Neplodnost je stigmatizovaný a často přehlížený problém, který postihuje v ČR každý pátý pár. Tlak na ženy je enormní, společnost jim místo podpory často nabízí nevyžádané rady a média je nutí mít děti nejlépe do třiceti let. Pokud žena po svatbě hned neotěhotní, musí čelit neustálým dotazům, proč ještě není těhotná. A do toho začnou „těhotnět“ všichni kolem, alespoň očima ženy, která po dítěti touží, ale ono nepřichází.
V průběhu půl roku vysílání získal podcast Plodné hovory ocenění v TOP 10 v kategorii Životní styl a zdraví (Podcast roku 2024). Dominika tak otevřela téma, které se dotýká mnoha lidí.
„Moje cesta k mateřství byla plná výzev, nejistoty a dlouhého čekání. Během této doby jsem cítila obrovskou potřebu získávat informace. Když jsem pak seděla v čekárně kliniky reprodukční medicíny, slíbila jsem si, že jestli se nám narodí zdravé miminko, budu to chtít světu nějakým způsobem vrátit,“ popisuje své myšlenky Dominika. A protože se miminka nakonec dočkala, dva roky po porodu vznikl její podcast Plodné hovory.
„Je to prostor, kde můžeme sdílet příběhy a nabídnout ženám i mužům podporu a informace, které jim mohou dodat tolik potřebnou naději. Chtěla jsem pomoci alespoň jedné ženě,“ zmiňuje v úvodu.
Podcast se věnuje velmi intimním a osobním tématům, která často zůstávají ve společnosti tabu. Co vás vedlo k tomu, abyste se rozhodla otevřít tak citlivá témata a vytvořit prostor pro ženy, které procházejí podobnými problémy?
Vím, jak osaměle se člověk může cítit, když čelí problémům s plodností. Chtěla jsem vytvořit bezpečný prostor, kde si ženy mohou uvědomit, že nejsou samy, že je nás mnoho. Sdílení příběhů, informací a zkušeností je podle mě klíčové a také léčivé.
Mnoho posluchaček vám posílá své příběhy. Jaká jsou nejčastější témata nebo problémy, které ženy v souvislosti s plodností sdílejí? A co vás osobně nejvíc zasáhlo?
Okolo podcastu se na Instagramu vytvořila podporující komunita. A neustále se objevují nová témata. Ženy se cítí vyčerpané, zoufalé a společnost jim místo podpory nabízí nevyžádané rady, které jen přidávají na bolesti. „Nemysli na to a pak to půjde, uvidíš.“ „A spíte spolu?“ „Musíte někam odjet a pak to půjde, vím to.“ Další velké téma je věk.
Související…
Reklama
Lékaři se shodují, že pro ženu je nejlepší mít děti do 30 let, což nikdo nerozporuje. Už se nikde ale nemluví o tom, že žena třeba nemá partnera, finanční zázemí či řeší zdravotní komplikace. Spousta lidí si neuvědomuje, že ženy, které se snaží o miminko po třicítce, nejsou jen kariéristky, které chtějí procestovat svět, a taky si spousta lidí neuvědomuje, že neplodnost se týká i mladých žen.
Další velké téma je komplexnost. Vytvořila jsem si tým zahrnující lékaře zabývající se psychosomatikou, gynekologickou fyzioterapeutku, odborníka na funkční výživu, psychologickou podporu, IVF kliniku a další. V souvislosti s neplodností se často mluví o zdravém životním stylu. Krevní testy a výživové doplňky jsou často podceňované. A co mě nejvíce zasáhlo? Asi to, že obyčejný podcast může pomáhat. V tuto chvíli vím asi o 30 ženách, které mi napsaly, že poprvé v životě viděly dvě čárky na těhotenském testu. A už jsou na světě i miminka. Přiznám se, že to vždy obrečím.
Jaké největší překážky jste sama zažila během vaší cesty k miminku a jak se vám je podařilo překonat? Jaké rady byste dala ostatním, kteří procházejí podobným obdobím?
Zažila jsem fyzické i psychické vyčerpání, nejistotu a mnoho neúspěchů, než se nám podařilo mít syna. Klíčové pro mě bylo najít podpůrnou komunitu a odborníky. A věnovat se svému zdraví. Přehodit si to v hlavě, že se tzv. neženu za miminkem, ale snažím se hlavně uzdravit. A co mě náš příběh naučil? Být trpělivá, nevzdat se, vydržet. Ale je to hodně těžké.
Podcast Plodné hovory oslovuje nejen ženy, ale i odborníky, kteří pomáhají otevírat těžká témata. Jaké téma jste v podcastu otevřela a které vám přišlo jako nejdůležitější pro ženy, které čekají na miminko?
Nedávno jsem točila s panem docentem Michalem Kouckým na téma „Jak se vyrovnat s opakovanými potraty“ a to bylo hodně silný. Tenhle díl bude venku někdy v únoru a zazní v něm hodně důležitá informace ohledně studie, kterou pan docent vede. Já právě nemohu říct jedno téma, které mi přišlo nejdůležitější. Všechny ty díly do sebe zapadají jako puzzle. Ale asi největším aha momentem pro mě byl díl s Nikolou Najmanovou o krevních testech a deficitech a také s Lukášem Bulínem, terapeutem funkční medicíny. Ukazuje se, kolik žen má nízké hladiny vitamínu D, železa, B12, zinku.
