Plodové či mateřské lůžko jsou jen jiné názvy pro dočasný orgán, který se vytváří v těle těhotné ženy a který je při porodu, během třetí doby porodní, z těla vyloučen. Placenta měří něco kolem 25 centimetrů, váží asi půl kilogramu a má okrouhlý tvar. To jsou fakta, odborné veřejnosti velice dobře známá. Mezi neodbornou veřejností ovšem o placentě kolují vědecky nepodložená tvrzení, jejichž důsledky mohou být velmi nebezpečné. Společně s odborníky z Cord Blood Center, banky pupečníkové krve, jsme se jim podívali na zoubek a ujasnili jsme si, co platí, a co ne.
Chrání zdraví dítěte i matky
Během těhotenství je placenta pro zdravý vývoj miminka doslova nenahraditelná. A totéž lze říci i o zdraví matky, pro niž je rovněž nezbytná: protože je tvořena jak buňkami dítěte, tak i matky, dokáží se přes ni během těhotenství dostat buňky embrya a pomoci v léčbě matčiných nemocných či poškozených tkání. Buňky plodu se našly třeba v kostní dřeni těhotných žen. Taková harmonie funguje mezi matkou a dítětem ještě dříve, než je potomek vůbec porozen. A to díky placentě, která stojí v základu toho zázraku.
S tvorbou mléka ani s poporodní depresí ale nepomůže
Bohužel však navzdory rozšířeným tvrzením nelze vědecky doložit, že by blahodárné účinky placenty dokázaly maminku ochránit před nedostatkem mléka nebo před obávanou poporodní depresí. V placentě se nacházejí hormony estradiol a progesteron, které po porodu nestimulují tvorbu mléka, to má na starosti jiný hormon – prolaktin. Vliv placenty na zvýšení tvorby mateřského mléka tak rozhodně nelze potvrdit ani prokázat.
Reklama
A podobně je to i v souvislosti s poporodní depresí. Přestože existují teoretici, kteří s oblibou tvrdí, že hladinu hormonů vyloučených během porodu lze následně srovnat konzumací placenty a předejít tak nástupu poporodní deprese, s realitou má tato teorie pramálo společného. Výsledky studií, které se touto problematikou zabývaly, nepřinesly uspokojivé rozřešení. Prokázaly totiž buď žádný, nebo minimální rozdíl mezi ženami, které placentu požily, a těmi, které ne (a vztahuje se to i na ženy, které v minulosti trpěly poruchami nálad). V případě obav z poporodní deprese tak odborníci apelují na ženy, aby se nestyděly a obrátily se pro pomoc na odborníka, kterému důvěřují – ať už na porodní asistentku, zdravotní sestru, nebo lékaře.
Její konzumace má dlouhou historii, bezpečná ale není
Když už jsme otázku placentofágie (konzumace placenty) nakousli, bylo by škoda od ní odejít. Internet je dnes plný návodů a osvědčených receptů, jak a proč placentu upravit a po porodu ji zkonzumovat. Zvířata to přeci také dělají a člověk je součástí přírodní říše, tak proč a jak by to mohlo matce po porodu uškodit? Pravdou je, že savci placentu po porodu skutečně konzumují, stejně tak se děje i v některých lidských kulturách. Propagátoři tohoto přístupu hlásají, že snězení placenty dodá matce po porodu energii a zlepší náladu.
Věda ale říká něco jiného, podává důkazy omezené a velmi kontroverzní. Jinými slovy: pokud chcete po porodu sníst svoji placentu, provádějte to na vlastní nebezpečí. Placenta totiž rozhodně není sterilní, obsahuje bakterie, viry, také toxiny, jako jsou rtuť či olovo. Ačkoliv vaření může množství patogenů snížit, neodstraní je zcela a rizika spojená s konzumací placenty tak významně převažují nad potencionálními přínosy. Bez profesionálního uskladnění (v bance pupečníkové krve, ve speciálním boxu, při nízkých teplotách) se po porodu z placenty stává biologický odpad, který není vhodný k jídlu ani k výrobě kapslí. Jako příklad může posloužit případ z USA, kdy se infekce z placenty, kterou matka po porodu snědla, skrze mateřské mléko přenesla na novorozence a otrávila mu krev.
Pro předcházení takovým smutným tragédiím je důležité pracovat pouze s vědecky podloženými informacemi a nevystavovat sebe ani své dítě zbytečně rizikovým a nebezpečným situacím, jejichž důsledky mohou být nevratné a nedozírné.
Je klíčová pro správný růst a vývoj dítěte, před vším ale ochránit nedokáže
Placenta se v těle matky vyvíjí z buněk plodu a přes pupeční šňůru je oba spojuje, zároveň funguje jako bariéra a filtr. Díky ní putují živiny a kyslík z matčiny krve do krve embrya. Současně odvádí odpadní látky zpět do těla matky, které je vyloučí. Tato funkce je během těhotenství klíčová pro správný růst a vývoj miminka.
Neznamená to ale, že placenta chrání plod před všemi nebezpečnými látkami, jako jsou například alkohol, nikotin, kofein nebo drogy. Na všechny zmíněné se ochranná funkce placenty nevztahuje, mohou jí tedy proniknout a embryo poškodit.
