Dočasná abstinence zvýší šance na početí, a když nechcete, neotěhotníte. Jaké jsou nejčastější mýty ohledně neplodnosti?

Nemožnost počít nebo donosit vlastní dítě představuje obrovský nápor na psychiku obou partnerů, kteří navíc často čelí nepochopení ze strany okolí. Studie ukazují, že za neúspěšné početí mohou obě pohlaví ve stejné míře. „Z jedné třetiny je problém na straně muže, z jedné třetiny u ženy a ve zbylých případech jde o kombinovanou diagnózu obou partnerů,“ vysvětluje úvodem IVF specialista MUDr. Tomáš Bagócsi z kliniky Reprofit.

Pane doktore, jedním z nejrozšířenějších mýtů je, že neplodnost je problém především žen. Pravda je však taková, že příčiny neúspěšného početí tkví v problému u mužů i žen stejnou měrou. Jaká vyšetření by tedy měl podstoupit muž?

Muži by se o svou plodnost měli zajímat preventivně a včas. Neměli by nechávat všechna případná vyšetření pouze na ženě. V případě neplodnosti je zcela namístě podstoupit vyšetření spermatu – spermiogram, který ukáže, zda je množství spermií dostatečné a pohyblivost v normě. Toto vyšetření by mělo být jedním z prvních kroků pro pár, který se potýká s problémy s početím.

Lidé se také často domnívají, že na věku nezáleží. Ve skutečnosti ale hraje věk klíčovou roli, zejména u žen, že?

Čím je žena starší, tím se snižuje nejen zásoba, ale i kvalita vajíček, což výrazně ovlivňuje šanci na přirozené početí. Počet vajíček začíná rapidně klesat po 35. roce věku. Z tohoto důvodu apeluji na páry, které mají problém s početím a žena je starší než 35 let, aby neváhaly a co nejdříve navštívily kliniku reprodukční medicíny. Na základě našich zkušeností víme, že u žen do třiceti let se v průměru uchytí každé druhé embryo. U žen nad 40 let je šance na úspěšné těhotenství podstatně nižší, pohybuje se zhruba kolem 10 %.

Reklama

Když bychom se zaměřili na věk muže, ten je také důležitý?

Ano, ale ne v takové míře jako u žen. V případě ženské neplodnosti máme mnoho studií, které jednoznačně ukazují, že plodnost výrazně klesá od 35 let. U mužů však není tak jednoznačná shoda, zda se jedná o věk 45 nebo 50 let. Obecně se uvádí, že zhruba od 50 let začíná plodnost u mužů klesat, ale mnohem pomaleji než u žen. Poměr „čistě“ mužské neplodnosti se pak pohybuje mezi 20–50 %, u té kombinované je to zhruba 20–40 %.

Jaké jsou nejčastější důvody neplodnosti u mužů?

Plodnost bývá často ovlivněna zdravotními problémy z dřívějšího období. Například pokud v dětství došlo k problému se sestupem varlat. Dalším častým problémem jsou operace na varlatech, typicky operace tříselné kýly nebo operace takzvané varikokély. Tento problém s neplodností je často jasně detekovatelný, protože vycházíme z předchozí anamnézy. Neplodnost se může objevit i u mužů, kteří prodělali příušnice, komplikované zánětem varlat. Obecně lze říci, že plodnost omezuje také obezita, kouření nebo vysoký krevní tlak. Tyto faktory způsobují pokles tvorby spermií, i když ne tak výrazně jako operace v oblasti varlat.

Co se týče frekvence pohlavního styku při snaze o početí, jak často by měl mít pár styk? Je pravda, že i příliš častý styk může snížit kvalitu spermií, jak si někteří lidé myslí?

