.de vedoucí vědecká pracovnice Oddělení mořské chemie a geochemie WHOI Colleen Hanselová. „Na vině jsou odpadní vody z těžkého a cementářského průmyslu, které se 80 let téměř nefiltrované smývaly přes řeky do moře. Thalium se usadilo takřka na celém dně Baltského moře,“ potvrzuje Bild.
Thallium je nejtoxičtější kov, který toxikologové znají. Může způsobit poškození mozku, a dokonce smrt.
Hrozí zvracení, vypadávání vlasů i smrt
Otázka je, co nyní s tím. Hrozí totiž riziko, že se toxin uvolní a ohrozí tak nejen rostliny a zvířata, ale také lidi koupající se u pobřeží. Ionty thallia se kvůli přísunu kyslíku mohou z bahna uvolnit a plavat tak v moři. Ohrozí tak koupající se lidi, nebo se přes ryby dostat do potravinového řetězce, což pochopitelně představuje velký problém. Tento kov je totiž jedovatý a karcinogenní.
O thalliu
Thallium objevil sir William Crookes, když zkoumal obsah telluru ve zbytcích po zpracování sulfidických rud. V době objevu se kov používal na hubení hlodavců a hmyzu. Nyní se využívá v elektronice při výrobě polovodičů, například tranzistorů, a uplatnění nachází také ve výrobě speciálních skel. Jeho využití se už výrazně snižuje, ale i nadále představuje pro lidské zdraví hrozbu.
„Thallium je považováno za mimořádně toxický prvek. V mnoha státech světa proto již bylo zakázáno používat jej jako součást nástrah na krysy a mravence. Thallné soli jsou velmi prudkými jedy pro teplokrevná zvířata. V hutním průmyslu hrozí kontaminace pracovníků thalliem v podobě polétavého prachu. Jako maximální přípustná dávka, které může být vystavena pokožka anebo dýchací orgány, bylo určeno množství 0,1 mg/m3 vzduchu za pracovní směnu,“ informuje Wikipedie.
Na vině jsou odpadní vody z těžkého a cementářského průmyslu, které se 80 let téměř nefiltrované smývaly přes řeky do moře. Thalium se usadilo takřka na celém dně Baltského moře.
Podle deníku Bild je Thallium nejtoxičtější kov, který toxikologové znají. „Může způsobit poškození mozku, a dokonce smrt,“ varuje Bild. Při otravě dále hrozí vypadávání vlasů, neuropatie, poškození trávící soustavy, zvracení, velké bolesti břicha. Jako protijed funguje barvivo pařížská modř, která na sebe ionty thallia váže.
V Baltu končí mnoho odpadních vod
Odpadní vody pochopitelně končí i v mnoha jiných mořích. Proč je tedy zrovna v Baltu tak vážná situace? Jde o polouzavřenou vodní plochu, dochází tak k pomalejšímu ředění toxických látek a ty se pak v moři hromadí. „Situaci navíc komplikuje vznik bezkyslíkaté vrstvy u dna moře, kde se většina kovů včetně thallia koncentruje a sráží ve formě sulfidů, ze kterých se po oxidaci toxické prvky uvolňují ve vyšších koncentracích,“ objasnil pro Flowee pracovník Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví v Průhonicích Ivan Suchara.
Další důvod, proč se thallium usazuje v Baltu, je ten, že do něj teče spousta řek a že má specifické vlastnosti. „Má desetkrát nižší slanost než světový oceán. Je dost mělký a voda se v něm se světovým oceánem kvůli úzkým průlivům vyměňuje či míchá jen málo. Veškerá ekologická zátěž, kterou s sebou řeky unášejí, se ukládá v sedimentech na pobřeží,“ vysvětlil pro Flowee Tomáš Hrdinka z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka. Podle něj ale zdaleka nepůjde jen o thallium.
Reklama
Situace v Česku
Hrozí otrava tímto kovem i na dalších místech? Jak říká Ivan Suchara, všechna menší moře, kam tečou odpady z průmyslových regionů, jsou stále více znečišťována. „Zvýšené, ale zdraví neohrožující koncentrace thallia u nás zjišťujeme například v současných i dřívějších průmyslových oblastech (Mostecká a Sokolovská uhelná oblast, Příbramsko-Slánsko, severní Čechy a Moravskoslezský průmyslový region). Zvýšený obsah thallia v uvedených oblastech pochází z emisí uhelných elektráren, včetně polské Turów, a neželezného metalurgického průmyslu. Staré spady thallia z dřívějších průmyslových zdrojů jsou uloženy také ve vrstvě lesního nadložního humusu,“ říká na závěr Ivan Suchara.
foto: Shutterstock, zdroj: Autorský článek
