Lékaři tak často chronické onemocnění ledvin (CKD) diagnostikují až v pokročilém stádiu. V těchto případech bývá dialýza nevyhnutelná, ačkoli lepší možností je transplantace ledviny. Nejčastější příčinou poškození ledvin je cukrovka 2. typu, ale riziko představuje i vysoký krevní tlak nebo ateroskleróza, tedy kornatění tepen. Pacienti s poškozenými ledvinami mohou užívat léky, které zpomalují progresi nemoci a tím oddalují nutnost dialýzy o několik let.
Mezi hlavní příčiny chronického onemocnění ledvin (CKD) patří vysoký krevní tlak, diabetes 1. i 2. typu. Dále sem spadají vrozená onemocnění ledvin, ať už jde o vývojové vady, nebo geneticky podmíněná onemocnění,“ vysvětluje Prof. MUDr. Romana Ryšavá, CSc., členka výboru České nefrologické společnosti. Dodává, že chronické onemocnění ledvin je také častější u pacientů s kardiovaskulárními onemocněními, protože ledviny a srdce jsou velmi úzce propojeny, a když selhává jeden orgán, může to negativně ovlivnit i ten druhý. Roste také počet pacientů po nefrektomii (odstranění ledviny), ať už z důvodu nádoru ledviny, nebo opakovaných infekcí. Jak tito pacienti stárnou, postupně se u nich rozvíjí chronické onemocnění ledvin.
Paní doktorko, jaké jsou hlavní příčiny chronického onemocnění ledvin a nejčastější rizikové faktory?
Mezi hlavní příčiny chronického onemocnění ledvin (CKD) patří vysoký krevní tlak a diabetes 1. i 2. typu. Dalšími faktory jsou vrozená onemocnění ledvin, a to jak vývojové vady, tak geneticky podmíněná onemocnění. Chronické onemocnění ledvin je také častější u pacientů s kardiovaskulárními onemocněními, protože ledviny a srdce jsou úzce propojené – selhání jednoho orgánu může negativně ovlivnit i ten druhý. V poslední době také výrazně přibývá pacientů po nefrektomii (odstranění ledviny), ať už z důvodu nádoru, nebo opakovaných infekcí. Jak tito pacienti stárnou, vyvinou se u nich chronická onemocnění ledvin.
Jaké jsou první příznaky chronického onemocnění ledvin, které by lidé neměli ignorovat?
K nejčastějším prvním příznakům patří rozvoj arteriální hypertenze (vysoký krevní tlak). Ledviny totiž hrají velmi důležitou roli v regulaci krevního tlaku, takže pokud začnou selhávat, může se rozvinout arteriální hypertenze.
Související…
Reklama
Všichni pacienti s nově vzniklou hypertenzí by měli být vyšetřeni na renální funkci (renální funkce označuje schopnost ledvin filtrovat odpadní látky a přebytečnou vodu z krve, regulovat hladinu elektrolytů a tekutin v těle, udržovat krevní tlak a pH krve, a produkovat hormony, které ovlivňují tvorbu červených krvinek a další procesy v těle, pozn. red.), zejména mladší osoby, aby se zjistilo, zda nemají nějaké závažné poškození ledvin. Dalším varovným signálem mohou být otoky dolních končetin, které bývají většinou symetrické a vznikají náhle. Tito pacienti často přibývají na váze. V pokročilejších stádiích CKD se objevuje zvýšená únava nebo námahová dušnost, která může být spojena s anémií (chudokrevností). Diagnostika závisí na tom, zda pacient vykazuje klinické příznaky. Obecně však lze říci, že diagnostika stále pokulhává a pacienti často přicházejí pozdě, až když dojde k selhání ledvin, což je problém. Cílem je posunout diagnostiku tak, aby nemoc byla odhalena v časnějších stádiích.
Jak probíhá stanovení diagnózy chronického onemocnění ledvin a jaké testy jsou obvykle prováděny?
Pacienti obvykle podstupují dva laboratorní testy. Prvním je test glomerulární filtrace ledvin, který se stanoví na základě vyšetření hodnoty sérového kreatininu. Z této hodnoty se následně vypočítá glomerulární filtrace. Jde o základní test, který se provádí z krve. Druhým laboratorním testem je vyšetření moči, při kterém se zaměřujeme na množství bílkoviny a také na močový sediment. Kromě toho pacienti absolvují také ultrazvukové vyšetření břicha se zaměřením na ledviny a močové testy.