Ne, to je jasný mýtus. Častý styk kvalitu spermií rozhodně nesnižuje. Naopak, častější styk je pro spermie zdravější než příliš dlouhá abstinence, která má spíše negativní vliv na jejich kvalitu. Pro úspěšné otěhotnění je ideální, aby se pohlavní styk odehrával zejména v období plodných dní ženy, které lze zjistit pomocí ovulačních testů nebo ultrazvuku. V tomto období je ideální, aby k pohlavnímu styku docházelo každý den.

Jak vlastně žena pozná, že má plodné dny?

Nejpřesněji lze ovulaci určit v ordinaci pomocí ultrazvuku, díky kterému můžeme přesně odhadnout nejplodnější den. Existují samozřejmě i další možnosti, jako jsou ovulační testy, ale obecně stále připomínám, že pokud se ženě nedaří otěhotnět při pravidelném sexuálním styku déle než rok, je vždy vhodné navštívit lékaře.

Jeden z mýtů o neplodnosti se týká právě plodných a neplodných dnů. Některé ženy si myslí, že když mají menstruaci, tak automaticky dochází i k ovulaci. To ale není tak snadné, že?

Bohužel ne. Menstruace nemusí být vždy spojena s ovulací. Například ženy, které užívají antikoncepci, obvykle menstruují, i když k ovulaci nedochází. Vynechání ovulace je jednou z nejčastějších příčin neplodnosti u žen.

V některých extrémních situacích může početí ovlivnit například to, že žena trpí těžkými depresemi, a z tohoto důvodu nemusí mít ovulaci.

Příčin může být mnoho – například syndrom polycystických vaječníků, endometrióza nebo jiná hormonální porucha. Žena tak sice může mít menstruaci, ale nemusí mít plodné dny a sama nerozezná, zda může otěhotnět nebo ne.

Co se týče ceny, lze obecně říci, jak se pohybují ceny inseminace, umělého oplodnění a zamražení embryí, pokud pojišťovna přispívá? A jak je to v případě darovaných vajíček?

Cena intrauterinní inseminace je pro samoplátce kolem 2000 Kč. Základní cena umělého oplodnění, tedy léčby IVF včetně lékového balíčku, na který pojišťovna přispívá, se pohybuje kolem 25–30 tisíc korun. Pokud se však přidají další dodatkové služby, jako je mrazení embryí, selekce spermií, genetické vyšetření embryí, prodloužená kultivace a podobně, může cena dosáhnout i dvojnásobku. Léčba s darovanými vajíčky začíná od 60 tisíc korun. Tyto částky platí páry, které jsou léčeny na pojišťovnu. Pro samoplátce jsou ceny samozřejmě podstatně vyšší. Co se týče KETu, tedy vložení zamrazených embryí bez stimulace, pojišťovna nepřispívá nic a cena je kolem 13 tisíc korun.

Mohou být neplodné i páry, které už mají dítě? Lidé se tím často utěšují, ale pravda je zřejmě jiná.

Ano, mohou. Pokud s početím prvního dítěte nebyly problémy, ale druhé se nedaří, hovoříme o takzvané sekundární neplodnosti. Bohužel se s tímto jevem v praxi setkáváme stále častěji. Hlavním důvodem je zvýšení věku prvorodiček, který se u nás průměrně pohybuje kolem třiceti let. Druhé dítě pak mohou chtít až po 35. roce, kdy dochází k poklesu zásob vajíček.

„Nejsi neplodná, jen to máš v hlavě!“ To je další věta, se kterou se některé ženy, které nemohou otěhotnět, setkávají. Do jaké míry tedy psychika plodnost skutečně ovlivňuje?

Psychikou si neplodnost nenavodíte, to je mýtus. V některých extrémních situacích může početí ovlivnit například to, že žena trpí těžkými depresemi, a z tohoto důvodu nemusí mít ovulaci. Mohou to ovlivnit také některé antidepresivní léky, ale to jsou opravdu výjimečné případy.

Ukazuje se, že plodnost mohou ovlivňovat i různé endokrinní disruptory, tedy pesticidy a chemické látky, které narušují tvorbu hormonů u žen i mužů.