„Vzhledem k tomu, že placenta je takzvaným zlatým dolem regenerativní medicíny a zároveň je to jedinečná šance, vřele doporučuji placentu do budoucna uchovat společně s tkání pupečníku a pupečníkovou krví, protože je to něco jako zdravotní pojištění“
Placenta zraje společně s plodem, plné zralosti dosahuje o něco dříve, kolem 34. týdne těhotenství, z těla je vypuzena po porodu potomka. V této chvílí se buď může stát biologickým odpadem, nebo může být uchována do budoucna pro případnou léčbu, jejíž potenciál je již v současnosti testován v rámci klinických studií.
A navzdory rozšířenému mýtu může být jak placenta, tak pupečníková krev odebrána i po císařském řezu, který sám o sobě není kontraindikací pro odběr. Pravdou ovšem je, že o konečné akci vždy musí rozhodnout lékař, který zohlední reálnou situaci a průběh porodu.
Její potenciál se dá využít i po porodu
Prospěšnost, již placenta během těhotenství dodává matce i plodu, nemusí porodem skončit. Dostane-li se po vypuzení z těla do rukou profesionálů, kteří vědí, jak ji zpracovat a skladovat, může být využita její síla léčit různé druhy chorob. Aby toto bylo možné, je nutné buňky placenty uchovávat ve speciálním biologickém kontejneru při velmi nízkých teplotách, jak je tomu v bankách pupečníkové krve, například v Cord Blood Center.
V tomto prostředí může placenta přetrvat věky a její buňky mohou být k léčbě využity po celý život dítěte. Život ale nemusí zachránit jen dítěti, jež v ní vyrůstalo. Dnes se už ví, že může pomoci také nemocnému sourozenci nebo jiným členům rodiny, u nichž funguje vysoká biokompatibilita. „Mnoho výzkumníků a lékařů říká, že placenta je naším zlatým dolem nebo tedy zlatým dolem pro regenerativní účely. Ve srovnání s pupečníkovou krví je placenta mnohem více obohacena o specifické formy kmenových buněk, které mají silnou proliferační a regenerativní schopnost,“ přibližuje v rozhovoru pro Cord Blood Center Dr. med. Nils H. Thoenissen, který má klinické zkušenosti v hemoterapii včetně krevních transfuzí i transplantací kmenových buněk.
Placenta a pupečníková krev jsou zásobárnou léků, ušitých vám na míru.
Dr. Thoenissen je mezinárodním specialistou na onkologická onemocnění, chronická degenerativní onemocnění a regenerativní medicínu. Působil v Los Angeles, Cedars-Sinai-Medical-Center, UCLA pro výzkum a je autorem více než 40 klinických a vědeckých publikací v mezinárodních recenzovaných časopisech. Také byl zkoušející a subinvestigator několika klinických studií.
Léčba budoucnosti?
Seznam chorob, při nichž může placenta pomoci, je poměrně široký. Jak informuje Dr. Thoenissen, za posledních 12 let vznikají stovky klinických studií, zaměřujících se na pozitivní účinky buněk placenty a jejich regenerativní účely. Hlavním zájmem jsou neurodegenerativní onemocnění včetně dětské mozkové obrny, mozkové mrtvice či Alzheimerovy choroby. Dalším dobrým příkladem jsou metabolická onemocnění včetně cukrovky, problémy s klouby včetně chronické artritidy, stejně jako chronické problémy se střevem jako kolitida či Crohnova choroba, a také plicní fibróza – chronické onemocnění plic.
„Je skvělé vidět rodiče usmívat se díky tomu, že jejich děti jsou mnohem více společenské a interaktivní. Některé děti jsou schopny chodit do školy, což před léčbou nebylo možné. Chodí na plavání, hrají si znovu se svými sourozenci, což dříve pro neurodegenerativní onemocnění nešlo,“ přibližuje lékař výsledky léčby a pokračuje: „Těší mě pohled na dospělé, kteří jsou schopni vstát z vozíků. Vracíme do jejich života kvalitu a perspektivu. Dnes jsou schopni hýbat rukama, což nebylo po mrtvici možné, zbavujeme je bolesti, chronických zánětů a podobně. Je opravdu skvělé poslouchat od všech našich pacientů výbornou zpětnou vazbu a být schopen jim aktivně pomoci.“
Cena za odběr a uskladnění odpovídá ceně členství v posilovně
Přesto, že mezi lidmi často panuje přesvědčení, že odběr a skladování placenty nebo pupečníkové krve jsou nákladné, ve skutečnosti se nejedná o záležitost, kterou si finančně mohou dovolit jen vyvolení. Na odběr může poskytnout příspěvek zdravotní pojišťovna (stačí se informovat, jak to má zrovna ta vaše), banky pupečníkové krve samy navíc občas nabízení cenové zvýhodnění. Roční poplatek za odběr a uskladnění je srovnatelný s poplatkem za členství v posilovně nebo pojištění auta za totožný časový úsek.
Dr. Thoenissen přirovnává uskladnění placenty a pupečníkové krve ke zdravotnímu pojištění. „Vzhledem k tomu, že placenta je takzvaným zlatým dolem regenerativní medicíny a zároveň je to jedinečná šance, vřele doporučuji placentu do budoucna uchovat společně s tkání pupečníku a pupečníkovou krví, protože je to něco jako zdravotní pojištění. Je to zdravotní pojištění pro naše děti. A nejkrásnější na tom je, že pupečníková krev a placenta zůstávají dětem po celý život.“
foto: Shutterstock , zdroj: Autorský článek