Jakým způsobem mohou pacienti zpomalit progresi chronického onemocnění ledvin?
Pacienti mohou přispět k léčbě tím, že přestanou kouřit a budou se dostatečně hýbat. Doporučuje se 150 minut pohybu týdně, což znamená ideálně 5x týdně alespoň 30 minut rychlé chůze, jízdy na kole nebo jiné aktivity. Ukazuje se, že k progresi onemocnění výrazně přispívá také obezita, které by se měli pacienti vyhýbat. Dále doporučujeme omezit solení. Pacientům také radíme důsledně sledovat hodnoty krevního tlaku a v případě potřeby je korigovat ve spolupráci s praktickým lékařem.
Jaký vliv má výživa a dieta na zdraví ledvin a jaké stravovací návyky doporučujete pacientům?
Úprava jídelníčku může také přispět ke zpomalení progrese onemocnění. Pro pacienty je ideální dieta s omezením množství živočišných bílkovin. Doporučuje se snížit příjem těchto bílkovin o 20–30 % oproti běžné stravě.
Chronické onemocnění ledvin, které ještě nevyžaduje dialýzu, pacienta zpravidla neomezuje. Pacient dochází na pravidelné kontroly.
Místo nich mohou pacienti zařadit rostlinné bílkoviny, jako jsou luštěniny nebo sója. Velmi vhodný je jídelníček založený na středomořské stravě, která zahrnuje dostatek ovoce a zeleniny.
Kdy je nezbytné zahájit dialýzu a jaké možnosti dialýzy jsou k dispozici pro pacienty s chronickým onemocněním ledvin?
Existuje několik indikací pro zahájení dialýzy. Základní je fáze, kdy ledviny již nedokážou metabolicky vyčistit krev od močoviny a kreatininu. Dalším důvodem může být těžká převodněnost pacienta, kterou nelze zvládnout běžnými léčebnými postupy. Dialýza je také indikována v případě jiných metabolických poruch, například vysokých hladin draslíku, fosforu nebo metabolické acidózy.
Nejlepším řešením pro náhradu funkce ledvin je transplantace ledviny. Pokud není transplantace možná, je pacient indikován k dialýze. Existují dvě varianty. První je hemodialýza, kterou může pacient podstoupit v dialyzačním středisku nebo doma. Hemodialýza čistí krev pomocí přístroje a speciální membrány. Druhou možností je peritoneální dialýza, kde jako filtr funguje pobřišnice pacienta.
Jak ovlivňuje chronické onemocnění ledvin kvalitu života pacienta a jak mohou pacienti zvládat psychickou zátěž spojenou s nemocí?
Chronické onemocnění ledvin, které ještě nevyžaduje dialýzu, pacienta zpravidla neomezuje. Pacient dochází na pravidelné kontroly. Hemodialýza probíhá buď 3x týdně v nemocnici, nebo 5–6x týdně v domácím ošetření. Peritoneální dialýza, kterou je možné provádět doma, je nutná každý den, protože její účinnost je nižší.
Není nutné, aby dárce byl geneticky příbuzný. Ledvinu může darovat například manžel/manželka, přítel/přítelkyně nebo kamarád/kamarádka.
S chronickým selháním ledvin je často spojená chudokrevnost, což může vést k větší únavě, dušnosti, otokům a problémům s kostmi a cévním systémem. Pacienti mohou trpět poruchami spánku, syndromem neklidných nohou a u mužů se může vyskytnout erektilní dysfunkce.
Jaký je vliv chronického onemocnění ledvin na ostatní orgány a celkový zdravotní stav?
Ledviny v těle nefungují samostatně, ale spolupracují s řadou dalších orgánů. Nejdůležitější propojení je se srdcem. Selhávající ledviny často vedou ke zvýšení krevního tlaku a srdečnímu poškození. Pacienti s chronickým onemocněním ledvin bývají také častěji hospitalizováni pro známky srdečního selhání. Poškození ledvin má výrazný vliv také na metabolismus kostí a na funkci mozku.
