Podle propagátorky zdravé výživy Margit Slimákové je pitný režim pro naprostou většinu z nás zbytečná, uměle vytvořená teorie. „Tisíce let jsme pili, když byla žízeň, a jedli, když byl hlad. Posledních pár let tyto zcela přirozené schopnosti našeho těla čím dál více regulujeme, a tím méně je zvládáme. Takže namísto hlídání pitného režimu doporučuji znovu se naučit vnímat a respektovat potřeby svého těla,“ říká úvodem Margit, která zároveň poukazuje na to, že lidé by měli pít pouze vodu.
Margit, proč podle vás tolik lidí odmítá pít čistou vodu? Jsou tací, kterým zkrátka nechutná. Lze s tím něco udělat?
Opor k vodě není nic přirozeného. Jedná se spíše o návyk na konzumaci slazených a dochucených nápojů. Pokud tyto sladké nápoje budeme neustále pít, pak nám obyčejná voda bude připadat „nechutná“. Je to ale pouze o vybudování si nových a prospěšných návyků.
Ve svých blozích často zmiňujete, že lidé by měli pít jen tehdy, pokud mají žízeň. Jenže to neplatí u seniorů. Co si o tom myslíte v souvislosti se staršími lidmi a také dětmi, které často musí rodiče do pití „nutit“?
Ano, jsou výjimky, které potřebují hlídat příjem tekutin, jako například senioři, kteří ztrácejí schopnost vnímat pocit žízně, nebo někdy při onemocnění ledvin. Lékaři těchto pacientů o problému vědí, mohou jej sledovat a individuálně řešit. Pro naprostou většinu z nás, včetně dětí, je ale počítání toho, co pijeme, nepřirozené a zbytečné.
Žízeň a hlad jsou přirozené signály lidského těla. Jak píšu u propagace svého školení Jídlověda: „Jíst (a pít) zdravě není žádná věda. Naopak, je to ta nejpřirozenější věc na světě. Během 5 hodin vám vysvětlím několik jednoduchých zásad, se kterými už nikdy nešlápnete vedle. Bez měření, vážení a počítání. Kdyby totiž příroda chtěla, abychom pořád něco měřili, rostly by váhy a kalkulačky samovolně na stromě.“
Jenže stále slýcháme upozornění odborníků, že příliš malý příjem tekutin může vést k řadě zdravotních obtíží. Co si tedy myslíte o tom, když naopak vypijeme velké množství tekutin?
Upřesnila bych, že může škodit velké množství vody zkonzumované v krátké době. Jde o situace, kdy se třeba v rámci vyšší fyzické aktivity a vyšší teploty hodně potíme, jenže s potem ztrácíme i minerální látky (elektrolyty), které udržují tzv. osmotickou rovnováhu v krvi.
Reklama
Když za takové situace přijmeme nadměrné množství čisté vody, „naředíme“ krevní plazmu, a tím dochází k narušení normální rovnováhy elektrolytů v těle, což může zásadně ohrozit srdeční oběh a v extrémních případech vést až k úmrtí.
Jak je tomu u sportovců, kteří se více potí?
Kompletní výživový režim profesionálních sportovců, tedy strava a pití, je velmi specifický a namísto jakýchkoliv obecných doporučení je třeba ho vždy řešit individuálně podle zdravotního stavu sportovce, druhu sportu, nastavení jeho tréninků a závodů a pod vedením osobních trenérů a konzultantů. Současně je třeba doplnit, že běžná fyzická aktivita, i kdyby každodenní, jako jsou chůze, běh, občasné návštěvy fitka nebo kolektivní sporty, obvykle nevyžaduje žádné speciální režimy, potraviny ani dietní plány. Naopak, každodenní pohyb je přirozený a měli bychom přirozeně zvládat regulovat příjem stravy i nápojů.
Může být nadměrná žízeň i projevem nějaké nemoci?
