Těhotenství je obdobím hlubokých hormonálních a fyziologických změn, které ročně zažívají miliony žen po celém světě. Významné změny se týkají i mozku nastávajících maminek a přesto, že se jedná o velmi zajímavé a důležité téma, nebylo dosud hlouběji prozkoumáno. Kalifornští vědci se to rozhodli změnit a v rámci studie, kterou publikovali v polovině září 2024 v prestižním vědeckém žurnálu Nature Neuroscience, zveřejnili výsledky pozorování mozku ženy a neuroanatomických změn, které se děly během těhotenství a až do dvou let od porodu.
„Skutečnost, že hormony mění mozek ženy a jeho reakce, je známá již dlouho. Asi nejpatrnější to je například v poporodním období, kdy muž dokáže naprosto v klidu spát, zatímco mozek ženy se stává pod vlivem hormonů mnohem citlivější, a i na nepatrné zakňourání se žena často probudí. Díky hormonálním změnám se žena stává i ve spánku vnímavější,“ komentuje MUDr. Pavel Turčan, gynekolog, sexuolog a porodník z Centra Mediol v Olomouci.
Jako model posloužila kolegyně
Sada dat, které vědci shromáždili, slouží jako komplexní mapa lidského mozku v období okolo těhotenství a otevírá přístup k dalšímu zkoumání a porozumění tomu, jak mateřský mozek funguje. Subjektem výzkumu se stala zdravá 38letá žena, mimochodem lékařka a kolegyně autorů studie.
Reklama
Ta otěhotněla pomocí IVF a vědci u ní provedli celkem 26 snímků (skenů) mozku pomocí magnetické rezonance (MRI). Pozorování začalo před početím a pokračovalo dva roky po porodu. Vedle MRI výzkumníci ženě odebírali vzorky krve, aby mohli sledovat dramatický nárůst hormonů během těhotenství.
Nejvýznamnějším hybatelem proměn jsou hormony
Snímání s pomocí MRI za současného pozorování hry hormonů, patrné z odebraných vzorků krve, vědcům umožnilo pozorovat proces přestavby mozku matky v reálném čase. Data odhalila, jak se mozek nastávající maminky měnil týden po týdnu. Nejviditelnější byl trvalý pokles šedé hmoty (tedy rozsáhlé snížení objemu a tloušťky), vrásčitého vnějšího povrchu mozku, k němuž docházelo postupně v průběhu celého těhotenství. Mikrostruktura bílé hmoty, tedy měřítko neurální konektivity neboli propojení mozku, dosáhla vrcholu na konci druhého trimestru. Cerebrospinální mok a mozkové dutiny, známé jako komory, se rozšířily. Výsledky zkoumání nevysvětlují chování nebo emoce, které se objevují v těhotenství, u nichž jsou kromě hormonů jako viníci ve hře i další faktory, zejména stres a ztráta pravidelného spánku.
Sledování změn poprvé v reálném čase
Nejedná se o zcela ojedinělý projekt, skeny mozků žen v různých fázích těhotenství pořídili vědci již dříve. Nejnovější poznatky ale odhalují, jaké změny se dějí den po dni, týden po týdnu, a které z nich přetrvávají, a které se naopak vracejí k normálu, tedy do stavu před početím.
Nejviditelnější byl trvalý pokles šedé hmoty, k němuž docházelo postupně v průběhu celého těhotenství.
Jako asi nejvýznamnější hybatel změn fungují hormony s prudce stoupající hladinou, tedy estrogen a progesteron. Ty řídí významné fyziologické změny, k nimž v těle ženy během těhotenství dochází, ovlivňují krevní plazmu, metabolismus, spotřebu kyslíku, imunitu i kondici mozku.
Pomoc s vážnými poporodními stavy
Práce kalifornských vědců v podstatě otevírá zahájení unikátního mezinárodního počinu Maternal Brain Projekt, jehož cílem je shromáždit podobná data od vyššího množství těhotných žen. To by mělo vést k vyššímu porozumění procesům, které v mozku ženy probíhají před otěhotněním, během něj a po něm. Výsledkem by mělo být nejen zmapování změn, jimiž mozek ženy v těchto obdobích prochází, ale také identifikace markerů naznačujících riziko vzniku vážných onemocnění, jako jsou poporodní deprese a laktační psychóza, nebo spojitost mezi preeklampsií a demencí. Vedle toho všeho se také ukazuje, že těhotenské změny ve struktuře a organizaci mozku se mohou pozitivně podepsat na snižování příznaků migrény nebo roztroušené sklerózy.
foto: Shutterstock , zdroj: Autorský článek