Česko se potýká s dlouhodobým nedostatkem lékařských kapacit, což způsobuje delší čekací lhůty a horší dostupnost lékařské péče. Pokud se pacient chová zodpovědně a k lékaři neběží s každou maličkostí, přispívá k tomu, aby lékařská péče byla dostupná lidem, kteří ji skutečně potřebují.
To ale samozřejmě neznamená, že k lékaři nebudete chodit vůbec. Jakmile se jedná o vážné zdravotní obtíže nebo dlouhodobé problémy, které se nezlepšují, je vždy návštěva ordinace nutná.
„Samoléčba může urychlit dobu léčby a zajistit mírnější průběh onemocnění, pokud je dobře zvolena. Proto je nezbytné, abychom od pacientů při konzultaci k samoléčbě zjistili podrobnosti o tom, jak dlouho příznaky trvají, s jakou intenzitou, co už například na léčbu vyzkoušeli a jaké léky užívají chronicky,“ říká farmaceut Marek Lžičař.
Která věková skupina lidí podle vás samoléčbu nejčastěji volí?
Statistiku k dispozici nemám, ale většinou se jedná o pacienty, kteří potřebují své akutní onemocnění nebo počínající příznaky řešit rychle a efektivně. Seniorská populace tyto problémy spíše řeší návštěvou praktického lékaře rovnou, samoléčbu většinou volí lidé mladšího a středního věku.
Býváte jakýmsi mezistupněm po neúspěšné amatérské „DIY“ samoléčbě - před návštěvou lékaře?
Pacienty můžeme upozornit, na co si mají během samoléčby dávat pozor, jak dodržovat správné dávkování užívaných léků a také jak poznat zhoršení stavu. Často k nám přijdou pacienti až poté, co postupy samoléčby nezaberou. V tom případě jim vysvětlíme rizika dalšího vývoje, doporučíme změnu v taktice samoléčby a pokud je to nutné, tak přesvědčíme pacienta o nutnosti navštívit lékaře.
S jakými bizarními způsoby amatérské samoléčby jste se setkal? Jsou některé z nich přímo zdraví či dokonce životu nebezpečné?
Některé přístupy v domácí léčbě hraničí už s ohrožením vlastního zdraví. Může se například jednat o metody, doporučované a vychvalované na internetových fórech, bez ověření účinnosti a bezpečnosti oficiální medicínou. Jmenoval bych za všechny například neuvážené vnitřní užívání chlorových přípravků.
V části tzv. alternativní komunity je samoléčba některých onemocnění oxidem chloričitým velmi populární. Je to návrat do středověku?
Pravdou je, že se v průběhu středověku setkáváme s léčebným využitím různých chemických látek, často i toxickými vlastnostmi, mezi který nechyběla například rtuť a další chemické látky. Pro využití sloučenin chloru nevidím při současných jiných terapeutických možnostech žádný důvod.
Stává se vám často, že se s vámi lidé radí v lékárně o tom, jaké léky si mají koupit? A pokud ano, co jim doporučujete?
Potřebujeme od pacienta zjistit, o jaký problém se jedná, jaké mají příznaky a jiná chronická onemocnění, případně jaké další léky užívají. Na základě těchto informací vyhodnotíme, zda je samoléčba vhodná, nebo zda je nutné pacientovi doporučit návštěvu lékaře. Poradenství tohoto typu je každodenní činností farmaceutů i farmaceutických asistentů v lékárně. Často probíhá i během výdeje léků na předpis či při konzultační činnosti.
Reklama
Vždy doporučíme vhodný postup, a pokud je k dispozici vhodný volně prodejný přípravek, může si jej pacient rovnou zakoupit. Kromě farmakologického způsobu řešení často přidáváme i důležité nefarmakologické přístupy, jež mohou pacientovi pomoci zvládnout akutní průběh nemoci (například režimová opatření, změny výživy, dostatek spánku, zanechání kouření a podobně).
Lze říci, do jaké míry mohu například chřipku vyléčit sama a jak poznat, kdy zajít k lékaři?
Virová onemocnění většinou zvládnou samoléčbou lidé, kteří netrpí dlouhodobými chorobami. Opatrnost, i u chřipky, je namístě například u seniorů a lidí s chronickými onemocněními kardiovaskulárního a respiračního systému.
Pokud se tedy jedná o něco, co v domácích podmínkách „identifikujeme“ jako běžné respirační onemocnění, po jak dlouhé době neúspěšné samoléčby mám upalovat k lékaři jako jinak zdravý dospělý jedinec, dítě a třeba senior bez větších zdravotních obtíží? Chronicky nemocní a lidé, trpící závažnými onemocněními, jsou si zřejmě významu změn zdravotního stavu vědomi…
Většinou je vhodné při běžných respiračních onemocněních použít samoléčebné přístupy po dobu 5-7 dní, často vedou k vyléčení. Pokud by se stav v průběhu samoléčby zhoršoval, doporučujeme navštívit lékaře. Je možná čas na nasazení antibiotik, která u nás nejsou volně prodejná.
Doporučujete lidem kupovat domácí sadu CRP testu, kdy mohou doma zjistit, zda potřebují antibiotika? Nebo by toto měl raději provádět lékař?
Rozhodnutí o tom, kdy a jaké antibiotikum podat, by měl učinit lékař na základě vyšetření. Pokud u respiračních infekcí není zcela jasné, zda se jedná o virové nebo bakteriální onemocnění, může pomoci domácí sada CRP.