Psychika v našem oboru ovlivňuje především to, zda je žena schopná pokračovat v léčbě, nebo zda ji po jednom neúspěšném pokusu vzdá, i když má dobrou prognózu. Psychologická podpora může pomoci s tím, aby žena byla schopná pokračovat v léčbě a dosáhla svého cíle. Každopádně psychika jako taková neovlivní kvalitu vajíček nebo spermií, spíše ovlivní kvalitu vztahu a motivaci páru.

Doporučujete párům, které se dlouho snaží o miminko, využít také služby psychologa?

Rozhodně. Proces léčby neplodnosti je psychicky velmi náročný, těžký a pro páry velmi zatěžující. Může způsobovat různé problémy, jako je nespavost, úzkost, a v nejhorším případě i deprese. Psychologická podpora by měla být rozhodně standardem v léčbě neplodnosti. Bohužel v České republice tomu tak není – nemáme dostatek psychologů a čekací doby jsou dlouhé, zatímco při léčbě neplodnosti nemůžeme otálet a musíme postupovat rychle. Pokud má žena k dispozici psychologickou podporu, může to mít jen pozitivní přínos pro léčbu.

Proč myslíte, že přibývá neplodných párů?

Hlavním důvodem, proč přibývá neplodných párů, je odkládání plánování rodiny. Ještě v 90. letech byl průměrný věk prvorodiček kolem 23 let, nyní je to průměrně 30 let. Když se tedy plánování rodiny odloží o 5 až 7 let, logicky přibývá neplodných žen, protože neplodnost po 35. roce věku výrazně narůstá. Hlavním důvodem je tedy posouvání plánování rodiny do vyšších věkových skupin, kde je neplodnost častější než u mladších žen.

Dalším problémem je změna životního stylu. K neplodnosti přispívá nadváha a obezita, které postihují stále více lidí. Pokud to srovnáme s obdobím před 20 lety, v České republice nebylo tolik obézních lidí jako dnes. Navíc se ukazuje, že plodnost mohou ovlivňovat i různé endokrinní disruptory, tedy pesticidy a chemické látky, které narušují tvorbu hormonů u žen i mužů a mohou vést k neplodnosti.

V čem se reprodukční medicína v posledních letech nejvíce posunula vpřed?

Máme k dispozici spoustu nových metod, které před pěti nebo deseti lety vůbec neexistovaly. Týká se to například selekce spermií, ale také lepšího monitorování a genetického vyšetřování embryí, díky čemuž jsme schopni získat více informací o embryích. Tyto moderní technologické vymoženosti máme dnes k dispozici, ale žádná z těchto nových technologií nedokáže kompenzovat situaci, kdy pracujeme s takzvaným starým a nekvalitním vajíčkem, což je dané věkem ženy. Metodu, která by vajíčko omladila, bohužel k dispozici nemáme – ta prostě neexistuje. Právě stáří a kvalita vajíčka jsou klíčové faktory, které nejvíce ovlivňují úspěch léčby a výsledek. Proto neustále zdůrazňujeme, že věk ženy je nejdůležitější faktor.

Dříve bylo běžné, že se do dělohy přenášela dvě embrya. Dnes už to není tak časté, ale pokud si to žena přeje, je to možné? Dalším mýtem, který kolem neplodnosti panuje, je, že se rodí mnohem více dvojčat.

Pokud lékaři přenesou dvě embrya, šance na otěhotnění s dvojčaty je samozřejmě vyšší, i když to zdaleka není zaručené. Velmi často se uchytí pouze jedno embryo, nebo žádné. Dnes se však snažíme vkládat do dělohy pouze jedno kvalitní embryo. Máme s tím mnohem lepší zkušenosti, a navíc těhotenství s dvojčaty přináší mnoho dalších zdravotních rizik.

zdroj: Autorský článek