fbpx

Oční vady dědíme a sami si je zhoršujeme. Zrak ochrání jednoduché pravidlo 2 fotografie
zdroj: Shutterstock

Riziko jejich rozvoje je nejvyšší u dětí, jejichž rodiče sami trpí zrakovými vadami. Nicméně kromě dědičnosti mají na zdraví dětského zraku velký vliv také vnější faktory, zejména nadměrné používání digitálních zařízení.

Zveřejněno: 28. 1. 2025

„Dětský zrak je citlivý na dlouhodobé zaostřování nablízko. Proto je důležité nejen omezit čas, strávený před obrazovkami, ale také dodržovat správné návyky – například pravidlo 20-20-20. Děti by měly každých 20 minut zaostřit na 20 vteřin na objekt vzdálený 6 metrů, aby si oči odpočinuly,“ doporučuje lékařka Eva Jerhotová z oční kliniky Neovize. Vhodné je také zajistit správnou vzdálenost od monitoru, dobré osvětlení a pravidelný pobyt venku, který prospívá zraku díky pohledu do dálky a dennímu světlu.

Jaké jsou nejčastější problémy se zrakem, které pozorujete u dětí v souvislosti s používáním digitálních zařízení? Jaký vliv má dlouhodobé sledování obrazovek na dětský zrak a jaká konkrétní rizika to přináší?

Důsledkem častého sledování monitoru či displeje může být nejen únava očí, ale také takzvaný akomodační spasmus. Ten vzniká nadměrnou námahou, kdy dochází ke křeči ciliárních svalů řasnatého tělíska čočky, které umožňují akomodaci (zaostřování). Oko pak není schopno přirozeně zaostřit, což se u dětí projevuje problémy s viděním do dálky.

Časté používání elektronických zařízení a obecný nedostatek pohledu očí do dálky mohou také zvyšovat riziko různých skrytých forem šilhání. U dětí s vrozenými dispozicemi může zátěž zraku při práci na blízko, stejně jako změny jasu a podsvícení monitoru, vyvolat nebo zhoršit již diagnostikovanou krátkozrakost.

Související…

Děti jsou leckdy statečnější než jejich okolí. Ředitelka mateřské školy popsala práci se zrakově postiženými
MUDr. Michaela Bachratá

Při soustředěné práci na počítači nebo jiných elektronických zařízeních často zapomínáme mrkat. Kvůli tomu není oční rohovka dostatečně hydratovaná, což může vést k pálení, řezání očí a neostrému vidění.

Existuje doporučený časový limit pro používání digitálních zařízení u dětí, který by měl být dodržován, aby se předešlo poškození zraku?

Z hlediska zdraví zraku je klíčové pravidelně střídat pohledové vzdálenosti. Doporučuje se dodržovat pravidlo 20-20-20: po každých 20 minutách práce na počítači by měly oči na 20 vteřin zaostřit na předmět vzdálený 20 stop, tedy přibližně 6 metrů, aby si odpočinuly.

U dětí platí zásada, že čím mladší dítě je, tím méně času by mělo trávit s tabletem nebo mobilem. U školáků na prvním stupni by mělo docházet k přerušení práce každých 20 minut, přičemž přestávka by měla trvat přibližně 2 minuty.

Jaké jsou první varovné signály, které by rodiče měli sledovat, pokud jde o zhoršení zraku jejich dětí?

Mezi varovné signály zhoršení zraku u dětí patří bolavé oči, šilhání, dvojité vidění, žlutá nebo bílá záře v zornici, slzící oči a časté bolesti hlavy. Dalším příznakem může být mžourání, kdy se dítě snaží zaostřit do dálky, nebo natáčení hlavy, což může poukazovat na astigmatismus. V takovém případě dítě intuitivně hledá polohu hlavy a očí, při které je jeho vidění méně ovlivněno touto oční vadou.

Rodiče by měli tyto signály nepodceňovat a včas vyhledat očního lékaře, aby předešli dalším komplikacím.

Může nedostatek času stráveného venku a na denním světle přispět ke zhoršení zraku u dětí? Pokud ano, proč je pobyt venku důležitý pro zdraví očí?