Ano, nadměrná žíznivost a časté močení jsou typickými znaky cukrovky a při takovém podezření je třeba vždy konzultovat stav s lékařem. Vyšší žíznivost ale může být také následkem průjmového onemocnění, zvracení nebo těhotenství.
Lidé, kteří chtějí zhubnout, často preferují i pitný režim. Je to skutečně tak, že při hubnutí je pitný režim stěžejní?
Důležité je, a to nejen při hubnutí, nezaměňovat žízeň s hladem, tedy zbytečně nejíst. A opět jde o potřebu umět vnímat a respektovat potřeby svého těla. Pít, když mám žízeň, a jíst, když mám hlad – napsala bych zvýrazněně HLAD, protože to je něco jiného než naše chutě a závislosti na nezdravých potravinách.
Co byste doporučovala pít v létě, kromě čisté vody a chlazených neslazených čajů? Co třeba domácí limonády?
Ano, ochucená voda je skvělým zpestřením. V létě se k jejímu dochucení nabízí ovoce, bylinky a květy. Moje oblíbené kombinace jsou bobulovité ovoce s meduňkou a okurky s citronem a mátou. Anebo doporučuji zkusit i jen květovou vodu, tedy jakékoliv jedlé květy, které krásně ozdobí a provoní vodu.
Vedle vodových nápojů v létě velmi doporučuji i osvěžující jogurtové nápoje, jako jsou lassi a ayran. Jde o kombinaci jogurtu s vodou (ta může být i perlivá), citronem a solí. Takto dodáváte nejen hydrataci, ale i elektrolyty, probiotika a bílkoviny.
Jaký máte názor na balenou vodu? Je podle vás vhodná?
Podle mě je většina těchto produktů zbytečná. Chápu, že někdy nemáme vodu po ruce a balený nápoj si koupíme, ale při promýšlení denních plánů a cest by většinou neměl být problém nápoje mít s sebou. Pro mě je samozřejmé, že si na cesty vždy něco beru – obvykle čaj z domu, kávu nebo v létě doma připravený ayran.
Z dětství si pamatuji, že mi rodiče často říkali, že při jídle je potřeba se také napít, aby lépe „slehlo“. Je to skutečně tak?
Pití při jídle nemusí být žádný problém, pokud se jedná o neslazené nápoje a pitím nenahrazujeme kousání.
V Česku máme obvykle slušnou kvalitu kohoutkové vody. Neustále se sleduje a výsledky rozborů můžeme vidět na webech vodáren. Mnohá balená voda je jen kohoutková voda v plastových lahvích.
Problém nastává, pokud jídlo spíše „hltáme“ pomocí nápoje. Žvýkání je velmi důležité a prospěšné – trénujeme jím žvýkací svaly, rozmělňujeme potravu a mísíme ji s trávicími enzymy v ústech.
Poradíte rodičům, jak na pitný režim u dětí (zejména těch menších)?
I u dětí bychom měli věřit v jejich schopnost vnímat své tělo, hlad a žízeň. Nestává se, že by děti trpěly zdravotními problémy kvůli nedostatku vody či jídla (s výjimkou specifických poruch, jako jsou poruchy příjmu potravy). Některé děti pijí častěji, zatímco pro jiné je někdy hra důležitější než pití, ale potřebné tekutiny nakonec tělu dodají.
Myslím si, že v rámci běžného života není třeba u dětí počítat a důsledně hlídat, co pijí. Je důležité si uvědomit, že tekutiny přijímáme i ve stravě a že je velký rozdíl, pokud jíme více ovoce, zeleniny a polévek, než když se živíme sušenkami.
Výjimkou jsou nemoci, kdy například při vysoké teplotě a střevních potížích u dětí může dojít k dehydrataci mnohem rychleji. I v takových případech je však důležité individuální řešení ve spolupráci s lékařem.
Jaká voda je podle vás nejlepší? Názory se mnohdy liší – někteří nedají dopustit na kohoutkovou vodu, jiní na balenou.
