Odborným termínem resuscitační torakotomie se označuje rozsáhlý chirurgický zákrok, prováděný během resuscitace u pacientů s bodným poraněním hrudníku. Záchranáři provedou oboustranný řez mezi žebry, aby mohli co nejrychleji uvolnit srdce z jeho sevření v osrdečníku. Takový stav se označuje jako srdeční tamponáda.
Osrdečník neboli perikard je pevný vazivový obal, do kterého při poranění hrudníku nateče krev, která způsobí zástavu krevního oběhu během několika minut. Bez okamžitého odstranění krve z prostoru mezi srdcem a perikardem nelze obnovit srdeční činnost ani pacienta zachránit. Výkon musí být proveden během patnácti minut od vzniku srdeční zástavy. Pokud není proveden včas, nelze pacientovi život zachránit.
Nepřetržitě k dispozici téměř litr univerzální plné krve
V Královéhradeckém kraji začali s přípravou personálu letecké záchranky, zahájena byla v srpnu 2022. Oproti běžným posádkám může ta letecká použít rovněž transfúzi téměř jednoho litru univerzální plné krve, která je ve vrtulníku nebo zásahovém vozidle nepřetržitě k dispozici. Důvodem zavedení nové metody do praxe se stal narůstající počet bodných poranění v posledních pěti letech. První operace srdce v terénu byla provedena v lednu 2024, zatím poslední při nedávném útoku v Hradci Králové.
Na cestu do nemocnice není vždy čas
Dříve se resuscitační torakotomie prováděla až na urgentním příjmu v nemocnici. V přednemocniční péči mají s takovou operací největší zkušenosti v Londýně, odkud byla metodika převzata.
Při srdeční zástavě následkem srdeční tamponády představuje jediný možný způsob záchrany.
Invazivní zákrok prováděný v nestandartním prostředí s sebou přináší řadu rizik, která zahrnují potenciální poškození prakticky všech struktur přítomných v hrudní dutině. Patří mezi ně poranění koronárních tepen na povrchu srdce, bráničních nervů, jícnu nebo plic.
Šanci na přežití lze zvýšit z nuly až na 18 %
Čím dříve je intervence provedena, tím lepší může přinést výsledky. Přednemocniční resuscitační torakotomii provedenou do deseti minut, kde byla příčinou zástavy krevního oběhu srdeční tamponáda, přežilo v Londýně 18 % zachraňovaných. Pokud šlo o vícečetná poranění nebo se výkon nepodařilo provést během 15 minut, nepřežil bohužel nikdo.
Razantní řešení přímo na místě
Postup, který dokáže řešit závažná bodná poranění zejména v oblasti srdce, se používá pouze u záchranných služeb, které evidují vyšší výskyt poranění tohoto typu, jak pro Hradecký Deník uvedl Anatolij Truhlář, lékařský náměstek Zdravotnické záchranné služby Královehradeckého kraje.
„Rozhodnutí o provedení výkonu musí být vždy týmové a přichází v okamžiku, kdy se běžnými postupy resuscitace nepodařilo obnovit srdeční činnost. Musí být zastaveno zevní krvácení, zajištěny dýchací cesty, zahájena umělá plicní ventilace a vyloučen přetlakový pneumotorax. Při srdeční zástavě následkem srdeční tamponády představuje jediný možný způsob záchrany,“ doplnil pro Flowee.