Ve studiu podcastu.
Já jsem taky měla velké deficity. Chtěla jsem po svém těle, aby vytvořilo nový život, ale ono chudák nemělo energii. Jsem moc ráda, že se mi podařilo společně se společností Synlab vytvořit balíček krevních testů s názvem Příprava na těhotenství, je v něm vše, co jsem si tenkrát nechala kontrolovat já, z toho mám opravdu velkou radost. Každá žena dnes může využít tenhle balíček tzv. jako samoplátce. Ale je potřeba výsledky konzultovat s lékařem, funkčním terapeutem nebo naturopatem (alternativní přístup ke zdraví, zaměřený na přírodní metody léčby a podporu samoléčebných schopností těla, pozn. red.).
V jakých oblastech cítíte, že by se ve společnosti mělo víc diskutovat o tématech spojených s plodností, ztrátou dítěte a neplodností? A jaký je podle vás význam otevřené diskuse pro ty, kteří procházejí těmito těžkými obdobími?
Potřebujeme určitě více osvěty o důležitosti prevence plodnosti, přestat strašit mladé lidi těhotenstvím, ale spíše jim říkat, že to je jeden velký zázrak a že je potřeba o svoji plodnost pečovat. Zjistila jsem, že muži v této oblasti nemají vůbec žádný preventivní program. Varlata muže viděl naposledy pediatr v patnácti letech, pak už nikdo. To mi přijde v 21. století zvláštní.
My ženy máme alespoň pravidelné gynekologické prohlídky. Přitom problémy bývají ve 40 % případů způsobeny na straně ženy, ve 40 % na straně muže a ve 20 % je problém u obou partnerů současně. Otevřená diskuse pomáhá zbořit tabu, nabízí útěchu těm, kteří trpí, a zvyšuje povědomí o možnostech, jak situaci řešit. Moc bych si přála toto: dostat výuku o plodnosti do škol, zajistit prevenci mužské neplodnosti, spravedlivější financování IVF – muži versus ženy. A hlavně šířit naději a podporu, že každá cesta za miminkem má smysl.
Jaký by měl být podle vás přístup k těmto tématům ve školách a u odborníků? Měly by být mladší generace více informovány o plodnosti, neplodnosti a možnostech, které dnes máme?
Určitě ano. Často mi ženy píší a začíná to větou, proč jsem se tohle nedozvěděla dřív? Proč nás to nikdo neučil na školách? Ženy by se měly dozvědět o svém cyklu určitě dříve než jako já ve 35 letech. Měly by vědět, co s jejich tělem dělá antikoncepce a jak vlastně funguje. Muži by určitě měli vědět, že existuje obor andrologie, který jim může pomoci.
Dominika Trčková
Pracovala jako novinářka na volné noze, věnovala se public relations a podílela se na produkci velké gastronomické akce Prague Food Festival. Napsala knihu Laskavci o lidech, kteří nezištně mění svět a byla koordinátorkou projektu #laskavec. Nyní se věnuje svému projektu – podcastu Plodné hovory.
Těch věcí je mnoho. Neumím si představit, jaká témata jsou důležitější než ta, která se týkají našeho zdraví – fyzického i psychického. Klíčová je také podpora od gynekologů. Neměli by pacientky posílat hned na kliniky asistované reprodukce. Pokud je to vhodné, tak by jim měli nejprve doporučit krevní testy, gynekologickou fyzioterapii, psychoterapii, zkrátka odkazovat na další odborníky. Mladí lidé mají být informováni o tom, jaký vliv má životní styl, věk a zdraví na plodnost. Věřím, že základem je prevence.
Jaké jsou vaše plány do budoucna ohledně podcastu Plodné hovory? Chystáte nějaká nová témata, která chcete otevřít, nebo nové formáty pro vaše posluchačky?
Momentálně jsem v jednání s jedním časopisem o vytvoření speciální série Plodných hovorů pro jejich čtenářky. Plánuju s jedním pražským divadlem besedu na září příštího roku, mým snem je potkat tam ženy, se kterými si už přes rok píšu na Instagramu, poznat je osobně. Plánuji další ženské kruhy, víkendový pobyt, ale už dlouho myslím na knihu Plodných hovorů. Chci dál podporovat ženy na jejich cestě k miminku. Ukázat jim, že na to nejsou samy, Jsem jedna z nich a vždycky budu.
Nevyžádané rady a poznámky z okolí
- „Když vám to teď nejde, tak nám budete moct vozit aspoň kočárek.“
- „A spíte spolu?“
- „Jestli chcete, my vám ukážeme, jak na to.“
- „Nemysli na to a pak to půjde, uvidíš.“
- „Musíte někam odjet a pak to půjde, vím to.“
Tyto komentáře, i když jsou často míněny dobře, mohou být hluboce zraňující a přispívají k pocitu izolace a frustrace.
foto: se svolením Dominiky Trčkové, zdroj: Autorský článek