V Česku máme obvykle slušnou kvalitu kohoutkové vody. Neustále se sleduje a výsledky rozborů můžeme vidět na webech vodáren. Mnohá balená voda je jen kohoutková voda v plastových lahvích. Balené vody bych kupovala snad jen minerální, které mohou být spíše zpestřením k té obyčejné. A i ty bychom měli, pokud možno, brát přímo od pramene, tedy bez plastového balení.
Co říkáte na konzumaci kávy, na které je mnoho lidí doslova závislých? Může škodit i v malém množství, nebo je naopak prospěšná?
Podle nejnovějších rozsáhlých studií může káva většině z nás prospívat. To platí zejména při konzumaci jednoho až pěti šálků denně. Káva obsahuje kromě kofeinu také stovky dalších bioaktivních látek. Mnohé z nich se chovají jako antioxidanty a prospívají našemu tělu podobně jako antioxidanty z ovoce a zeleniny. A nejnověji víme, že káva, stejně jako ovoce a zelenina, obsahuje i vlákninu, a tak prospívá i našemu střevnímu mikrobiomu.
Přesto jsou i určité „zápory“ kávy, které bychom měli zmínit?
Rizikem kávy je, že kvůli obsahu kofeinu může narušovat spánek. Tato schopnost je však vysoce individuální a je dána geneticky nastavenou rychlostí odbourávání kofeinu. Pro mnohé platí, že po jedné hodině odpoledne bychom si kávu už dávat neměli. A pokud ano, tak raději bez kofeinu.
Není také dobré využívat kávu jako „doping“ namísto odpočinku a relaxace. Ale to už není chyba kávy, ale konzumenta.
Po staletí jsme jedli, když jsme měli hlad, a pili, když jsme měli žízeň. Měli bychom se k tomu vrátit.
Vše ostatní, co se někdy tvrdí – jako třeba teorie, že káva poškozuje žaludek, že káva s mlékem poškozuje páteř, že se nesmí pít po ránu, nebo že zvyšuje riziko nádorových onemocnění – jsou jen tvrzení bez jakéhokoliv solidního podložení v datech. To neznamená, že nemůžeme mít individuální problémy s kávou, ale tyto problémy nejsou jednoznačně prokázané a podle studií její prospěšnost převažuje.
Margit, když už jsme u toho kofeinu, pojďme zmínit ještě tolik oblíbený nápoj Coca-Colu. Tu milují zejména teenageři a rodiče se všemožně snaží jim to zakazovat. Má smysl se s tím snažit něco dělat, nebo to zkrátka nechat na nich?
Myslím, že mnoho dospívajících tento nápoj nepije. Znám poměrně hodně mladých lidí, kteří od malička doma pili vodu a neslazené čaje. V dospívání si občas dají domácí limonádu, ale zcela jistě nepotřebují colové nápoje ani nebojují se závislostí na nich. Vše je otázka zvyků a zlozvyků. Slazené nápoje jsou největší výživové zlo, protože nápoj nekoušeme, a tak cukr z nich rychle přestupuje do krve. Prudce se zvedá glykémie a s ní se uvolňuje velké množství inzulinu, což opakovaně hrozí vznikem inzulinové rezistence a nemocí z ní vycházejících.
A co slazené nápoje s umělými sladidly označované často jako ZERO?
Nápoje s umělými sladidly určitě nejsou řešením. Po desítkách let jejich používání nemáme solidní nezávislé studie, které by potvrzovaly jakoukoliv prospěšnost, a objevují se také výzkumy, které některé z nich spojují s poškozením mikrobiomu nebo vlivem na inzulin. I proto Světová zdravotnická organizace už více než před rokem vydala jednoznačné stanovisko, že není vhodné je doporučovat v rámci prevence a léčby obezity a cukrovky.
foto: se svolením Margit Slimákové, zdroj: Autorský článek