Jedním z hlavních důvodů, proč bylo pití malého množství alkoholu dlouho považováno (a to až do roku 2000) za prospěšné, je koncept známý jako „J-curve“. Tento koncept má svůj původ v ekonomii, ale později se začal využívat i v jiných oblastech, jako je například právě medicína a epidemiologie nebo sociální vědy. Ukazuje vztah mezi konzumací alkoholu a zdravím ve tvaru písmene „J“, což znamená, že lidé, kteří pijí malé až střední množství alkoholu, mají údajně nižší riziko kardiovaskulárních onemocnění než úplní abstinenti, zatímco vyšší konzumace alkoholu toto riziko opět zvyšuje.
Závěry „J-křivky“ byly často interpretovány tak, že mírné pití alkoholu může být vlastně zdraví prospěšné, a mnoho lidí začalo dokonce konzumovat alkohol právě „ze zdravotních důvodů“. Od té doby se však mnohé změnilo a nejen Dr. Tim Stockwell z University of Victoria v Kanadě, ale i další výzkumníci prokázali, že takové studie měly četné nedostatky.
Jaké jsou údajné přínosy alkoholu?
Existuje několik teorií, proč by malé množství alkoholu mohlo mít pozitivní účinky na zdraví:
- Antioxidanty: Červené víno obsahuje látky jako resveratrol, který má antioxidační vlastnosti. Antioxidanty pomáhají neutralizovat volné radikály v těle, které mohou způsobovat poškození buněk a přispívat ke vzniku různých nemocí, včetně kardiovaskulárních onemocnění. Ovšem abyste do těla dostali efektivní množství resveratrolu, museli byste červeného vína vypít obrovské množství, takže by ve výsledku opět převážil negativní vliv samotného alkoholu.
Je lepší propagovat svůj produkt jako něco, co vám umožní žít déle, než to, co vám způsobí rakovinu. Zatímco rizika umírněného pití jsou skutečně malá, lidem by se mělo říci, že to není zdraví prospěšné.
- Zlepšení krevního oběhu: Některé studie naznačují, že malé množství alkoholu by mělo podpořit krevní oběh a zvyšovat hladinu „dobrého“ HDL cholesterol To přispívá k ochraně srdce. Alkohol rovněž rozšiřuje cévy, čímž se může zlepšit krevní průtok. To může vést k pocitu tepla a lepšímu prokrvení povrchových tkání, což na první pohled může vypadat jako pozitivní podpora krevního oběhu. Vazodilatace také snižuje krevní tlak, takže srdce nemusí pumpovat krev s takovou námahou. Ovšem ani to není tak růžové, jak se zdá – tyto účinky jsou krátkodobé a vzhledem k zvýšení průtoku krve na povrchu těla dochází snadněji ke ztrátám tepla a vzniká riziko podchlazení.
- Snížení stresu: Mírná konzumace alkoholu může údajně pomoci snižovat stres a úzkost, což by teoreticky mělo mít pozitivní vliv na celkové zdraví. V krátkodobém měřítku zvyšuje množství neurotransmiterů, jako je GABA, dopamin a serotonin, jejich aktivita snižuje stres, úzkosti a naopak vede k pocitům potěšení a radosti. Ve větším množství pak působí na neurony centrálního mozkového systému sedativně a celkově jejich aktivitu tlumí.
Kritický pohled: Skutečně je to tak jednoduché?
Zatímco některé studie opravdu ukazují na možné přínosy, je důležité si uvědomit, že tato problematika je mnohem složitější, než se na první pohled může zdát. Novější výzkumy a metaanalýzy začínají zpochybňovat dřívější optimistické závěry.
„Je lepší propagovat svůj produkt jako něco, co vám umožní žít déle, než to, co vám způsobí rakovinu. Zatímco rizika umírněného pití jsou skutečně malá, lidem by se mělo říci, že to není zdraví prospěšné,“ říká Dr. Stockwell. „Možná to není tak riskantní jako spousta jiných věcí, které děláte, ale je důležité, aby si toho byli spotřebitelé vědomi,“ dodává. „Myslím, že je také důležité, aby výrobci byli nuceni informovat spotřebitele o rizicích prostřednictvím varovných štítků.“
I malé množství alkoholu může zvyšovat riziko vzniku některých typů rakoviny, například rakoviny prsu, jícnu a tlustého střeva. Když se hovoří o jeho údajných zdravotních přínosech, (nejen) tento fakt je často opomíjen. Novější výzkumy poukazují na to, že jakýkoliv pozitivní efekt malého množství alkoholu na srdce přebíjí zvýšené riziko jiných onemocnění, včetně již zmíněné rakoviny. Navíc ve srovnání s jinými preventivními opatřeními, jako je zdravá strava a pravidelný pohyb, je přínos alkoholu zanedbatelný.
Reklama
Studie, které přínosy alkoholu uvádí, mohou být ovlivněny různými faktory, jako je například způsob výběru účastníků. „Hlavním problémem některých studií je, že často nesrovnávají lidi, kteří alkohol nikdy nepili, s těmi, kteří ho pili. Naopak mnoho studií místo toho srovnává lidi, kteří již nepijí, s těmi, kteří stále pijí. Jenže lidé, kteří se pití vzdávají, zvláště později v životě, to často dělají proto, že již mají zdravotní problémy, takže mírní pijáci vypadají ve srovnání s nimi zdravěji,“ uvažoval Dr. Stockwell. Dodal, že v některých studiích dokonce považují za celoživotní abstinenty i ty, kteří pili až 11krát ročně.
Výsledky tak mohou být značně zkresleny. „Velká většina studií se podle našeho názoru tímto potenciálním zdrojem zkreslení nezabývá,“ říká Stockwell. Ve skutečnosti jeho tým zjistil, že pouze 6 ze 107 studií, které zkoumali, se těmito zkresleními zabývaly. A žádná z těchto šesti nezjistila žádné prokazatelné snížení rizika u střídmého pití.
Nejlepším způsobem, jak zhodnotit účinky alkoholu, by bylo náhodně určit lidi, zda ho v mládí pijí, nebo ne, a poté sledovat jejich zdraví a pití po zbytek života. Protože takové studie bohužel nelze prakticky provést, musí se výzkumníci místo toho ptát lidí na jejich návyky a „nutí“ je dodržovat je po mnohem kratší dobu.
Co tedy dělat?
Nejlepším přístupem je opatrnost. Pokud již alkohol konzumujete, měli byste tak činit s mírou (nebo lépe vůbec) a být si vědomi potenciálních rizik. Pokud nepijete, není důvod začínat s nadějí, že tím zlepšíte své zdraví.
Zdravý životní styl by měl být založen na vyvážené stravě, pravidelném pohybu, dostatečném spánku a minimalizaci stresu. Alkohol by měl být vnímán spíše jako společenský prvek než jako prostředek k podpoře zdraví.
foto: Shutterstock , zdroj: Autorský článek