Výskyt onemocnění lymskou boreliózou stoupá. A omyl je si myslet, že ve městech klíšťata nejsou. Od začátku roku zaznamenali hygienici v hlavním městě 82 případů lymské boreliózy. Což je daleko více než v uplynulých letech. Jak se bránit nákaze, radí parazitolog z Přírodovědecké fakulty UK Jan Votýpka a primářka Kliniky infekčních nemocí FN Bulovka Hana Roháčová.
Klíšťata potřebují ke svému životu tři věci, a to vlhko, teplo a dostatek vhodných hostitelů. Česká republika poskytuje velice dobré životní podmínky, záleží například na počasí, přemnožení drobných hlodavců či přesunu zvěře. Letos se vše sešlo ve prospěch klíšťat. „Z hlediska biotopu jsou pro klíšťata ideální okraje lesů, houštin a křovin, ale i louky s dostatečným výskytem různě strukturované vegetace. Golfový trávník tedy vhodný není, divoké louky s občasným výskytem křovin naopak ano. Les, houští a křoviny i vysoká tráva a byliny poskytují mj. dostatečnou vlhkost, proto jsou pro klíšťata vhodné. Rovněž dostatečné množství opadaného materiálu umožňuje klíšťatům vhodně přezimovat,“ řekl pro Flowee parazitolog Jan Votýpka.
Není tedy divu, že s počtem klíšťat rostou i choroby, které přenáší. Lymská borelióza je hlášena ze všech okresů České republiky. Počet případů nejvíce hlásí zatím v Jihočeském kraji, na Vysočině, ve Středočeském, Olomouckém a Jihomoravském kraji. Pozadu není ani další nemoc, kterou přenáší tito paraziti. Klíšťovou encefalitidou se v Praze nakazí každoročně průměrně 42 lidí. V celé České republice jde asi o 690 případů ročně.
Příliš malý parazit
V první řadě je nejlepší infikovanému klíštěti se vyhnout. Jak? Stoprocentně nefunguje nic, ale můžeme minimalizovat riziko obecnými radami, jako je světlé oblečení do přírody, kvalitní repelent a samozřejmě důkladná prohlídka těla po návratu domů. Schovávat se mohou na takových místech, jako je podkolenní jamka, třísla, podpaží, kůže za ušima či ve vlasech. A schovávají se velmi dobře. „Odhaduje se, že jen polovina lidí, kteří prošli klíšťovou encefalitidou nebo lymskou boreliózou, si klíště našla,“ sdělila Flowee primářka Hana Roháčová.
Imunita člověka může patogeny zlikvidovat hned v počátcích infekce, případně může infekce proběhnout, ale bez jakýchkoliv klinických projevů. Většina nákaz, a to platí zejména u lymské boreliózy, je totiž bezpříznakových a infikovaný člověk o nich vůbec neví.
Někdy si totiž nevšimneme, že se na nás klíště přisálo, obzvlášť když je to ještě larva. „Člověk se může stát hostitelem kteréhokoliv stadia. Dospělá samice klíštěte hledá delší dobu vhodné místo k přisání, navíc je i nápadnější, a proto je častěji odhalena ještě před samotným přisáním. Larvy přece jen trochu více preferují menší hostitele, byť na lidi útočí také,“ vysvětluje Jan Votýpka.
Nakažené klíště neznamená nemoc
Nákazu můžeme zvrátit časným a správným vytáhnutím klíštěte. „Obecně platí, že čím déle infikované klíště saje, tím více virů a bakterií do hostitele přenese, a tak se zvyšuje pravděpodobnost nákazy, případně i rozvinutí samotné nemoci. Je proto potřeba klíště neprodleně po jeho odhalení odstranit a na nic nečekat, ” radí Jan Votýpka. Nejlepší je ho tahem viklat drobnými pohyby za pomoci pinzety. Klíště neduste žádnými krémy ani oleji. Ani točení ve směru nebo proti směru hodinových ručiček nemá podle Votýpky žádné opodstatnění.
Rozhodně se nevyplácí klíště, které si vytáhneme, posílat do laboratoře pro zjištění, jestli je infikované. Test totiž pouze prokáže, zda bylo klíště infikováno, ale nedokáže určit, zda došlo k přenosu patogenů. A pokud ano, ani to nemusí znamenat rozvinutí samotné nemoci. Imunita člověka může patogeny zlikvidovat hned v počátcích infekce, případně může infekce proběhnout, ale bez jakýchkoliv klinických projevů. Většina nákaz, a to platí zejména u lymské boreliózy, je totiž bezpříznakových a infikovaný člověk o nich vůbec neví. Důležité jsou příznaky nemoci. Pozornost věnujte především typické červené skvrně s bledým středem. Na nemoc upozorní i bolesti hlavy, zvýšená teplota či celková únava. Později nakažení jedinci trpí postižením kloubů či centrálního nervového systému.
Po klíšťové encefalitidě může mít dlouhodobé následky až třetina pacientů. Proti ní je účinné jedině očkování. Je to nejspolehlivější metoda, jak se vyhnout riziku prodělání nemoci a trvalým následkům včetně ochrnutí.
Na boreliózu antibiotika, proti encefalitidě očkování
Pokud se boreliózou nakazíte, je důležitá léčba, a to ve všech stádiích nemoci. „Díky bakteriálnímu původu se všechna stadia lymské boreliózy dají antibiotiky úspěšně vyléčit. Jen je léčba o něco delší a v některých případech je lepší podávat antibiotika nitrožilně,“ dodává doktorka Dita Smíšková z Kliniky infekčních nemocí FN Bulovka. „Vzhledem k tomu, že lymskou boreliózu lze léčit antibiotiky, naprosté většině našich pacientů s neuroborreliózou nejpozději do roka potíže vymizely. Jen pár procent mělo následky déle. Po klíšťové encefalitidě může mít dlouhodobé následky až třetina pacientů. Proti ní je účinné jedině očkování. Je to nejspolehlivější metoda, jak se vyhnout riziku prodělání nemoci a trvalým následkům včetně ochrnutí,“ doplňuje.
I když se můžeme proti encefalitidě chránit očkováním, více než polovina lidí se do toho nehrne. Aktuální proočkovanost je 40 %, v Praze 51 %. Podle jednoho průzkumu ze Stockholmu vyplývá, že lidi se neočkují z několika důvodů. Nejčastější je ten, že nevnímají žádné riziko, dále nemají čas či příležitost nebo se obávají vedlejších účinků vakcíny. Lékaři ale doporučují očkování zejména u starších lidí. Nad padesát let je dokonce zdarma. Jak se dočteme na portálu pozorkliste.cz, zdravotní pojišťovny přispívají na vakcínu všem věkovým skupinám.
Závažnost onemocnění klíšťové encefalitidy podle odborníků stoupá s věkem. V první fázi jsou projevy podobné jako u boreliózy. Teploty, bolesti hlavy nebo únava. V druhé fázi, která nemusí vždy propuknout, jsou symptomy intenzivní a přidávají se svalové třesy, dezorientace, závratě, zmatenost nebo zvracení. U této nemoci hrozí krátkodobé i doživotní následky, jako je ochrnutí. I lehčí případy mohou bojovat s bolestmi hlavy a s únavou, s potížemi s koncentrací a dalšími neurologickými projevy.
Nejvíce případů lymské boreliózy i klíšťové encefalitidy bývá tradičně v létě, ale ani v následujících měsících nejsou tyto diagnózy výjimkou. Proto si na nežádoucí parazity dávejme pozor i nadále a s prvotními příznaky navštivme lékaře.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: Autorský článek