Je prokázáno, že děti, které tráví alespoň dvě hodiny denně venku, mají menší výskyt krátkozrakosti než ty, které tráví více času doma. Naše oči nebyly „vyvinuty“ na práci s počítačem, ale na aktivity jako běhání v přírodě a sbírání borůvek. V dnešní době však trávíme stále více času pohledem na krátkou vzdálenost, zejména při sledování monitorů a displejů – což platí nejen pro děti, ale i pro dospělé.

Po předcích dědíme nejen barvu očí, ale i predispozice ke zrakovým vadám.

Střídání pohledových vzdáleností je přitom pro zdraví očí velmi důležité. Pobyt na čerstvém vzduchu a denním světle, spojený s možností zaostřovat na větší vzdálenosti, očím výrazně prospívá. Naopak dlouhodobý pobyt v místnostech se suchým vzduchem nebo klimatizací může vést k syndromu suchého oka. I to je důvod, proč je důležité pravidelně trávit čas venku.

Jsou nějaké specifické cviky nebo praktiky, které mohou rodiče a děti provádět, aby zmírnili vliv digitálních zařízení na dětský zrak?

Abyste očím ulevili, dopřejte jim pravidelný odpočinek a zaměřte se na pohledy do dálky. Pokud pociťujete suchost očí, občas zavřete víčka a několikrát zamrkejte. Můžete také vyzkoušet následující cviky: pomalu zakružte očima, poté se podívejte střídavě doleva a doprava, nahoru a dolů. Protáhněte oči po úhlopříčkách – nejprve se podívejte do levého horního rohu, poté do pravého dolního a naopak (do pravého horního a následně do levého dolního).

Na našich klinikách nabízíme také speciální zrakové tréninky šité na míru, které jsou nejúčinnější u lidí ve věku od 12 do 35 let.

Jaká preventivní opatření mohou rodiče zavést doma, aby snížili riziko vzniku problémů se zrakem u svých dětí?

Zásadním preventivním opatřením jsou pravidelné prohlídky u lékaře. Zejména u dětí s rodinnou historií očních chorob, jako je tupozrakost nebo dalekozrakost, je vhodné zahájit prevenci již ve velmi raném věku, ideálně ještě před prvními narozeninami. Na případné problémy by měl upozornit už dětský lékař, který dítě případně odešle k očnímu specialistovi. Pravidelné preventivní kontroly u pediatra často odhalí mnoho očních chorob včas, což umožní rychlou a efektivní léčbu.

Dalším preventivním opatřením je snaha nezatěžovat oči nadměrným zaostřováním na blízko. Například při práci s monitorem je důležité dodržovat doporučenou vzdálenost alespoň 55–60 cm od obrazovky. Pracovní prostředí by mělo být přizpůsobeno vhodným osvětlením – ideálně tak, aby světlo co nejméně odráželo od monitoru a nedocházelo k nepříjemným odleskům, například od okna. Doporučuje se volit spíše tlumenější osvětlení, které je šetrnější k očím.

Jak velkou roli hraje dědičnost v rozvoji problémů se zrakem u dětí a jak ji ovlivňují vnější faktory, jako je používání digitálních zařízení?

Refrakční vady jako krátkozrakost, dalekozrakost nebo astigmatismus jsou často vrozené nebo dědičné. Po předcích dědíme nejen barvu očí, ale i predispozice ke zrakovým vadám.

Doporučuje se dodržovat pravidlo 20-20-20: každých 20 minut práce na blízko na 20 sekund zaostřit na předmět vzdálený přibližně 6 metrů.

Největší pravděpodobnost vzniku refrakční vady je u dětí, jejichž rodiče touto vadou trpí. Například v rodinách, kde je krátkozraký jeden z rodičů, postihuje myopie 20–40 % dětí, a pokud jsou krátkozrací oba rodiče, riziko stoupá na 40–60 %. Může se také stát, že genetické predispozice „přeskočí“ jednu generaci a zraková vada se projeví až u vnoučat.

