Ačkoliv se mimo Prahu či případně Brno většinou zdá, že v českých restauracích bohužel o rostlinných alternativách stravování nevědí buď vůbec, nebo v dobré víře jako rostlinnou alternativu nabídnou smažený sýr či zeleninový salát s majonézovou zálivkou, faktem je, že byznys s rostlinnými pochutinami se rozjíždí nejen ve světě, ale i u nás. Martin Ranninger, který se vyzná jak v něm, tak v alternativních proteinech obecně, se s námi podělil o spotřebitelská data, pořízená nejen v zahraničí, ale i v Česku, a rozpovídal se o propojení potravinářského průmyslu se životním prostředím.
Co se děje ve světě
Mezinárodní maloobchodní řetězce, jako jsou Lidl, Billa, Kaufland a další, v posledních 12 měsících představily v různých evropských státech kroky, jejichž záměrem je zpřístupnit více rostlinných produktů větší skupině lidí. Činí tak především kvůli svým klimatickým cílům, kromě toho chtějí nabídnout zdravější, cenově dostupnější a udržitelnější potraviny.
- Největší britská letištní skupina MAG oznámila dramatický nárůst prodeje rostlinných potravin a nápojů. Prodej veganských snídaní a brunchů vzrostl oproti loňskému roku o 20 %. Prodeje alternativ rostlinného mléka se zvýšily o 10 %. Nejoblíbenější alternativou mléka je ovesné, následuje sójové a kokosové.
- Švédská společnost, známá výrobou rostlinných alternativ mlék, učinila průlomový krok ve využití vedlejších produktů z výroby ovesného mléka. Investovala do vývoje údajně prvního pilotního zařízení na světě, které umožňuje sušit zbytkovou hmotu a vyrábět z ní produkty, jako jsou například veggie burgery.
České rostlinné potravinářství potřebuje podporu od státu
Trend rostlinného stravování stoupá I v Česku. Dle průzkumu společnosti You Gov pro Good Food Institute (GFI) je 59 % českého obyvatelstva otevřeno konzumaci i výrobě kultivovaného masa v Česku pro podporu české ekonomiky. „Byznys s rostlinnými alternativami se u nás posouvá dopředu i díky startupům. Pro další rozvoj a inovace v českém potravinářském sektoru je ale klíčová podpora státu,“ říká Martin Ranninger.
Dle průzkumu FMCG Gurus z roku 2022 počet spotřebitelů a spotřebitelek, kteří nějakým způsobem omezují konzumaci živočišných produktů, od konce roku 2020 vzrostl o 10 %, přičemž 3 % z nich se stravují vegansky, 7 % vegetariánsky, 25 % flexitariánsky a 4 % jedí z masa pouze ryby. Občasných konzumentů a konzumentek masa je aktuálně v Česku 25 %.
Dle novějších dat Spotřebitelského panelu společnosti Gfk z ledna 2024 omezuje více než třetina obyvatel České republiky spotřebu masa, konkrétně veganskou stravu deklarovaly 3 % domácností, vegetariánskou 7 % a snižování spotřeby masa referovalo 26 % českých domácností. Rostou i výdaje na nákup rostlinných alternativ, a to meziročně o 13,3 %.
Češi si uvědomují, že spotřeba masa je u nás příliš vysoká
Více než polovina respondentstva (54 %) průzkumu od GFI se domnívá, že spotřeba masa v Česku je příliš vysoká. Podle Českého statistického úřadu činila v roce 2022 roční spotřeba masa v průměru téměř 83 kilogramů na obyvatele. Podle studie k tzv. planetární stravě EAT Lancet by však měl příjem masa a masných produktů odpovídat přibližně 60 g denně. To je výrazně menší množství než 150 g porce, která je běžně podávaná v rámci jediného jídla.
Reklama
„Spotřeba masa v České republice je ve skutečnosti násobně vyšší, než kolik udávají tato doporučení – 220 g masa v hodnotě na kosti/osobu/den. Jednoduchou záměnou masa za rostlinné zdroje bílkovin můžete pomoci nejen svému zdraví, ale také své peněžence. V době, kdy lidé hledají způsoby, jak snížit výdaje, jsou cenově výhodnější například fazole nebo cizrna,“ uvádí Martin Ranninger.
Maso z laboratoře jako budoucnost stravování?
Novější výzkumy se zaměřují také na postoje vůči dalšímu zdroji alternativních bílkovin – kultivovanému masu. To představuje nový způsob produkce masa, a to prostřednictvím kultivace živočišných buněk, bez nutnosti chovu hospodářských zvířat. Přestože v EU zatím není pro konzumaci dostupné, může pomoci uspokojit rostoucí poptávku po bílkovinách a zároveň ve srovnání s průmyslovou produkcí masa spotřebovat méně zdrojů a snížit emise skleníkových plynů a používání antibiotik.
Více než 61 % dotázaných souhlasí s tím, aby po regulačním schválení bylo kultivované maso volně prodejné. „Data z průzkumu GFI Europe jasně ukazují pozitivní postoje spotřebitelstva vůči kultivovanému masu. Jako stát můžeme být hrdí na české startupy v oblasti kultivovaného masa, Mewery a Bene Meat Technologies, které jsou úspěšné na celosvětové úrovni,“ informuje Martin Ranninger.
Dle reportu GFI má navíc kultivované maso potenciál přispět do rozpočtu EU částkou až 85 miliard euro a vytvořit až 90 tisíc nových pracovních pozic napříč celou Evropskou unií, a to do roku 2050. „Samozřejmě předpokladem pro dosažení tohoto potenciálu je legislativní podpora, včetně vytvoření rámce pro rychlé schvalování produktů, a dle reportu také roční investice od EU v přibližné hodnotě pět miliard euro,“ dodává Martin Raninger. Podpora státu je podle něj klíčová i pro rozvoj odvětví v České republice. Pokud k ní nedojde, můžeme očekávat, že na trhu budou k dostání pouze výrobky ze zahraničí, a české firmy nebudou moci dostatečně reagovat na měnící se trh.
„Ačkoliv odvětví živočišné výroby často nahlíží na rostlinné a kultivované alternativy jako na protivníka, je třeba si uvědomit, že transformace potravinového systému nepůjde bez spolupráce. Kultivované a precizně fermentované alternativy mohou zajistit mléčnému průmyslu udržitelnější budoucnost a pomoci mu překonat výzvy, jako je klimatická krize,“ rozvádí dále Martin Ranninger.
Dle reportu THE FUTURE OF DAIRY: Shaping innovation together může totiž mléčný průmysl vyrůst v následující dekádě až o jednu miliardu USD za předpokladu, že se přizpůsobí novým technologiím, jako je právě buněčné zemědělství a precizní fermentace.
foto: se svolením Martina Ranningera, zdroj: Autorský článek