Počítání oveček a probdělé noci jsou k vzteku, ale představte si, že trpíte opačným problémem. Že nechcete spát, ale spíte. Hypersomnie je takový syndrom Šípkové Růženky, tedy nadměrná spavost. Nejčastěji jde o náhlé a hlavně nekontrolovatelné záchvaty spánku. Každý z nás si asi dokáže domyslet, jak může dopadnout usnutí za volantem. Bezpečné ale není usnout ani kdesi na autobusové zastávce mezi Horní a Dolní Lhotou.
Hypersomnie se vyznačuje tím, že i když máte naspáno, jste unavení a vyčerpaní. K tomu se přidává úzkost, úbytek energie, neschopnost se soustředit a další příznaky, které vedou ke snížené kvalitě života. „Hypersomnie postihuje asi 5 procent populace. Obvykle je diagnostikována v dospívání nebo mladé dospělosti (průměrný věk je 17 až 24 let),“ varují na webu clevelandclinic.org. V nějaké lehčí formě hypersomnií trpí až 15 procent obyvatel.
Pozor na léky
Nadměrná ospalost se diagnostikuje až tehdy, pokud spíme déle než deset hodin, a to po několik týdnů či měsíců. K určení této poruchy se využívá Epworthská škála ospalosti. Pacient na stupnici od 0 až 3 hodnotí běžné situace, jako je čtení knihy či posezení v kavárně, a určuje pravděpodobnost, že během nich usne.
Pokud pravidelně usínáte ve školní lavici, lidé si o vás myslí, že jste lempl, a ne že máte nějakou vzácnou chorobu.
Hypersomnie se dělí na primární a sekundární. Ta první nemá příčinu. „Pokud pacienta trápí nadměrná denní spavost bez dalších onemocnění, hovoříme o primární hypersomnii,“ dozvíme se na vyspise.cz. Sekundární může vzniknout například jako důsledek poranění hlavy, epilepsie, Parkinsonovy choroby či nádoru.
Hypersomnii si ale můžeme přivodit i některými léky a nemusí to být nutně tablety na usnutí. Pocit nevyspání a potřebu spát a spát nám mohou způsobit i uklidňující léky typu benzodiazepinů. Jestli jste si někdy lupli lexaurin či xanax, sami asi víte, jak je po něm člověk celý den omámený. Není divu, že ten, kdo se těmito prášky láduje denně, riskuje hypersomnii. Pokud milujete opiáty či alkohol, může vás také brzy nadměrná spavost začít trápit.
Málo volného času
Hypersomnie může mít kromě již uvedených celou řadu dalších příčin. Mladá brunetka Nela bojovala s depresemi a problémy se štítnou žlázou. O dva roky později se objevila právě hypersomnie. Spí klidně 12 hodin denně, a stejně se necítí odpočatá. „Někdy jsem tak unavená, že si musím zdřímnout i během dne. Nechápu lidi, kteří si stěžují na nespavost. Závidím každému, kdo má čas pro sebe a nemusí většinu dne prospat,“ vysvětluje a dodává, že občas se objeví i spánková paralýza, tedy stav, kdy je napůl vzhůru, ale stejně se nemůže pohnout.
Jsou i další typy hypersomnie, například posttraumatická či recidivující. Ovšem nejvíce výživná je narkolepsie. Tady už přestává veškerá sranda. Je to vzácné onemocnění, které má čtyři symptomy. První je náhlé usnutí. Další z příznaků je náhlé ochabnutí svalů, spánková paralýza a halucinace. „Spánkové halucinace jsou lékařsky označovány jako hypnagogický jev, který se zpravidla dostavuje těšně před usnutím nebo po procitnutí. Postižená osoba může zaslechnout zvuky, které neexistují, nebo může mít halucinace zrakové. Tyto vjemy jsou velmi živé. Tento jev se může vyskytnout i u jedinců, kteří narkolepsií netrpí, zvláště u dětí,“ popisuje Česká průmyslová zdravotní pojišťovna.
Lenost? Kdepak
Narkolepsií trpí Annabelle Huttová z Buckinghamu. Usíná během dne několikrát, a to nejen v posteli, ale je schopna usnout třeba i v restauraci. Jeden čas na tom byla opravdu špatně psychicky, a to hlavně proto, že se s ní kvůli její poruše rozešel přítel. Nedokázal snést pomyšlení, že jeho láska může usnout kdekoli a kdykoli. Stává se tak hlavně, když je Annabelle rozrušená. Nemoc jí poprvé diagnostikovali ve třinácti letech a do té doby si musela protrpět své. Pokud totiž pravidelně usínáte ve školní lavici, lidé si o vás myslí, že jste lempl, a ne že máte nějakou vzácnou chorobu.
Nechápu lidi, kteří si stěžují na nespavost. Závidím každému, kdo má čas pro sebe a nemusí většinu dne prospat.
„Narkolepsie a kataplexie mě ovlivňují každý den, protože dokáži upadnout do hlubokého spánku během chvilky, jen co si sednu,“ řekla před několika lety pro dailymail.com. Nyní je už vdaná a má dítě a o své nemoci se nebojí mluvit na svém profilu na Instagramu, kde dodává odvahu dalším, kteří s touto chorobou zápasí. Velkou pomocí je pro ni pohyb, a tak pravidelně zveřejňuje tipy na mini tréninky.
Co pomáhá?
Právě pravidelný pohyb se na hypersomnii doporučuje. „Terapie nadměrné spavosti je v současné době založena především na prodloužení doby spánku. V případě, že příčinou je spánkový deficit,“ píše se ve své zprávě lékař Roman Adamczyk a dále zmiňuje farmakologickou léčbu. Záleží na prvotním onemocnění, které spavost způsobuje. Indikují se také stimulační látky typu methylfenidát, sodiumoxybát nebo modafinyl. Někdy se předepisují i antidepresiva.
Kromě léků si můžeme pomoci změnou životního stylu. V podstatně jde o stejné spánkové návyky jako u dalších poruch spánku. Pravidelný odpočinek, prostředí vhodné ke spánku, tedy tmavá a chladná místnost, pohyb a omezení kofeinu. Někdy je opravdu důležité překopat svůj životní styl a zjistit, co vám dělá dobře.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: Autorský článek