„Kvůli urputné a neustupující bolesti nejsme schopni normálně chodit a vytváříme si antalgickou, tedy úlevovou pozici. Odlehčujeme nohu a tím formujeme nesprávný stereotyp chůze, což negativně ovlivňuje i celkové držení těla,“ vysvětluje Petra Suchánková, vedoucí fyzioterapeutka Bulovka Fyzio Clinic. Dodává, že pacient se dostává do začarovaného kruhu a často řeší pouze symptom – bolest. Sáhne po analgetikách, zakoupí různé masti, gely a náplasti, což bohužel přináší jen přechodnou úlevu. Právě v této fázi je potřeba vyhledat odborníka, který zjistí skutečný původ potíží.
Paní Suchánková, můžete nám popsat, co je to patní ostruha a jak se projevuje?
Patní ostruha je kostěný výrůstek, který se nejčastěji nachází na zadní nebo spodní straně paty. Vzniká v důsledku zánětu nebo dlouhodobého vertikálního tlaku na plantární fascii. Plantární fascie (aponeuróza) je vazivový pruh, který se táhne podél středu chodidla a spojuje patní kost s přední částí nohy. Její hlavní funkcí je napínat podélnou klenbu nohy. Právě v místě úponu šlachy této fascie, nebo i před ním, se může vyvinout zánět. Jde o obranný mechanismus, při kterém šlacha zbytní, na patní kosti se vytvoří špičaté výrůstky a začne kalcifikace šlachy. Pokud není tento stav včas nebo správně léčen, může se vyvinout v plantární fasciitidu, což je zánět fascie. Právě s tímto problémem pak přicházejí bolesti, které přimějí pacienta vyhledat lékaře.
Jaké jsou konkrétní projevy patní ostruhy?
Na počátku jsou projevy mírné, například únava nohou po zátěži a bolest při zatlačení na plosku nohy. Postupem času se bolest zvyšuje, stává se bodavou a pálivou, obzvláště patrnou při chůzi.
Reklama
Zhoršení nastává zejména po dlouhodobém klidu, například ráno po probuzení, po dlouhém stání nebo delší chůzi. Často se objevuje také pocit tuhosti celé plosky nohy a omezený rozsah pohybu v určitých polohách.
Co způsobuje vznik patní ostruhy?
Vznik patní ostruhy je způsoben zánětem úponové šlachy v oblasti paty, kdy zbytnělá plantární fascie začne kalcifikovat. Další příčinou je dlouhodobý opakovaný vertikální tlak na patní kost, zejména ve stoji. Ve šlaše se pak objevují mikrotrhliny, které vedou k vytvoření výrůstků na kosti a ke kalcifikaci šlachy v místě úponu. Proto tímto typem patní ostruhy často trpí lidé s vyšší hmotností a ti, jejichž zaměstnání vyžaduje dlouhodobé stání.
Kdy bychom měli navštívit lékaře a ke komu se konkrétně objednat? Stačí obvodní lékař?
S návštěvou lékaře bychom neměli otálet, pokud začneme cítit bolest v oblasti paty, zejména ráno po probuzení, po delší túře nebo běhu. Tyto příznaky jsou jasným znamením, že je potřeba odborné vyšetření. Praktický lékař vás může poslat na rentgen (RTG) a v ideálním případě budete odesláni k ortopedovi, který může provést i ultrazvuk nebo magnetickou rezonanci (MR). Tato vyšetření pomohou zjistit, zda jsou přítomné mikrotrhliny v plantární fascii, nebo zda nejde o frakturu patní kosti. V praxi se často provádí pouze RTG vyšetření a při velkých bolestech mohou být podávány kortikoidní injekce.
Jaké jsou možnosti léčby? Z vlastní zkušenosti vím, že jich je několik. V čem se liší?
Ano, dnes máme k dispozici široké spektrum léčebných postupů, zejména v oblasti fyzioterapie. Výběr metody závisí na zkušenostech fyzioterapeuta a individuálním přístupu k pacientovi. Každý pacient je jedinečný a na každého může působit něco jiného.