Jaké nové léčebné možnosti nebo technologie se v posledních letech objevily pro léčbu chronického onemocnění ledvin?
V posledních letech se objevila celá řada nových, nadějných léčiv, například u některých specifických diagnóz, jako jsou glomerulonefritidy. Ty však představují pouze 10 % všech příčin chronického onemocnění ledvin. Pro ostatní pacienty, kteří mají poškození ledvin způsobené například vysokým krevním tlakem nebo cukrovkou, máme rovněž k dispozici účinné terapie, které mohou pozitivně ovlivnit i jiné orgány.
Mezi nejvýznamnější léky patří antihypertenziva ze skupiny RAAS blokátorů (léky na léčbu vysokého krevního tlaku). Dále se používají glifloziny, léky, které se primárně používají k léčbě diabetu, ale ukázalo se, že mají také příznivý vliv na zpomalení poklesu glomerulární filtrace a snížení proteinurie (zvýšené přítomnosti bílkovin v moči) i u pacientů bez diabetu. Dalšími účinnými léky jsou antagonisty mineralokortikoidních receptorů, které snižují proteinurii a mají protizánětlivý účinek v ledvinách. Existuje i řada dalších léků, u kterých se ukazují jejich nefroprotektivní účinky.
Jak velkou roli hraje genetika u chronických onemocnění ledvin a lze nemoci předcházet u rizikových jedinců?
Mezi nejčastější genetická onemocnění ledvin patří autozomálně dominantní polycystická choroba. Toto onemocnění se vyskytuje u přibližně 1 na 1000 živě narozených dětí, takže není až tak vzácné.
Pokud mají dárce a příjemce různé krevní skupiny, existuje možnost uskutečnit výměnu ledvin mezi více pacienty, aby krevní skupiny souhlasily.
Je důležité na tuto chorobu v rodinách myslet, protože je dědičné – 5 % pacientů na dialýze má selhání ledvin způsobené tímto genetickým onemocněním. Dalším geneticky podmíněným onemocněním je Alportův syndrom, vázaný na chromozom X. Dříve se říkalo, že s těmito genetickými chorobami nelze nic dělat, ale dnes už máme v řadě případů účinnou terapii nebo alespoň dokážeme zpomalit progresi onemocnění.
Co by měli pacienti s chronickým onemocněním ledvin vědět o transplantaci ledviny a jaké jsou šance na úspěch?
V současné době provádíme transplantace jak od mrtvých, tak od živých dárců. Není nutné, aby dárce byl geneticky příbuzný. Ledvinu může darovat například manžel/manželka, přítel/přítelkyně nebo kamarád/kamarádka. Výhodou je, že ledviny od živých dárců mají lepší funkci a vydrží déle. Není nutné, aby měl dárce stejnou krevní skupinu jako příjemce. Pokud mají dárce a příjemce různé krevní skupiny, existuje možnost uskutečnit výměnu ledvin mezi více pacienty, aby krevní skupiny souhlasily. Šance na úspěch transplantace jsou vysoké – v prvním roce po transplantaci přežívá a dobře funguje více než 95 % transplantovaných ledvin.
Jaká preventivní opatření by měla být přijímána pro snížení rizika vzniku onemocnění ledvin, zejména u lidí v rizikových skupinách?
Základem je mít povědomí o onemocněních ledvin a snažit se eliminovat rizikové faktory. Mezi ně patří nekouřit, udržovat zdravou hmotnost, pravidelně se hýbat a omezit příjem soli, což je v české populaci velký problém, protože mnoho lidí konzumuje nadměrné množství soli. Sůl a sodík obecně negativně ovlivňují funkci ledvin. Je také důležité pravidelně sledovat hodnoty krevního tlaku, protože hypertenze je hlavním rizikovým faktorem.
Měli bychom také monitorovat sérový kreatinin a hodnoty bílkoviny v moči. V neposlední řadě je důležité kontrolovat hladiny glykémie a cholesterolu. Pokud již byla diagnostikována chronická onemocnění ledvin, je kladen důraz na pravidelnou kontrolu u nefrologa, protože i pro tyto pacienty máme dnes efektivní léčbu.
foto: se svolením Romany Ryšavé, zdroj: Autorský článek