Vzhledem k tomu, že v naší zemi jsou antibiotika pouze na lékařský předpis, předpokládám, že jsou vždy předepsána pouze v odůvodněných případech.
V případě hodnot nad 40 až 50 mg/l je pravděpodobně původcem infekce bakterie, pak je na místě podat antibiotika dle předchozí preskripce lékaře.
A co jiné zdravotní obtíže, než jsou sezónní chřipky, virózy a „rýmičky“? U čeho bychom se o samoléčbu rozhodně neměli ani pokoušet?
Neměli bychom řešit akutně vzniklé bolestí břicha či silné kolikovité bolestí. Zde je nutné vyšetřit a vyloučit například akutní zánět slepého střeva. Rovněž akutní projevy srdečních chorob (příznaky infarktu myokardu, cévní mozkové příhody), je nutné řešit co nejrychleji v nemocnici.
Jak správně užívat volně prodejné léky?
Je důležité dodržovat doporučené dávkování, které je předepsané v příbalovém letáku. Tam lze najít veškeré informace včetně doby léčby. Před použitím je také nutné seznámit se s možnými nežádoucími účinky a kontraindikacemi. Pokud se stav do několika dnů nezlepší, je vždy nutné kontaktovat lékaře a poradit se s ním o dalším postupu.
O které volně prodejné léky je obecně největší zájem?
Mezi nejčastěji vydávaná léčiva patří určitě ta, která působí proti bolesti.
Jak vybírat volně prodejné léky pro děti?
Při výběru volně prodejných léčivých přípravků pro děti je důležité brát v úvahu věk, hmotnost a konkrétní obtíže. Pro děti nejsou vhodné léky s obsahem alkoholu a měli bychom preferovat přípravky určené speciálně pro děti, které mají přizpůsobené složení a formu (např. sirupy, ochucené pastilky). V tomto případě tedy vždy doporučuji poradit se v lékárně nebo zavolat lékaři.
Co by měl pacient udělat v případě, že se vyskytnou nežádoucí účinky při užití volně prodejných léčivých přípravků?
V takovém případě je nutné přestat léky užívat a poradit se s lékárníkem nebo lékařem. Důležité je informovat odborníka o všech příznacích, které se vyskytly, a o všech lécích, které užíváme. V případě závažných nebo život ohrožujících nežádoucích účinků kontaktujeme okamžitě záchrannou zdravotnickou službu.
Je pravda, že pokud lidé půjdou k lékaři, mohou na lécích i ušetřit, když by se jednalo o léky na předpis, které jsou častěji bez doplatku?
Při návštěvě lékaře a po podrobnějším lékařském vyšetření mohou být pacientům předepsány léky na recept, které pojišťovna hradí (zčásti nebo zcela). Tyto léky jsou ale vyhrazeny pro závažnější stavy a preskripce je na lékaři.
PharmDr. Marek Lžičař, nemocniční farmaceut – Nemocniční lékárna FN u sv. Anny v Brně
Po absolvování brněnské farmaceutické fakulty a 3 letech práce v nejstarší lékárně v Brně (Lékárna u Červeného raka) začal pracovat v roce 2000 v Nemocniční lékárně FN u sv. Anny v Brně. Pracuje v lékárně na oddělení výdeje na recepty a v Konzultačním středisku nemocniční lékárny. Věnuje se jak výdeji léků pro pacienty a nemocniční oddělení, tak i konzultacím s pacienty, mimo jiné na téma správného užívání léků a zvyšování adherence pacientů k léčbě, pomoci při odvykání kouření. Vyučuje na farmaceutické fakultě MUNI předměty Farmaceutická péče a Konzultační péče. Je členem výboru Sekce nemocniční farmacie České farmaceutické společnosti.
Otázka by tedy neměla znít, zda ušetřit či neušetřit návštěvou lékaře, ale zda lze volit i samoléčbu nebo už je stav závažnější a je nutno lékaře navštívit.
Jak vnímáte užívání antibiotik, sledujete nějaký zvyšující se trend jejich užívání?
Antibiotika jsou významnou pomocí v boji s bakteriální infekcí. Pomáhají organismu překonat nápor bakterií a podporují vlastní imunitní systém v boji s patogenem. Vzhledem k tomu, že v naší zemi jsou antibiotika pouze na lékařský předpis, předpokládám, že jsou vždy předepsána pouze v odůvodněných případech.
Jak podle vás nejlépe podpořit zdravotní gramotnost?
Práce s termíny popisujícími zdravotní stav, nemoci a jejich příznaky by měla být součástí našeho každodenního života. Velkou práci v této oblasti určitě dělají média (televize, rozhlas, tisk, internetová média), pokud srozumitelnou formou a objektivně tato zdravotní témata otevírají. Důležitá je role školského systému, který na všech stupních vzdělání vhodnou formou zdravotní gramotnost zvyšuje. Rodina, v níž se o zdravotní problematice mluví, je také velmi důležitá.
A nakonec, zásadní roli mají sami zdravotníci, tedy lékaři a farmaceuti, kteří mohou pacientům srozumitelnou formou sdělit vše potřebné k pochopení jejich nemoci. Nejlepší situací je, když pacient své nemoci rozumí, chápe, jakým směrem se bude ubírat léčba, jak má správně aplikovat léky a zvolené léčbě důvěřuje. Říkáme tomu adherence k léčbě, která zahrnuje kromě farmakologických přístupů také nefarmakologické (změny životního stylu, správná výživa a pohybový režim, psychohygiena a podobně).