Bolest, způsobená patní ostruhou, se může šířit přes tento svalový řetězec a ovlivnit i další svaly dolních končetin, pánve a celé páteře.
Principem léčby je odstranit příčinu bolesti, zaměřit se na zlepšení funkce nohou, posílení svalů chodidel a vybudování správného držení těla a chůze. Je důležité si uvědomit, že fyzioterapie nedokáže „rozpustit“ kostní výrůstky na patní kosti, ale může pomoci manuálním uvolňováním chodidla a lýtka a cvičením na zlepšení svalové rovnováhy.
Součástí léčby je také edukace pacienta, jak pracovat s nohou a jak ji posilovat během běžného dne. Fyzikální terapie pak řeší samotný zánět a bolest a zaměřuje se na uvolňování spoušťových bodů v oblasti chodidel a lýtek. Nejčastěji se používají laser, rázová vlna a ultrazvuk, které pomáhají s otokem, zlepšením mikrocirkulace, uvolňováním svalů a zlepšením metabolismu tkání.
Můžou lidé, kteří trpí bolestmi z patní ostruhy, používat analgetika ve formě tablet nebo mastí?
Léky proti zánětu, jako jsou ibuprofen nebo diklofenak, mohou být užitečné při zmírnění bolesti a zánětu. To je zvláště vhodné v rané fázi, kdy noha začíná bolet, ale patní ostruha ještě není plně vyvinutá. Je však důležité si uvědomit, že analgetika pouze potlačují bolest a neřeší příčinu problému.
Můžete objasnit, proč v případě patní ostruhy bolí také lýtko?
Z anatomického pohledu je patní kost (calcaneus) největší, nejdelší a nejsilnější kost v noze. Na její hrbol (tuber calcanei) se upíná Achillova šlacha, což je místo úponu trojhlavého svalu lýtka (m. triceps surae). To znamená, že bolest způsobená patní ostruhou se může šířit přes tento svalový řetězec a ovlivnit i další svaly dolních končetin, pánve a celé páteře.
Patní ostruha je často důsledkem několika chyb v životním stylu – obezity, nevhodné stravy, nesprávného pohybu, nedostatečného rozcvičení, nadměrného zatížení nohou, špatného sezení v práci a nadměrného stresu.
V těchto svalech se mohou vytvořit tzv. spoušťové body (triggerpointy), které jsou často spojeny s přidruženými symptomy. Patní ostruha může tedy mít vliv nejen na bolest kolen či kyčlí, ale dokonce i na bolesti hlavy.
Můžete popsat několik cviků, které pomohou uvolnit plosky nohou i lýtka?
Existuje mnoho cviků, které mohou pomoci, a je dobré preventivně se věnovat péči o nohy. Například lze použít masážní míček (ježka) a jemně si s ním masírovat plosky nohou.
- Cvik na aktivaci svalů klenby nohou: Položte chodidlo na podložku a snažte se rozložit váhu na tři opěrné body – palec, malík a patu. Napněte svaly nohou a chvíli tuto pozici držte. Poté uvolněte a cvik opakujte 3–5x několikrát denně.
- Cvik na zvedání prstů: Položte nohu na zem a střídavě zvedejte od podložky palce a poté zvedejte ostatní prsty. Zpočátku si můžete pomáhat rukou, abyste dosáhli správné izolace pohybu.
- Protažení plosky nohou: Prsty ruky propleťte mezi prsty nohy a jemně je protahujte, abyste uvolnili napětí v chodidle.
Proč stále více lidí trpí tímto onemocněním? Může to být způsobeno nezdravým životním stylem?
Za vznikem patní ostruhy stojí řada faktorů a ty mohou být vrozené i získané. Mezi vrozené rizikové faktory patří predispozice k bolestivým zánětlivým syndromům v oblasti nohy (entezopatie), věk a pohlaví, přičemž u žen je výskyt vyšší.