Vnější faktory, jako je časté zaostřování na blízko při používání digitálních zařízení, mohou dědičné dispozice zhoršit. Zatímco u dospělých není vliv obrazovek tak výrazný, u dětí je riziko větší, protože jejich zrakový systém se stále vyvíjí. Největší vývoj krátkozrakosti probíhá do věku 15 let.

Jaká je vaše rada pro rodiče, kteří chtějí zajistit správné návyky při používání digitálních zařízení a chránit zrak svých dětí?

Jak již bylo zmíněno, doporučuje se dodržovat pravidlo 20-20-20: každých 20 minut práce na blízko na 20 sekund zaostřit na předmět vzdálený přibližně 6 metrů. Důležité je také dbát na časté mrkání, případně na chvíli oči zavřít, aby se obnovil slzný film. Pokud dochází k suchosti očí, mohou pomoci umělé slzy, které jsou vhodné pro děti i dospělé – s výběrem konkrétního přípravku poradí lékárník. Dále je zásadní dodržovat správnou vzdálenost od monitoru (55–60 cm) a zajistit vhodné osvětlení pracovního prostoru, aby nedocházelo k odleskům od obrazovky.

Existují typy obrazovek nebo zařízení, které jsou méně škodlivé pro zrak, nebo je vliv stejný u všech digitálních zařízení?

Digitální zařízení zatěžují zrak více než klasické čtení z knih. Používání tabletů, mobilů a počítačů vyžaduje usilovné zaostřování na detaily a jejich displeje představují pro oči jiný typ podnětu než stránky učebnic nebo sešitů. Písmena na displeji nejsou tak ostrá, kontrast mezi textem a pozadím je menší a různé odlesky obrazovky ztěžují oku práci, což vede k větší námaze.

img 3417

MUDr. Eva Jerhotová. (zdroj: se svolením Evy Jerhotové)


Při používání elektronických čteček knih se doporučuje nastavit negativní formát obrazu (světlý text na tmavém pozadí) a dbát na dostatečný kontrast mezi textem a plochou (např. černá nebo tmavě modrá na bílém či žlutém pozadí). Taková nastavení mohou snížit zátěž očí.

Jak často by děti měly absolvovat oční vyšetření, zejména pokud tráví hodně času před obrazovkami?

Základní vyšetření zraku provádí pediatr během pravidelných preventivních prohlídek. Pokud zaznamená odchylky, doporučí návštěvu očního lékaře. Děti se zvýšeným rizikem – například s dědičnou predispozicí nebo problémy jako šilhání – by měly být sledovány ještě důsledněji.

Oční vyšetření může odhalit nejen tupozrakost, ale také krátkozrakost (neostré vidění do dálky), dalekozrakost (špatné vidění na blízko) či astigmatismus (způsobený změněným zakřivením rohovky). Asi 10 % dětí má diagnostikovanou dioptrickou vadu již v předškolním věku.

Jaké jsou možnosti léčby nebo korekce zraku u dětí, které již mají problémy se zrakem kvůli nadměrnému používání digitálních zařízení?

Krátkozrakost u dětí se koriguje brýlemi. Brýle pro děti by měly být lehké, pružné, nerozbitné, netoxické, antialergické a pohodlné. Zároveň by měly dobře sedět na obličeji a líbit se dítěti, aby je rádo nosilo. Je třeba počítat s častější výměnou brýlí, protože u dětí rychle rostou, mění se dioptrické hodnoty, a brýle se mohou snadno poškodit. Moderní materiály, jako je grilamid, guma nebo speciální titanové slitiny (např. titanflex), zajišťují brýlím vyšší odolnost.

Někteří dospívající přecházejí na kontaktní čočky, zejména kvůli sportu. Jejich nošení však vyžaduje zodpovědnost a přísné dodržování hygienických zásad. Špatná péče o kontaktní čočky může vést k vážným komplikacím, jako jsou infekce nebo alergizace víček.

Laserová operace je trvalým řešením zrakových vad, ale doporučuje se až v období mladé dospělosti, kolem 20 let, kdy jsou dioptrické hodnoty již stabilní.

Tipy redakce

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...