Do ambulance nejčastěji přicházejí ženy staršího věku, ale setkávám se také s muži a ženami kolem třiceti let.
Získané faktory, které lze ovlivnit, zahrnují nadváhu, nesprávné držení těla, nevhodnou obuv a nárazově intenzivní fyzickou aktivitu. Typickým příkladem je, když člověk se sedavým zaměstnáním najednou začne provozovat náročnou fyzickou aktivitu, jako je dlouhá túra nebo maraton, aniž by měl vhodnou obuv nebo prováděl správné protažení nohou. Tím přetíží nohu a ignoruje první bolestivé signály. Opakované záněty šlach nebo svalových úponů mohou být také příznakem celotělových (systémových) onemocnění.
Existuje účinná prevence proti vzniku patní ostruhy?
Vzniku patní ostruhy lze předcházet eliminací špatných návyků, které souvisí s přetěžováním a nedostatečným uvolňováním chodidel a dolních končetin. V práci je důležité zaměřit se na správné držení těla, které úzce souvisí s postavením pánve, kyčlí, kolen a chodidel. Rovněž je důležitá správná volba obuvi, kterou nosíme po celý den. Během dne bychom měli procvičovat chodidla a protahovat svaly lýtek a stehen. Stačí tomu věnovat několik minut několikrát denně. Pokud se problémy zhoršují, je nezbytné vyhledat odborníka, který provede vyšetření a nastaví individuální terapii.
Trápí toto onemocnění i mladé lidi, nebo spíše starší?
Je důležité si uvědomit, že patní ostruha je často důsledkem několika chyb v životním stylu – obezity, nevhodné stravy, nesprávného pohybu, nedostatečného rozcvičení, nadměrného zatížení nohou, špatného sezení v práci a nadměrného stresu.
Bc. Petra Suchánková, Dis.
Jako fyzioterapeutka se specializuji na pohybový aparát, učím správnému nastavení těla, jeho stabilizaci a budování silného středu těla. Při diagnostice využívám také vyšetření plosek nohou na podoskopu a hledám nejvhodnější způsoby, jak efektivně posílit a zlepšit funkčnost těla. Věnuji se dětem od 7 let, zaměřuji se na problémy, jako jsou skolióza, chabé držení těla a ploché nohy. Zajímají mě také neurologičtí pacienti s potížemi s krční páteří, migrénami či bolestmi v oblasti páteře, ramen, kyčlí nebo kolen. Jako ergoterapeutka podporuji pacienty v jejich soběstačnosti a pomáhám jim obnovit kognitivní funkce, jako je paměť a pozornost.
To vše jsou důvody, proč se tento problém začíná objevovat i u mladých lidí. Do ambulance sice nejčastěji přicházejí ženy staršího věku, ale setkávám se také s muži a ženami kolem třiceti let.
Může pravidelné cvičení zcela ulevit od bolesti?
Pokud se budeme pravidelně věnovat cvičení, sledovat své držení těla a protahovat zkrácené svaly, můžeme se této komplikaci úplně vyhnout. Klíčové je vyhýbat se extrémnímu přetížení nohou během sportu, nebo naopak dlouhodobé nečinnosti. Je potřeba odstranit špatné pohybové stereotypy, vybudovat zdravé a silné chodidlo, které je základem našeho těla. Platí, že i člověk s nadváhou, pokud má silný střed těla a vyváženou svalovou rovnováhu, může mít zdravě fungující chodidlo a vyhne se patní ostruze.
Je nutné cvičit i poté, co bolest nohy přestane?
Rozhodně bychom měli cvičit celý život, ale nemělo by to být jen o sportování. Pro nás je důležitý přirozený pohyb, který máme rádi. Někdo preferuje turistiku, jiný plavání, Pilates nebo jógu. Nejdůležitější je při jakékoli aktivitě sledovat správnou techniku, věnovat pozornost chodidlům, pravidelně je masírovat a nosit pohodlnou obuv.
foto: se svolením Petry Suchánkové, zdroj: Autorský článek
